Zemřelý otec má 4 potomky, 2 s ním v dětství žili ve společné domácnosti a až do jeho smrti se s ním stýkali, další 2 mají každý jinou maminku, tito 2 potomci se s otcem ani s ostatními 2 potomky nestýkali. Otec před svou smrtí objednal výrobu a instalaci oken a dveří do nemovitosti, která patří prvním 2 potomkům, ale otec ji během života využíval. Otec před svou smrtí zaplatil zálohu = polovinu ceny = 75.000 Kč, následně zemřel. Po smrti otce byl jedním ze 2 potomků (majitelů nemovitosti) kontaktován dodavatel, který sdělil, že zakázka je ve výrobě a nelze ji zrušit. Okna a dveře byla tedy již po smrti otce vyrobena a nainstalována do nemovitosti, která patří 2 potomkům. Při dědickém řízení notář stanovil zbývající polovinu ceny = 75.000 (dluh dodavateli) jako pasivum. Jeden ze skupiny 2 potomků, kterým nemovitost nepatří, nyní prostřednictvím svého právního zástupce požaduje (navrhuje dohodu), aby celková cena za výrobu a instalaci oken 150.000 Kč byla zahrnuta do aktiv pozůstalosti. Doslova uvádí, citace: Nejméně tuto hodnotu, tj. 150.000 Kč proto musí mít okna, event. pohledávka s nimi spojená, na straně aktiv pozůstalosti. Pozůstalý by však uvítal, pokud by se při určení ceny vycházelo přímo z příslušné smlouvy, neboť ani nyní uvedená cena suma nemusí být definitivní. Pokud by však byla cena určená společným prohlášením dědiců, jde z pohledu pozůstalého o částku minimální. Konec citace. Notář pověřený dědickým řízením je pasivní, nedal žádné vyjádření, zda je návrh v souladu se zákonem a návrh rovnou přeposlal všem dědicům k vyjádření. Dotazy:
1. Má postup stanovení aktiv a pasiv navrhovaný zástupcem potomka oporu v zákoně? Pokud ano, ve kterém?
2. Je postup stanovení výše aktiva správný? Je vůbec možné, aby celková cena zakázky 150.000 Kč, do které patří nejenom samotná okna, ale i práce, doprava, apod. byla aktivem?
3. Je tento postup notáře běžný, tj. notář nedal sám od sebe žádné vyjádření, zda je návrh v souladu se zákonem, ale rovnou ho "přeposlal" všem dědicům k vyjádření?
4. Komu patří okna a dveře, když je objednal a zálohu zaplatil zemřelý, ale jsou již nainstalována do nemovitosti, která patří pouze části dědiců, ale zemřelý nemovitost během života využíval?
Komu by připadlo dědictví po otci v případě, kdy syn zavraždí nebo zabije otce? A syn je jediný dědic? Omlouvám se za tak zvláštní dotaz.
Jsem majitelkou nemovitosti, ve které bydlím já (60 let), dcera (40 let) a vnučka (7 let). Můžu sepsat závěť tak, že v případě mého úmrtí, bude vlastnit dcera a i vnučka nemovitost dohromady, tj, každá polovinu? Jde mi o to, že pokud by se dcera rozhodla nemovitost prodat, peníze utratit, tak aby vnučka měla nárok na polovinu peněz z prodeje a tím měla třeba zajištěné alespoň studium a částečně budoucnost. Pokud závěť sepíšu u právníka, v případě mého úmrtí bude vždy v rámci dědického řízení objevena? Děkuji za odpověď. Jana.
Rozvedení rodiče měli dva syny a jeden syn zemřel a zanechal po sobě finanční hotovost v Austria bank - bance v Rakousku. Dědické řízení ani po roce nebylo uzavřeno pro neshody. Vím, že po synovi dědí matka a otec po 1/2. Otec však dluží na výživném na každého syna cca 400.000 Kč a v rámci exekučního řízení, dluh splácí částkou cca 1.000 Kč měsíčně. Na účet v cizině údajně exekutor "nedosáhne". Má však ještě další 4 exekuce v nám neznámé výši. Nyní však otec zemřel a do dědictví vstupují i jeho 2 dcery z prvního manželství. Budou tedy vedena asi 2 dědická řízení. Jaký je teď vlastně postup? Jak bude řešeno dědictví, když dluhy otce násobně převyšují případné dědictví po zemřelém synovi? Může tedy pozůstalý syn po někom vyžadovat dluh na výživném po otci? Podíl matky po synovi je jasný (50 %), ale jak ho tady vyzvedne z banky v cizině? Dají jí celou částku, nebo poměrnou část a zbytek tam zůstane navěky ležet?
_________________________________
Doplňující dotaz:
Dobrý den, asi jsem špatně vysvětlil rodinné vazby.Je to Takto:(použiji fiktivní jména)
1. první manželství p. Pavla s p. Zdenou rozvedeno- zbyly dvě děti ,Petra a Pavla
2. druhé maželství p. Pavla s paní Janou rozvedeno, zbyly 2 děti Jan a Milan - vůči nim těmto dvěma synů , na které p. Pavel neplatil výživné cca 2x 400tis. = 800000,-Kč. Výživné mu bylo strháváno z důchodu exekučním příkazem. Loni (2024) (2024) zemřel mladší syn Jan a dědí po něm tedy va 2.třídě jeho rozvedení rodiče Jana a Pavel sejným dílem(Pavel má však dluh vůči zemřelému synovi, ( i vůči druhému synovi, který však není dědicem)ten se však krátí na polovinu, jelikož on sám po sobě ho vymáhat nebude. Jednání o dědictví však nebylo dosud ukončeno.Nicménšě matka zemřelého Jana dědí v každém případě 1/2. Nyní však p. Pavel zemřela vzniká další dědické řízení, kde by po p. Pavlovi měly dědit jeho dvě dcery z 1. manželství a syn z druhého manželství( jemu však dluží na výživném ).Tyto 3 děti zároveň vstupují do 1. dědického řízení a Janovi. Tam se asi nic nemění na tom, že matka zemřeléhoo Jana dědí stále 1/2 a otázka nyní je , co bude s druho polovinou dědictví po Janovi, kde jsou tedy nyní dědici 3 děti p. Pavla, který má však dluhy přesahující násobně zděděnou polovinu po synovi Janovi a zároveň dluží druhém synovi Milanovi . Může tedy syn Milan nějak vymáhat dluh po dcerách otce? Budou vedena dědická řízení souběžně? Nevíme právě co ted bude s tou polovinou dědictví po Janovi.
Je mi 42 let, jsem rozvedená a bezdětná. Koupila jsem si 2 nemovitosti. Byt na hypotéku (na který jsem uzavřela životní pojistku s obmyšlenou osobou mojí starší sestrou, což vím, že stačí na vyplacení hypotéky, ale nezajišťuje vlastnictví bytu), který bych starší sestře zároveň odkázala a zároveň chatu za hotovost, kterou bych ráda v případě smrti odkázala mladší sestře. Když bych závěť u notáře neměla zajištěnou, komu by tyto nemovitosti v případě smrti propadly, státu?
Děkuji za odpověď.
Mamka za života darovala mě a dvěma bratrům nemovitost. Já jsem jí svou část vrátila, protože ji sourozenci zadlužili. Mamka několikrát chtěla zpět podíly domu i od bratrů, ti ji nic nevrátili. Nemovitost zchátrala, nyní je v dědickém řízení. Po jejím úmrtí jsem písemně bratry vyzvala k vrácení daru. Nereagují. Mohu se domoci vrácení daru, aby šel do dědického řízení po mamce celý dům? Jak mohu prokázat, že mamka chtěla vrátit dům? Před smrtí byla v LDN, kde se bratři o nemovitost hádali. Nahlásila jsem hádku na policii, mamka znovu chtěla, aby ji podíly na domě vrátili.
Zemřel mi manžel (10 let manželé) byl v invalidním důchodu II.st a následně i ve starobním důchodu - obojí však bez peněz, protože neměl odpracované roky. Když jsme se brali, měli jsme spolu již 3 děti a se 4. jsem byla těhotná a byli jsme v hmotné nouzi. 3 roky poté jsem začala pracovat a tudíž jediný příjem do rodiny byl můj plat. Nyní manžel zemřel ve věku 66 let, má jednu exekuci zhruba na 90.000 Kč + poplatky exek. atd. Já jsem si udělala stavební spoření asi před 3 roky, abych si do budoucna mohla vzít hypotéku na rekonstrukci bytu (nyní je tam 49.000 Kč). Mám půjčku, kde zbývá splatit 85.000 Kč a od sestry jsem před půl rokem koupila auto za 120.000 Kč, které ji splácím po 2.500 Kč měsíčně. Podle notářky toto vše spadá do dědictví, i když jsem to koupila jen já, protože manžel neměl žádný příjem z důchodu. Kdybych nepracovala v Německu, tak za něj musím platit i zdravotní pojištění. Je možné tyto věci mnou koupené (samozřejmě i s půjčkou) nějak vyjmout z dědictví po doložení rozhodnutí, že měl důchod bez peněz? Tak abych se vyhnula přijetí dluhu z manželovy exekuce. Před našimi dětmi se mu narodily ještě 4 děti z různých vztahů, proto nechci mě stavební spoření, půjčku a nesplacené auto vnášet do dědictví. Všechny děti, kromě naší poslední dcery, jsou plnoleté.
Při probíhajícím dědickém řízení po otci jsme byli poučeni o případech dědické nezpůsobilosti dle §1481 o. z. (jsme čtyři dědicové). Jeden z dědiců byl v roce 2010 odsouzen za napadení sourozence, kterému způsobil zlomeninu. S podmínečným odkladem. Je to důvod pro dědickou nezpůsobilost? Jak se dědická nezpůsobilost prokazuje? Nemáme rozsudek ani nějaký zápis z policie. Tímto se nikdo nechlubí, naopak se snaží vše skrýt. V zákoně je pouze uvedeno, že se jedná o úmyslný trestný čin vůči zůstaviteli nebo jeho potomku. Tento sourozenec se potýká i s jinými problémy (exekuce), ale není vyděděný. Také nemá zájem na žádné dohodě, chce mít ze všeho nějaký podíl, aby užíval všechen majetek (nechce peníze, ale exekutor mu může vzít i podíly na majetku, což si nepřipouští, myslí si, že se tím chrání). Může se jednat o porušování dobrých mravů?
Chtěla jsem se zeptat, zda budu dědit po tchýni, když můj manžel zemřel, tedy její syn. Má ještě sestru. A já jsem snacha.
Děkuji, Kamila
Po úmrtí rodičů v r. 2024 jsem se při řízení o pozůstalosti dozvěděl, že jsem byl "vyděděn". Závět byla sepsána v r. 12/2014, kde se vše odkazuje mému bratrovi (standartní důvod: „nezájem o rodiče“, zištně požaduje peníze atd.- což neodpovídá skutečnosti). Tomuto jejich rozhodnutí předcházelo v r. 2013-15 soudní řízení, které bylo nevyhnutelné,
jelikož mne společně s mým bratrem nevybíravým způsobem připravili o všechny mé úspory a investice. Soudní proces jsem sice vyhrál, z celkového původního obnosu obdržel však pouze 1/3. Veškeré nemovitosti byly (rodinný dům+ garáž na jejichž stavbě jsem se podílel) ještě „pro jistotu“ postupně darovány mému bratrovi (poslední v r. 2022). Zůstaly pouze 2x konta s cca. 800.000 Kč, + os. auto, zbraně, vnitřní vybavení domu, starožitnosti.
Dotazy:
1. Mám nárok na povinný díl z 2x konta++.
2. Mám nárok na povinný díl z 2x darovaných nemovitostí (popřípadě můj syn, kterému bylo v době sepsání závěti 14 roků?).
Pokud ano, jak mám postupovat?
- na koho, jak a kde podat sám žalobu = postup? (soud v.r. 2013-15 + pozůstalost řešena u OS Příbram)
- jaké jsou lhůty, podání, promlčení?
- potřebuji nutně advokáta?
Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Ivan.