Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 14
Bydlím s partnerem v jeho RD již asi 12 let, jen o víkendech jezdím domů, do jiného města. Nejsme manželé, nejsme registrovaní partneři, nemám zde přechodný pobyt, ani nájemní smlouvu. Partner mě však chce vystěhovat. Já nechci odejít. Může mě vystěhovat a já si budu muset hledat nějaké jiné bydlení? Například tvrdí, že mě o víkendu, když zde nebudu sbalí věci a vymění zámky a já se do jeho domu již nedostanu. Je to možné. Může to takto udělat? Děkuji mockrát.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 18
Prosím o potvrzení, jestli je nutné žádat o povolení státní správu lesů při akci Pochod okolo Hlubočku, kdy se lesem a lesními cestami pouze prochází, nekonají se zde žádné soutěže ani sportovní akce. Organizovaná skupina lidí projde z obce Hluk lesem do obce Míkovice a zpátky. Opečení špekáčků by bylo na soukromém pozemku se svolením a za přítomnosti majitele. Akce je bezplatná a nezisková. Návrh plakátu včetně mapy přikládám.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 85
Vlastním 3/4 rodinného domu RD, syn 1/4, kterou jsem mu před časem darovala. Nyní chci darovat 1/4 druhému synovi, který by ji následně prodal bratrovi, aby tak došlo k vypořádání. Je to tak možné, za čerpání úvěru banky a v jaké časovém sledu? Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 110
Jsem jedním z 12 majitelů pozemku, dvůr za domem. Na dvoře jsou garáže, které vlastní majitelé pozemků. Až na jednu. Tuto garáž vlastní osoba, která nemá k tomuto místu žádný vztah a tuto garáž pronajímá třetí osobě A tato osoba si zde dělá co chce. Parkuje auto nejen v garáži, ale i na pozemku, myje si zde auta, vytáčí motocykl do otáček a další naschvály. Otázka zní. Jsme povinni mu umožnit vjezd do garáže přes náš pozemek. Na pozemku nejsou žádná věcná břemena. A pokud musíme umožnit vjezd. Tak za jakých podmínek.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 134
Otec všechno v závěti odkázal matce. Nevlastní bratr tu závět napadl. Zajímá mě hlavně, jestli je zpochybnitelný podíl matky na byt, který jí otec daroval 28.6.2001.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 115
Jsem většinový spoluvlastník chaty. Mám na zahradě složený polystyrén, připravený k zateplení mé části chaty. Spolumajitelka si bez mého svolení obložila svojí část. Když to vrátím zpět, za chvíli to vezme znovu. Poradíte mi, prosím, co s tím mohu dělat? Zdeňka
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 119
V roce 2024 při bourání garáže jsem zjistil, že část sousední stavby včetně základových pásů od souseda je na mém stavebním pozemku. Tato stavba je stále v režimu výstavby a neodpovídá vydanému stavebnímu povolení. Stavba neprošla kolaudací. Se sousedem máme dlouhodobé problémy. Předmětnou část jsem chtěl řešit směnou, přičemž jsem chtěl nadále koupit cca 100 m2 pole, které navazuje na můj pozemek. Soused na mě poslal právníka, který celou situaci chce řešit soudně a odkazuje se na ustanovení § 1087 zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, prý jde o přestavek.
(1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
Nechci dělat nikomu problémy, avšak situace mě nutí nenechat sebou orat. Dlouhodobé slovní ataky na mou osobu je součástí jeho chování. Smlouva a geometrický plán byl zaslán na email bez jakéhokoli vysvětlení. Následně zjištěno, že geometrický plán neodpovídá skutečnosti. Nabídnutá cena ve smlouvě za m2 ve smlouvě je rovněž za mě příliš nízká. Rád bych si vyslechl právní pohled na danou věc. Případně mohu nadále problém specifikovat. Děkuji.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. J. Polesný (obč., obchod. právo)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 180
Po smrti matky jsme se všichni dědicové (otec + 4 děti) dohodli na převodu nemovitosti (rodinný dům) na otce. Přilehlé nemovitosti (dvůr + zahrada) jsou již z dřívější doby ve vlastnictví 4 dětí (sourozenců) stejným dílem. Otec daroval RD své vnučce a zřídil si věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti. V rodinném domě ale žije syn s družkou + otec. Nyní je otec nemohoucí a je třeba se o něj postarat. Syn s družkou o to nejeví zájem (přitom při převodu nemovitosti na vnučku péči o otce přislíbili). Majitelka (vnučka) zájem má, ale je jí bráněno se přestěhovat do své vlastní nemovitosti. Zbylí 3 sourozenci mají též zájem se o otce postarat, ale je jim bráněno do RD vstupovat. Je takové jednání ze strany syna a družky protiprávní? Může si otec, sic nemohoucí, ale plně svéprávný, domluvit služby charity, aby se o něj jezdili starat a pracovníkům charity nebylo bráněno vstoupit do RD ze strany syna a družky? Má syn s družkou, kteří v RD pouze bydlí, právo si umístit kamery při vstupech do domu? Mají právo nám bránit vstupovat na přilehlé pozemky (dvůr + zahrada), když jsou v našem spoluvlastnictví? Může nám (3 zbylým sourozencům) majitelka nemovitosti (pro nás neteř) či bratr s družkou bránit po smrti otce do domu vstupovat, přestože jsme v něm vyrostli a máme k místu vztah? Případně si vzít na památku osobní věci po rodičích? -nebo v tuto chvíli již věci patří neteři co by majitelce RD, nebo nám je otec může darovat za svého života? Může majitelka RD požadovat vystěhování obyvatelů, pokud s ní nemají uzavřenou smlouvu o pronájmu a užívání nemovitosti? Můžeme se nějak proti této situaci bránit? Děkuji za odpověď.
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 295
Soused začal sázet stromy v sadu. První zasazený strom meruňku zasadil cca 2 m od společné hranice se svým sousedem z druhé strany. Což podle mě na tak velký strom není dostatečná vzdálenost. Ze vzniklé situace se obávám, že bude ve své činnosti pokračovat i u společné hranice mezi jeho a mým pozemkem. Vzhledem k tomu že plánuji výsadbu vinohradu a rybízů, byl by to pro tyto malé dřeviny vážný problém. Navíc jeho parcely mají celkovou šířku cca 15 metrů,
takže není nijak omezený prostorem. Moje parcela má šířku 6,8 metru. Obecné a dalo by se říci nepsané pravidla, které všichni okolo dodržují a respektují, je dodržení minimální vzdálenosti výsadby ovocných stromů minimálně 3 metry od společné hranice. Upravuje tuhle situaci nějaký zákon? Pokud ano, a musí i dle zákona sázet stromy dále od společné hranice pozemků, co dělat v případě, že soused přes mé upozornění na případné protiprávní jednání, bude ve své (protiprávní) činnosti (sázení dalších stromů ve vzdálenosti jen 2 m od společné hranice pozemků) pokračovat?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.
- Zobrazení: 159
V roce 2014 sem koupil nemovitost se zahradou. Zahrada veliká, oplocená v jeden celek. Zahrada byla celkově zanedbaná, zarostlá křovinami, vyžádala dost práce. Nyní je to přesně 10 let a tři měsíce, kdy nás teď starosta informoval, že o část pozemku se zajímá soused. Díky této informaci jsme zjistili, že půlka zahrady je majetkem obce a není tedy celá naše. Slečna z realitky nás při první prohlídce pozemku o této skutečnosti neinformovala a ukázala celý kus zahrady bez rozdílu. Zahrada je oplocená v jeden celek a tudíž nejde poznat, že jsou to dva pozemky. Když dojde k prodeji obecního pozemku, znemožní nám vstup na náš pozemek, jelikož se chodí přes zmíněný obecný pozemek. A ještě bych podotknul, že za celých 10 let a 3 měsíce tu nebyl nikdo z obce, aby se starali o jejich pozemek, tedy ani jednou neposekali trávu. Zatímco já každý rok sekám trávu několikrát ročně a opravuji ploty. Tedy i obecní plot jsem několikrát opravoval. Na zahradě jsem nic nebudoval, tedy nebyla potřeba řešit věci jako stavební povolení nebo jiné formality a informace o pozemku jsem tedy nikdy nepotřeboval. Neměl jsem tedy žádný podnět ani podezření, že půlka zahrady není naše. Ptám se tedy, zda je tu možnost vydržení pozemku? Děkuji za odpověď.