Plat, mzda, odstupné, příplatek, prémie

Obracím se na Vás s dotazem ohledně případného nároku na příplatek za práci přesčas v rámci roční evidence pracovní doby. Zaměstnankyně má za rok evidováno: 1276 hodin odpracovaných, 484 hodin překážek v práci a dovolené, 220 hodin dočasné pracovní neschopnosti. Roční fond pracovní doby v naší organizaci činí 1950 hodin. Celkový součet evidovaných hodin tedy činí 1980 hodin, tedy o 30 hodin více, než je roční fond. V organizaci máme:
- vyrovnávací období v délce 52 týdnů,
- nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu,
- stanovenou týdenní pracovní dobu 37,5 hodin.
Ráda bych se proto zeptala. Vzniká zaměstnankyni v tomto případě nárok na příplatek za práci přesčas za oněch 30 hodin, i když byla v průběhu roku nemocná? Započítává se dočasná pracovní neschopnost (DPN) do odpracované doby pro účely posouzení splnění fondu pracovní doby v rámci vyrovnávacího období (např. 52 týdnů)? A pokud ano, za jakých podmínek – musí být prokázáno, že šlo o výkon práce nad rámec stanovené týdenní pracovní doby v konkrétních týdnech, nebo se to v režimu 52týdenního vyrovnávacího období posuzuje až souhrnně na konci období? Děkuji předem za odpověď. Monika Urrea.

Manžel začal pracovat na směny v IT oboru. Směny jsou pondělí - pátek, jeden týden v měsíci on call 24/7 plus práce přes státní svátky. Pokud by chtěl volno přes státní svátek, musí ho čerpat z dovolené. Můj dotaz zní: Vzhledem k tomu, jak je pracovní doba nastavená, tak by manžel pracoval přes všechny státní svátky a tím přichází o značnou část volna, na kterou by měl jako běžný zaměstnanec právo. Nemá zaměstnavatel povinnost mu nabídnout náhradní volno? Je tento model právně přípustný? Musí zaměstnavatel práci přes státní svátky proplatit jako práci přes svátky? Může manžel požadovat za práci přes svátky nějaké náhradní volno?

Od 1.10.2023 jsem měl v nájmu čerpací stanici, kterou jsem od předchozího provozovatele převzal i se stávajícími zaměstnanci za stejných podmínek. 6.2.2025 jsem dostal výpověď z nájmu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která mi následně byla zkrácena k 31.3.2025. Zaměstnancům jsem rozdal výpovědi koncem února s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Podle mé účetní mám v tomto případě povinnost vyplatit odstupné ve výši dvou měsíčních platů. Je toto povinné i v případě, že nový nájemce čerpací stanici převzal - stejně jako já - i se všemi zaměstnanci a za stejných podmínek? Zaměstnancům tím nevzniká žádná škoda ani propad příjmů, zato mne by tato nemalá částka poslala do insolvence.

Byla mi dána výpověď na konci roku 2024 s ukončením pracovního poměru 31.12.2024. Dne 23.12.2024 jsem nastoupil nemocenskou (kterou budu ukončovat) a momentálně bych se měl na stejnou pozici (květen 2025) s jiným titulem vrátit. Zaměstnavatel po mě chce vrátit 3 měsíční odstupné, které vyplatil na konci prosince, má na to nárok ? Děkuji.

Z jakého čtvrtletí se vypočítává odstupné, pokud v zaměstnání končím 30.9. Zda-li za 2. čtvrtletí (duben - červen) nebo za 3. čtvrtletí (červenec - září). Trochu mě mate § 354, díl 2 – Rozhodné období:
(2) Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
Děkují za vaší odpověď.

Pracuji 18 let pro firmu ve městě Slaný. Firma spadá pod korporát, který má pobočky po celé ČR. V září 2025 se budu stěhovat do Liberce, v únoru jsem o tom informovala svého nadřízeného. Neviděl problém v tom, abych pracovala 4 dny z domova a jeden den v týdnu dojela např. do Slaného. Další možností bylo pracovat na jedné z poboček korporátu např. v Liberci. Vyšší vedení ale rozhodlo, že to možné není. Nyní jsem v situaci, že mám podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru (samozřejmě, že bez nároku na odstupné, protože já se stěhuji, takže ukončení na moji žádost), přitom já jsem byla ochotna dále pracovat pro tuto firmu, pokud by mi byla umožněna nějaká schůdná varianta. Jen dodávám, že na mou práci nikdy nebyla žádná stížnost. Vnímám tedy jako nespravedlivé, že zaměstnanec, který byl propuštěn a odůvodněno to bylo tím, že pozdě reagoval na požadavky zaměstnavatele, dostal odstupné 5 platů a já nemám žádný nárok na odstupné. Je možné se nějak proti tomuto bránit? Moc děkuji za Váš názor.

Majitel mi nezaznamenává všechny odpracované hodiny do výplatní pásky a myslím, si že za ty zbývající hodiny, co nejsou uvedené v pásce nedostávám příplatky za víkendy a přesčasy. Kolikrát se stává, že nemám ve výplatní pásce započítáno přes 70-100. A proto mě zajímá, zda je nějaká cesta, jak se domáhat těchto nezapočítaných hodin. Děkuji za odpověď.

_________________________________
Doplňující dotaz:
Dobrý den, děkuji za odpověď.
Důkazy samozřejmě mám v podobě docházkových listů a pracovních směn z každý den. Když toto předložím můžu pak požadovat od zaměstnavatele o úhradu těchto hodin, co nejsou zaznamenány ve výplatní pásce ?

Na konci roku 2024 mi byla prodloužena pracovní smlouva do 9/2025. Ředitel vyhlásil, že je schválené vyplacení 13. platu. Snížený bude podle pracovní neschopnosti v roce 2024 nebo podle data nástupu. Další podmínka byla, že pracovní poměr musí být v den vyplacení platný do konce měsíce června 2025. Tyto podmínky jsem splnila 13. plat mi byl vyplacen. V prosinci 2024 jsem ani nepředpokládala, že budu chtít odejít, takže jsem to brala jako správné. Vzhledem k tomu, že jsem v březnu 2025 dostala pracovní nabídku jinde, dala jsem nyní výpověď. Výpovědní lhůta mi končí k poslednímu květnu 2025. Zaměstnavatel však požaduje, že jsem povinna mu vrátit vyplacený 13. plat, jelikož jsem nesplnila podmínky jeho vyplacení. Má na to zaměstnavatel právo? Moc děkuji.

_________________________________
Doplňující dotaz:
Dále mám 30 tisíc čistého, mám invalidní důchod a jednu vyživovací povinnost a zaměstnavatel mi chce z výplaty vzít 18 500 což mi poslal písemně. Nevím jestli je oprávněn mi vzít tolik, když mám nárok na nezabavitelné minimum. Děkuji

Pracuji jako zdravotní sestra/ošetřovatelka, jezdím v Praze po bytech jednotlivých pacientů. Pracovní doba je sjednaná na 4 hod denně (poloviční úvazek). Denně mám např. šest návštěv u pacientů. Zaměstnavatel mi proplácí pouze dobu strávenou u pacientů v bytě, což jsou v součtu denně zhruba ty 4 hodiny. Mezi pacienty jezdím městskou dopravou, což dělá za den třeba 2 hodiny (ale i víc, když jedu ze Stodůlek na Jižní město). Dotaz zní, zda-li zaměstnavatel postupuje správně, když počítá pouze čas strávený (v součtu) u pacientů a nepřihlíží k době dopravy mezi nimi? Já myslím, že cesta k prvnímu pacientovi by se neměla počítat, okamžikem vstupu do bytu prvního pacienta jsem nastoupila do práce, do pracovní doby se následně počítají všechny cesty až k poslednímu pacientovi a okamžikem opuštění bytu posledního pacienta pracovní doba končí. Děkuji za zodpovězení dotazu, názory na to se různí.

Pracuji u Policie ČR. Dříve jsme za službu ve svátek mohli čerpat náhradní volno, ovšem nyní nám toto vedení zakázalo, volno nám vůbec neudělují a nechávají nám službu proplatit 25% příplatku přiznaného základního tarifu. Máme nějaký nárok opět získat náhradní volno za službu ve svátek, nebo o tomto rozhoduje jen a pouze bezpečnostní sbor? Případně jak postupovat? Máme si vypisovat žádosti o náhradní volno, i když víme, že budou dopředu zamítnuté, měl by tam zaměstnavatel uvést důvod zamítnutí? Je toto rozhodnutí vedení nějak právně napadnutelné? Jde nám hlavně i o to, že mnozí z nás končí v tomto roce s mínusovými hodinami a i dorovnání hodin z těchto hodin za svátek je vedením zakázané.