Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Pracovník v sociálních službách je kvalifikovaný pracovník, který uživatelům sociálních služeb

• poskytuje přímou obslužnou péči v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb (viz také ambulantní sociální služba a pobytová sociální služba),
• poskytuje pečovatelské činnosti v jejich domácnosti,
• zajišťuje pro ně základní výchovnou nepedagogickou činnost (tj. především prohlubování a upevňování základních hygienických, společenských a pracovních návyků) nebo
• pod dohledem sociálního pracovníka vykonává některé další specifické činnosti (např. základní sociální poradenství, výchovné, vzdělávací,
  aktivizační činnosti apod.).

Pracovník v sociálních službách při těchto činnostech využívá komunikační dovednosti a zajišťuje ochranu práv uživatelů sociálních služeb. Je připraven řešit nouzové a krizové situace, poskytuje pomoc při péči o vlastní osobu, ovládá metodické postupy pro poskytování sociálních služeb a pro plánování jejich poskytování podle osobních cílů uživatelů. Předpoklady pro výkon povolání pracovníka v sociálních službách jsou svéprávnost, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost odpovídající požadavkům stanoveným v příslušných právních předpisech.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
(právní předpisy, ve kterých jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost např. při výkonu povolání ošetřovatele, ergoterapeuta, sanitáře apod.)

Pracovní úvazek je používán k označení délky pracovní doby zaměstnance. Plný pracovní úvazek odpovídá výkonu práce po zákonem stanovenou pracovní dobu. Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem lze sjednat výkon práce po kratší pracovní dobu, tzn. kratší (částečný) pracovní úvazek, s rozsahem práce a mzdou, platem nebo odměnou, které odpovídají sjednané zkrácené pracovní době.

Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi. Poskytnout první pomoc je povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život. Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku každého pracovního úrazu a v knize úrazů vést evidenci všech pracovních úrazů. Pokud dojde úrazem k pracovní neschopnosti delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance, musí zaměstnavatel nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení úrazu vyhotovit záznam o pracovním úrazu a vést o pracovním úrazu dokumentaci. Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému zaměstnavateli svůj pracovní úraz a pracovní úraz jiného zaměstnance. Podle závažnosti rozlišujeme několik typů pracovních úrazů – smrtelný, hospitalizace delší než pět dní a ostatní pracovní úrazy. Pokud dojde ke vzniku invalidity z důvodu pracovního úrazu, nevyžaduje se pro přiznání invalidního důchodu splnění potřebné doby pojištění. S ohledem na splnění této podmínky se považují za pracovní úraz i a některé zdravotní újmy, které vznikly v souvislosti s obranou státu.

Pracovní smlouva zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Musí být uzavřena písemně a obsahovat vymezení druhu práce, místa výkonu práce a den nástupu do práce.

►(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

Pracovní rehabilitace je jedním z nástrojů podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jde o souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou i praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Žádost o pracovní rehabilitaci se podává na Úřadu práce ČR podle místa bydliště.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Pracovní pozice je místo, na němž zaměstnanec vykonává práci v rozsahu stanovené pracovní náplně. Pracovní pozice je dána vymezením konkrétní role zaměstnance (jeho pracovní náplň, zodpovědnost a umístění v organizační struktuře) v daný čas u daného zaměstnavatele.

Pracovní potenciál je zjišťován posudkovým lékařem při posouzení pracovní schopnosti. Jde o schopnost posuzované osoby vykonávat práci. Představuje fyzický potenciál, kvalifikační potenciál a rehabilitační potenciál posuzované osoby. Každý člověk disponuje vlastním rozsahem pracovního potenciálu. Pracovní potenciál posuzovaný s ohledem na schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jako zdroj příjmu se nazývá pracovní schopnost.

Pracovní poměr je smluvní vztah uzavřený na základě písemné pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož předmětem je výkon pracovní činnosti pro zaměstnavatele za odměnu. Doba trvání pracovního poměru může být sjednána na dobu neurčitou, tj. nebyla sjednána doba jeho ukončení, nebo určitou, tzn., že pracovní poměr po uplynutí ve smlouvě sjednané doby skončí. Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout tři roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být tento opakován nejvýše dvakrát.

►(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

Pracovní kategorie byly zrušeny od 1. 1. 1993. Tyto kategorie umožňovaly zvýhodnění některých zaměstnání v důchodovém zabezpečení. Nároky získané před tímto dnem jsou zachovány do roku 2018.

Pracovní doba je doba, po kterou je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají. Mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může být sjednána kratší pracovní doba, než je zákonem stanovený rozsah, zaměstnanci v tomto případě přísluší mzda, plat nebo odměna, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.

►(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)