Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Osoba zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná v určitém členském státě, která má bydliště v jiném členském státě, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně.

Přídavek na dítě je dlouhodobá dávka pro rodinu s nezaopatřeným dítětem (dětmi) , která má pomoci částečně krýt náklady na jejich výchovu a výživu. Nárok na dávku vzniká, pokud rozhodný příjem rodiny (čistý příjem společně posuzovaných osob) je nižší než 2,7násobek částky životního minima rodiny.   Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmu. Ve zvýšené výměře dávka náleží, pokud některá ze společně posuzovaných osob má příjem z  výdělečné činnosti nebo z  určitých dávek.   Pro nárok na  dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se  považuje i  rodičovský příspěvek.                              

Za nezletilé nezaopatřené dítě podává žádost zákonný zástupce, kterému je tato dávka následně vyplácena. V případě zletilého nezaopatřeného dítěte (od 18. roku věku) je příjemcem dávky dítě.   O přídavek na dítě může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané  na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

► (zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře)

Převzetí dítěte do péče je situací, při které vzniká pojištěncům nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Může jít o převzetí dítěte do trvalé péče z důvodu úmrtí matky nebo převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (soudu). V tomto případě se pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství dítětem rozumí dítě nejdéle do dosažení věku sedmi let a 31 týdnů. Otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, může převzít dítě do péče v případě závažného dlouhodobého onemocnění matky. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může v tomto případě muži vzniknout, pokud v době, kdy o dítě pečuje pro onemocnění matky, není peněžitá pomoc v mateřství vyplácena matce dítěte. Dále může otec dítěte nebo manžel ženy, která dítě porodila, převzít dítě do péče (vystřídat matku) na základě písemné dohody od 7. týdne po porodu na dobu nejméně sedmi kalendářních dní. V uvedených případech převzetí dítěte do péče otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, se za dítě považuje dítě do dosažení jednoho roku věku.

Převod důchodových práv slouží k vypořádání důchodových nároků úředníků evropských institucí. Na žádost úředníka jsou jeho práva z důchodového systému členského státu Evropské unie převedena v podobě finanční částky do důchodového systému evropské instituce. Převodem mu zanikne nárok na důchod v členském státě EU, neboť za převedené doby pojištění mu bude náležet důchod ze systému úředníků evropských institucí. Po ukončení služby či zaměstnání u evropské instituce si může úředník naopak nechat převést svá práva z důchodového systému instituce do systému členského státu EU.

K převedení zaměstnankyně na jiné pracovní nebo služební místo dochází v některých případech v těhotenství nebo po porodu z důvodu ochrany zdraví matky a dítěte. Zaměstnavatel převede zaměstnankyni na jinou práci, pokud je práce, kterou předtím konala, zakázána těhotným ženám, kojícím ženám nebo matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství, zdraví, mateřství nebo schopnost kojení. Za převedení na jinou práci se považuje také snížení množství práce a pracovního tempa, zproštění výkonu některých prací a přeložení do jiného místa nebo převedení na jiné pracoviště. Při převedení na jinou práci vzniká pojištěnkám nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
(seznam prací zakázaných těhotným ženám, kojícím ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu obsahuje vyhláška č. 288/2003 Sb.)

Přenosné dokumenty vystavují kompetentní instituce osobám s cílem potvrdit důležité údaje (např. účast na pojištění) pro účely zahraničních institucí a občané se jimi v zahraničí prokazují. PD jsou vydávány obvykle na žádost osoby a mají charakter úřední listiny, nahrazují dřívější evropské formuláře. Každý dokument obsahuje údaje o dané osobě (v některých případech i o rodinných příslušnících), její jméno a další identifikační údaje. Je též opatřen podpisem a razítkem úřadu sociálního zabezpečení, který tento dokument vydal. Např. PD A1 je osvědčením o tom, že se na držitele PD A1 vztahují právní předpisy státu, který je na PD A1 uveden. PD P1 obsahuje souhrn rozhodnutí o důchodech osoby, PD U1 obsahuje doby, které se zohlední pro přiznání dávek v nezaměstnanosti apod.

Pokud někdo pobírá invalidní důchod a dosáhne věku 65 let, jeho nárok na invalidní důchod tímto dnem zanikne a nově mu vznikne nárok na starobní důchod v dosavadní výši. Lze pak podat žádost i o „normálně počítaný“ starobní důchod.

Jde o specifickou výhodu plynoucí z čerpání penze v rámci doplňkového penzijního spoření v období před dosažením důchodového věku. V případě splnění podmínek, tj. čerpání penze minimálně po dobu dvou let bez možnosti přerušení výplaty a výše penze alespoň 30 % průměrné mzdy, je tato doba považována pro účely výpočtu starobního důchodu z prvního pilíře za vyloučenou dobu.

Nárok na předčasný starobní důchod vzniká tři roky, respektive pět let, před dosažením důchodového věku, jestliže důchodový věk činí více než 63 let a žadatel dosáhl věku aspoň 60 let, pokud pojištěnec zároveň splnil minimální dobu pojištění. Protože pojištěnec odchází do důchodu dříve, dochází vlivem toho ke snížení důchodu. Při výpočtu předčasného starobního důchodu bude totiž procentní výměra důchodu nižší ze dvou důvodů. Doba pojištění bude přirozeně kratší, než kdyby občan pokračoval v účasti na pojištění až do dosažení důchodového věku. Navíc se ale za každých i započatých 90 dnů scházejících ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku z procentní výměry důchodu odečte:
– 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
– 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne,
– 1,5 % výpočtového základu za období od 721. dne.
To znamená, že čím dříve odejde osoba do předčasného důchodu, tím výrazněji bude důchod krácen. Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje pozdější přiznání starobního důchodu řádného. Na rozdíl od řádného starobního důchodu předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně. Lze ho přiznat nejdříve k datu žádosti o důchod. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění vylučuje pobírání předčasného důchodu. V době, kdy osoba koná takovou  výdělečnou činnost, je zastavena výplata předčasného důchodu. Toto omezení platí až do dne, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. Poté může výdělečnou činnost s pobíráním důchodu konat bez omezení.

Průvodcovské a předčitatelské služby patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace. Tyto služby napomáhají jejich uživatelům vyřídit si osobně vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba může být poskytována terénní a ambulantní formou. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)