Stavby, stavební řízení a právo

Od 5/2021 jsem vlastník pozemku 803/10 a spoluvlastník 803/7, příjezdová cesta. Rodinný dům RD na pozemku 803/10 jsem koupila ve stavu, kdy přístup na pozemek 803/10 byl upraven nájezdem vyrovnávající cca 50 cm rozdíl mezi pozemky domu a cestou, ten vznikl pravděpodobně při stavbě domu. Po koupi rodinného domu RD jeden ze spoluvlastníků vyžaduje odstranění nájezdu, neboť mu poškozuje jeho majetek. (domy stojí v kopci, sousedům 803/11 pod námi v korytě kopce a při velkých a prudkých deštích voda teče ze všech směrů k němu. Aktuálně částečně nájezd odstranil a pokud jeho žádosti o odstranění nevyhovím, bude se svých práv domáhat soudně. Při kolaudaci asi výškový rozdíl cesty a pozemku řešen nebyl. Ostatní spoluvlastníci takový požadavek nemají. jsem povinná nájezd odstranit? Můžu po prodávajícím od kterého jsem dům koupila žádat odstranění stavu? RD jsem koupila jako nemovitost od FO, ale jsem ještě v 5-ti leté lhůtě pro skryté vady, dalo by se toho využít? Děkuji. 

1994 jsem zcela legálně postavil billboard - viz stále platné stavební povolení bez časového omezení. Byla vydána všechna nutná povolení (Silniční správní orgán - výjimka z ochranného pásma, Policie, Správa údržba silnic atd.). Povolení byla vydána bez časového omezení trvání reklamního billboardu- viz stav povolení. ŘSD tvrdí, že panel stojí neoprávněně a žádá odstranění - viz dopis majiteli pozemku. Na můj dopis , kde dokládám platné stavební povolení ani po dvou měsících ŘSD nereaguje. Nyní dokonce, aniž by ŘSD reagovalo na mnou zaslané stavební povolení, hrozí majiteli vysláním bourací firmy na jeho pozemek, za účelem odstranění billboardu aniž dal majitel souhlas ke vstupu na pozemek. Je jejich jednání v souladu se zákonem? Případně jak se bránit? 

V rámci rozdělení průmyslového objektu na dva samostatné (dva vlastníci pozemků) a postavení hraničního plotu musí dojít k posunutí kanálu, tak aby byl zachován odvod dešťových vod z obou pozemků. Tato situace popsána ve výkresové dokumentaci a předložena na Stavebním úřadu. Majitel sousedního pozemku podal námitku, že trvá na rozdělení kanalizačních řádů, tak aby náš pozemek měl samostatnou kanalizační přípojku. Kanalizace je zde sdružená přes několik průmyslových objektů a byla vybudována v 80 letech. Potvrzena i ze strany vodovodů a kanalizací u nás ve městě. Tedy soused tuto přípojku nezbudoval ani nefinancoval, ale město. Je vlastníkem pozemku teprve 6 let. Navíc přes náš pozemek taky prochází kanalizační přípojka z jiného pozemku. Dotaz: - je tato námitky relevantní ze strany souseda
- při drobné úpravě kanálu musím žádat ostatní sousedy o souhlas.
- kolik sousedů musí souhlasit.

Soused má na pozemku budovu, v té je zbudováno splachovací WC. Toto WC bylo v minulosti zbudováno na základě stavebního povolení, jednalo se s mým domem o jednu stavbu. Při rozdělení nemovitosti (a vypořádání spoluvlastnictví) bylo dohodnuto, že se soused odpojí od mé kanalizace. Budova, kde je WC umístěno, je na stavebním úřadě vedena jako doplňková stavba (sklad). Z této doplňkové stavby v roce 2023 zbudoval soused nové vedení kanalizační trubky, která je vzdálena cca 5,5 m od studny. Studna slouží pro zalévání zahrady a napouštění bazénu, je na mém pozemku, zmíněný soused má na ni břemeno pro čerpání vody. Na vedení kanalizace z doplňkové stavby soused žádné povolení nevyřizoval. Jedná se zřejmě o tzv. domovní rozvod vedený po zahradě. Tato kanalizační trubka je vedena do malé šachty umístěné přímo na hranici pozemku. Dál již výkopové práce nepokračovaly, trubka tedy končí v této šachtě. V listopadu 2024 jsem byla na zahradě, všude se šířil zápach fekálií a soused se rozčiloval, že bakterie nerozkládají odpad na čistou vodu. Proto se domnívám, že soused umístil přímo na hranici pozemku a 5,5m od studny, malou žumpu či čističku. (Soused nenapojil kanalizaci z doplňkové stavby na svoji kanalizační přípojku své novostavby RD.) Budu muset dát podnět na úřad, aby zkontrolovali, zda se nejedná o žumpu, čističku, protože ta by měla být 12m od studny. Na dotaz, o co se jedná, mi soused tvrdí, že je to pouze revizní šachta jeho kanalizační trubky a ta dle něj není stavbou.  
1. Pokud by se jednalo opravdu o pouhou revizní šachtu, je betonová revizní šachta pro kontrolu kanalizační trubky stavbou? Předpokládám, že pokud to stavba není, na hranici pozemku být může.
2. Jak donutit stavební úřad, aby to fyzicky zkontroloval? Mám z minulosti zkušenost, že úřad se spokojil s tvrzením souseda. Do revizní šachty však nedáváte bakterie na rozklad odpadu...
3. Je v zákoně definována odstupová hranice pouhé kanalizační trubky od studny?
Velmi Vám děkuji za odpověď.

Máme nově zakoupený pozemek. Při zkoumání právní situace kolem pozemku jsme narazili na několik skutečností, které bychom rádi vyřešili a potřebujeme poradit, jakým způsobem bychom měli postupovat. Prvním problémem, na který jsme narazili, je stávající plot, který se nachází na hranici našeho pozemku. Tento plot, jak jsme zjistili při nahlížení do katastru nemovitostí, není postaven správně a zasahuje na náš pozemek. Podle našich výpočtů ubírá přibližně 34 m² z naší plochy, což pro nás představuje významný problém, protože tento prostor by nám mohl sloužit pro výstavbu nebo jiné účely. Chceme se zeptat, jakým způsobem bychom měli postupovat při vyřešení této situace. Je možné požádat o odstranění plotu a jeho přemístění tak, aby hranice pozemku odpovídala skutečnému stavu, nebo je nutné se obrátit na odborného geodeta, který by hranici pozemku vytyčil a potvrdil? Jaký je právní rámec pro tento problém a co by mělo být naším prvním krokem? Pokud se soused nebude s odstraněním plotu souhlasit, chceme vědět, jaké kroky bychom měli podniknout. Máme nějaké možnosti, jak vymáhat nápravu, nebo je nutné zahájit právní řízení, případně jiný postup, jakým by se problém mohl vyřešit mimosoudně? Jaký je proces, pokud soused odmítne uznat naše nároky a neudělá žádné kroky k vyřešení tohoto problému? Dalším problémem, který se týká našeho pozemku, je umístění hlavního uzávěru vody. Tento uzávěr je zakopaný v zemi na našem pozemku a nachází se v těsné blízkosti hranice s pozemkem souseda. Zajímalo by nás, jakým způsobem bychom měli tuto situaci řešit. Jaké máme právo na tuto infrastrukturu a jaké povinnosti vůči ní máme? Měli bychom si vyžádat nějaké povolení na případné stavební úpravy pozemku v okolí tohoto uzávěru, nebo je možné tento problém nějakým způsobem řešit s vodárenskou společností, která spravuje tuto infrastrukturu? Kromě těchto problémů nás rovněž trápí situace, kdy hranice našeho pozemku končí přímo v asfaltové cestě, která patří městu. Tento problém nás zajímá z hlediska právního, neboť asfaltová cesta nám zasahuje do pozemku a může nám tím ubírat jeho hodnotu. Rádi bychom věděli, zda máme právo požadovat odstranění této cesty nebo její přeložení do jiného místa. Zároveň nás zajímá, zda máme nárok na finanční náhradu za to, že cesta zasahuje do našeho pozemku, a jakým způsobem bychom takovou náhradu mohli žádat. Jaký je právní rámec pro odstranění veřejné komunikace, která zasahuje na náš pozemek? Jaké šance máme, že nám město umožní odstranit tuto část cesty, nebo bychom se měli obrátit na jiný typ náhrady? Jaké by byly další kroky, pokud město na naši žádost nebude reagovat nebo ji odmítne? Pokud by město odmítlo naše požadavky na odstranění cesty, zajímá nás, zda existuje možnost, jak s městem vyjednat nějakou kompenzaci za tento zásah do našeho pozemku. Jsme ochotni přistoupit na varianty, jako je například finanční náhrada, a rádi bychom věděli, jakým způsobem takové jednání probíhá a jaké máme šance na úspěch. Je třeba se obrátit na právníka, který by nám pomohl vyjednávat s městem, nebo máme možnost obrátit se na konkrétní úřady a instituce? V souvislosti s výše uvedenými problémy bychom se také rádi informovali o tom, jaké kroky bychom měli podniknout, abychom měli všechny kroky v pořádku a abychom se vyhnuli možným právním komplikacím. Pokud bychom museli jednat s městem nebo se sousedem ohledně výše uvedených problémů, jaká pravidla nebo zákony bychom měli mít na paměti? Je možné v těchto případech uplatnit nějaká speciální pravidla pro vyjednávání a jaká jsou naše práva, pokud by došlo k neúspěchu při jednání? Děkujeme vám za vaše odborné poradenství a doporučení, jak bychom měli postupovat. Vaše odpověď nám pomůže rozhodnout, jakým způsobem bychom měli dál jednat, abychom zajistili, že naše právní nároky budou řádně uplatněny. S pozdravem.

Co nelze změnit v dodatečné změně projektu před dostavbou? Je možné např. změnit zeď z cihlové na dřevostavbu?

Již 2 roky (2023-2025) řeším sběrný a stavební dvůr zřízený Magistrátem města Olomouc a provozovatelem Technických služeb města Olomouce (MO). Tento dvůr se nachází 50-100 m od obytné zóny. Schůzka se zápisem Hygiena a TSMO vše je v zápisu. A tak jsem oslovil v Olomouci několik osob, které od toho problému daly ruce pryč s odůvodněním technické služby města Olomouce zabraňuji černým skládkám. Z mého pohledu je to má zbytečná ztráta času a financí. Oslovil jsem i advokáta, zda jít čí nejít do sporu, na dotaz podání hromadné žaloby občanů bydlící v těsné blízkosti mi bylo řečeno, že naše legislativa to neumožňuje. Mám provedeno měření hluku na místě, ale vše je nedostačující. A tak kdo nám pomůže? Platíme daně z nemovitosti a skoro bydlíme na sběrném dvoře města Olomouce, který je provozován 7dní v týdnu. Děkuji odpověď za občany ulice Andělská Olomouc. 

Nemovitost byla rozdělena na dvě části, můj RD a sklad sousedky (dříve užívaný letní byt). Tento letní byt měl k mému domu přichycen nerezový komín. Komín byl zbudován na základě stavebního povolení v roce 2013, tehdy se jednalo o jednu nemovitost. Podařilo se mi na moji žádost přesvědčit sousedku, aby komín zcela odstranila. Náklady na odstranění komínu jsem sousedce zaplatila převodem z účtu a zároveň jí napsala poděkování, že byl komín odstraněn. Emailová korespondence ohledně komínu byla vždy pouze z mé strany. Sousedka mi odpovídala ústně, pouze po odstranění komínu odpověděla, že mám pravdu, že dům takto lépe vypadá. Mohla by na základě starého stavebního povolení komín znovu vybudovat a přichytit k mému domu? Nebo to již není možné? Mám jako důkaz, že byl komín odstraněn fotografie (aktuálně staví na pozemku nový dům, takže je jasně vidět, že komín byl odstraněn v době stavby nového domu + tu platbu z účtu). Velmi Vám děkuji za odpověď.

Mám okna z ložnice do sousedovy zahrady. Před okny mám ještě 2 metry svůj pozemek, pak je zahrada souseda. Jak nejblíže mi může soused postavit nějakou doplňkovou stavbu od této hranice pozemku. Může třeba 2 m od hranice postavit kůlnu, domek na nářadí nebo nějakou stavbu, na kterou aktuálně není potřeba stavební povolení dle zákona? Vztahuje se i na tyto stavby koeficient zastavěnosti pozemku? Nebo mohu na pozemku postavit neomezené množství doplňkových staveb? Může mi soused touto stavbou znemožnit výhled z okna, když dodrží povinný odstup od hranice 2m. Velice Vám děkuji za odpověď.

Chtěla bych se Vás zeptat, jak mohu dosáhnout přizvání k jednání o plánované stavbě v blízkosti našeho pozemku, případně jak se jí bránit. Náš dům stojí osamoceně na předměstí, kolem domu nám vede silnice 1. třídy a jinak jsme obklopeni polem a jiným trvalým travním porostem. Majitelé okolních pozemků jsou dva. Jeden by rád na svém pozemku umožnil výstavbu průmyslového objektu, ale k tomu by potřeboval změnu územního plánu.