Stavby, stavební řízení a právo

Jsem vlastníkem bytové jednotky č.3 LV 2560, garáže č.4 LV 1984 v nemovitosti katastrální území Stránice 610330, Brno, Bílého 96/22. Vlastníky dalších dvou bytových jednotek jsou moje sestra a otec. Užívání a rozdělení sklepních prostor máme ošetřené v prohlášení vlastníků, jako společné, nebo ve výlučném užívání ke konkrétní bytové jednotce. Tyto místnosti ve výlučném užívaní má každý napojený na svůj odběr elektřiny, plynu i vody. Zbývající společné části jsou přiměřeně rozdělené kvůli spotřebě elektřiny, společně se tedy nezaúčtovává nic, každý platí svoje spotřeby. Jen vodárna má hlavní vodoměr a byty vodoměry podružné, tam to jinak nelze. Já jsem zapsána jako správce, ale dům je bez vzniku SVJ. Vzhledem k tomu, že máme méně než 5 bytových jednotek, musíme tedy souhlasit všichni tři, pokud se něco řeší. Manžel by chtěl v místnosti, kterou máme ve výlučném užívání zřídit zlatnickou dílnu (stačila by i rytecká, hasiči schválili obě možnosti, že to není problém). Protože v domě nejsou dobré vztahy, potřebujeme vše řešit do detailu a správně. Proto žádám o Vaši pomoc a vyjádření, jak postupovat. Zda v tomto případě musíme mít dohodu, nebo souhlas všech vlastníků a dle jakého vzoru? A co je třeba podat a žádat na stavebním úřadě. Je to místnost sklep k bytové jednotce č.3 o velikosti 8,84 m2, viz příloha. Kromě změny umístění vchodových dveří nebudou žádné jiné stavební úpravy. Bývala to prádelna, ale místnost užíval předchozí majitel bytu č.1, který odstranil vany, kamna i kotel na prádlo ještě v době kdy byl dům veden jako rodinný a nebyl rozdělen na bytové jednotky. Již nežije, ale již dříve po domluvě za odstupné, přenechal místnost k užívaní Nám. Nové napojení vody, elektřiny i plynu k topení, oprava víka kanalizační šachty a podlahy je již hotová pro užívaní, jako hobby dílny pro drobné domácí opravy, věcí na zahradu a pod. Vzhledem k tomu, že bude potřeba místnost zkolaudovat k určité činnosti a máme obavy, že Nám to budou schválně blokovat tím, že neposkytnou souhlas. Jsou prosím nějaké možnosti, jak to řešit, nebo bez jejich souhlasu nemůžeme nic dělat? Nevím, zda budeme mít nárok na poddotaz, popř. zašleme další poplatek. Já jsem po rakovině v inv. důchodu, tak se snažíme věci řešit sami, jinak je to pro nás finančně náročné. Chtěla jsem se ještě zeptat stran správcovství, které v domě bohužel nešlo správně vykonávat. Spolumajitelé byli otec a jeho bratranec, kromě fasády nikdy do domu nic neinvestovali a nešlo se s nimi domluvit, prý až to bude nutné tak se to opraví i věci v havarijním stavu. Otec si opravoval něco v bytě, jeho bratranec ani to ne, nikdy neměl finance a společné části se tedy neopravovaly. Fond oprav nechtěli, vše se domluví rozdělí a zaplatí až bude potřeba. Kanalizace, rozvody vody, domovní dveře, plot a podobně nechtěli řešit a my jsme to sami nemohli financovat. Na vlastní náklady jsme provedli nějaké opravy na společných částech ve sklepě - omítka chodba, odvětrání , světla a pod. Když byt přešel na sestru, doufala jsem, že se situace zlepší, byt č.1 bude opravovat a dům se dá do pořádku a vše začne konečně fungovat, ale byl to omyl. Postavili se s otcem proti mě, snahu vše napravit berou jako útok, do fondu oprav platíme jen za náš byt. Stále vše oddalují a místo domluvy útočí. Asi tedy nezbyde, než požádat o platební příkaz a také chci na konci května odstoupit od správcovství. Zhoršuje se mi tím zdravotní stav a manželovi také. Předem děkuji za odpověď, snad bude nějaká cesta. Nechtěla jsem hnát rodinu k soudu a teď tam asi skončím sama. Děkuji Andrea Pospíšilová.

Vlastním obchodní prostor - prodejnu, který je za tím účelem řádně zkolaudován. Prostor pronajímám, stávající nájemník prodával pánské košile. Nyní jednám s novým nájemcem, který zde chce prodávat finanční služby. V obou případech (původní i nový nájemník) budou v prodejně 2 lidé a v obou případech mají ve svých živnostenských listech Zprostředkování obchodu a služeb. Pán ze stavebního úřadu mi jako majiteli prostor vyhrožuje pokutou ve výši až 1.000.000 Kč, pokud nenechám změnit účel užívání prostor. Prý je rozdíl, jestli nájemník prodává košile, hrnce, finanční služby...pokaždé je prý nutné změnit účel užívání. Zároveň mi však sdělil, že na toto rozhodnutí s razítkem o změně účelu užívání budu čekat do roku 2026, protože toho mají hodně. Starý nájemník chce ukončit smlouvu o nájmu výpovědí, nový nájemník má zájem o prostor od 1.8.2025. Jak mám prosím postupovat? Obchodní prostor - prodejna je řádně za tím účelem zkolaudována a přijde mi nesmyslné, abych žádala vždy, když se změní nájemce a bude prodávat jiný druh zboží/služeb. Děkuji moc za Vaši odpověď.

Chceme s přítelem přestavět rekreační objekt na dům k trvalému bydlení, ale objekt stojí na parcele určené pro individuální rekreaci, v obci Litichovice (u Divišova). Chci se tedy zeptat. Je nutné žádat o změnu územního plánu a nebo je možné tam trvale bydlet i přesto? Hrozí nějaké případné sankce? Je možné si na takové parcele zřídit trvalý pobyt a bude mi umožněna rekolaudace objektu i na parcele pro rekreaci? Díky, Švecová.

Kolik metrů je ochranné pásmo studny od hranice pozemků? (studna s pitnou vodou)

Bydlíme v rodinném domě na vesnici. Dům byl postaven před 35 lety přesně podle požadavků stavebního úřadu, tj. štítovou průčelní stranou jižním směrem. V tomto prostoru máme také terasu se vstupem na zahradu, pergolu a bazén. Po celé této jižní straně v délce 33 m sousedíme ve vzdálenosti cca 4 - 8 m se zahradou souseda. Tato zahrada je 17 m široká, má celkem 545 m2 a stojí na ni stará dřevěná chatka, využívaná k rekreaci. Naše funkčně rekreační zóna tedy sousedí sice v blízké vzdálenosti, ale s pozemkem využívaným také k rekreaci, což přináší stejně nízkou intenzitu přiměřených imisí. To byl i záměr tehdejší urbanistické koncepce. Nový majitel bude chtít ale využít pozemek ke stavbě RD. S tímto záměrem nesouhlasíme, neboť toto těsné sousedství by nám nepřiměřeně zhoršilo kvalitu prostředí, a to: stíněním, ztrátou soukromí, hlučností z parkování a veškerého pohybu u domu, ztrátou výhledu, snížením tržní hodnoty našeho domu, vysokou pravděpodobností sousedských sporů v důsledku nevhodného sousedství naší klidové zóny a u souseda nejvíce frekventované, intenzivně využívané parkovací a příchodové zóny. Platný územní plán uvádí v podmínkách prostorového uspořádání pro naši vesnici... V rozvojových plochách a při dělení pozemku ve stávající zástavbě nesmí pro rodinný dům vzniknout pozemek menší než 800m2. Je realitou, že sousední zahrada spadá do zastavěné části obce a nevznikla nově dělením, ale existuje v této výměře už snad 50 let. Z tohoto pohledu je tedy výjimka nižší výměry možná. Domníváme se ale, že zároveň platí také §138 SZ, kde se říká, že i při využití přípustné výjimky nesmí být překročen účel, pro který byla předmětná podmínka stanovena. Účelem min. velikosti pozemku je dle nás snížení hustoty zástavby na vesnici a tím vytvoření kvality prostředí, které bude přiměřené pro danou oblast. Tato přiměřenost by ale byla stavbou na tomto konkrétním - o 250 m2 menším a úzkém pozemku - ve vztahu k nám zjevně překročena. Chtěli bychom se zeptat, zda tyto naše úvahy jsou dle Vašeho názoru možné použít jako námitky proti záměru stavby souseda nebo co byste doporučili Vy. 

Děkujeme předem za odpověď. 

Jak se bránit proti výstavbě hřiště za plotem našeho pozemku, kdy fara pronajímá pozemek salesiánskému hnutí mládeže a to si na pozemku bez povolení staví masivní herní prvky, prolézačky, žebřiny, které jsou v těsné blízkosti s pozemkem naší zahrady a jsou vysoké 3 metry a zasahují do soukromí pozemku naší zahrady? Navíc předseda hnutí mládeže, který má vše na starost je současně politicky angažován v naší městské části, kde je v radě pro sport a kulturu. Má smysl se v takovém případě obrátit na náš úřad se stížností a nebo by bylo lepší vše řešit již s nadřízeným orgánem pro podjatost? Předem děkuji za odpověď.

Moji rodiče bydlí ve Vodňanech, Jihočeský kraj. Z domu jim vedou 3 schody, nemají vjezd pro auta do domu. Můj otec je upoután na invalidním vozíku. Město Vodňany jim nechce povolit si udělat nájezd na invalidní vozík a ani jim nechce dovolit parkovací stání u jejich domu. Já je vozím pravidelně k lékaři a vždy je to boj otce dostat k autu, aby mohl nastoupit do vozu. Má matka již žádala o usnadnění vycházení z domu, ale bohužel bez úspěchu. Díky této skutečnosti můj otec nevychází z domu. Můžete mi nějak poradit o co, či jaký zákon se mohu opřít až půjdu na patřičné úřady osobně? Děkuji.

Rodinný dům souseda je od hranice cca 60 cm. Sousedi vyměnili luxfery za okno, ve kterém je čiré sklo a okno jde otevřít. Na pokus o domluvu, aby aspoň zatáhli žaluzie a po 22 hodině okno zavřeli, reagují vulgárně. Je nějaká šance se bránit? Jsou poměrně hluční a nerespektují právo na soukromí. Děkuji.

Soused postavil klec s rozměry cca: V 3,5m, Š 3m, D 4m , stojící max. 90cm od našeho pozemku. Bude chovat krkavce. Klec přesahuje naši zídku 180cm vysokou. Klec je pevná, montovaná, s dřevěnou podlahou, navrtaná na kovových kůlech. Je tato vzdálenost v pořádku nebo se mohu chránit 2 metry. Na klec vidíme z domu, obávám se hluku, zápachu. Děkuji za radu.

Územní studie dává regulativu: Průhlednost oplocení min 40% v celé ploše oplocení (pilířky elektro apod. se nezapočítávají), výška oplocení 1,3 - 1,6 m, není povoleno oplocení formou gabionu. Má otázka zní, pokud na hranici pozemku vybuduji pletivový plot, a např. 1m od něj blíže do zahrady vybuduji živý plot z tújí (mezi ploty vznikne prostor), bude se z právního hlediska posuzovat jako nedodržení regulativa, přestože túje nebudou součást oplocení, ale v zahradě? Děkuji.