Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Domovy pro osoby se zdravotním postižením patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení a jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• poskytnutí ubytování,
• poskytnutí stravy,
• pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. V domovech pro osoby se zdravotním postižením mohou být při plnění zákonných podmínek a s ohledem na specifické potřeby osob se zdravotním postižením vykonávány ústavní výchova, výchovná opatření nebo předběžné opatření. Tyto pojmy označují opatření uložená soudem s cílem ochrany dítěte, jehož vývoj je vážně ohrožen. První dvě soudem uložená rozhodnutí jsou vykonávána, až když nabydou právní moci. Předběžné opatření může být uloženo v situaci, kdy je nutné předejít naléhavému ohrožení vývoje dítěte. S ohledem na potřebu jeho okamžitého provedení je vykonatelné ještě před tím, než soud vynese pravomocné rozhodnutí, kterým bude návrh na uvalení výchovného opatření nebo ústavní výchovy přijat nebo zamítnut. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních)

►(zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Služba domov pro seniory patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• poskytnutí ubytování,
• poskytnutí stravy,
• pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti,
• aktivizační činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Soužití osob ve společné domácnosti je v nemocenském
pojištění podmínkou pro získání nároku na ošetřovné.

Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Současně platí, že jedna osoba nemůže být zároveň členem více domácností. Soužití osob ve společné domácnosti je při výpočtu důchodu podmínkou zejména pro zápočet náhradní doby nazývané doba péče o osobu bezmocnou do doby pojištění, pokud nejde o osoby blízké.

Domácký zaměstnanec je zaměstnanec, který podle dohodnutých podmínek vykonává sjednanou práci doma nebo na jiném místě mimo pracoviště zaměstnavatele. Domácký zaměstnanec si sám rozvrhuje pracovní dobu. Pro domáckého zaměstnance platí zvláštní úprava omezení výše nemocenského v případě, že odvedl práci za období pracovní neschopnosti (karantény). Domáckému zaměstnanci nenáleží ošetřovné.

Dohoda o provedení práce upravuje vztah sjednaný mimo pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce, jejíž rozsah v daném kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 300 hodin. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně.

Dohoda o pracovní činnosti upravuje vztah sjednaný mimo pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o výkonu práce, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Podmínka rozsahu výkonu práce se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně.

Dočasnou pracovní neschopností se rozumí stav, kdy pojištěnec nemůže z důvodu nemoci (úrazu) vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař. Dočasná pracovní neschopnost se posuzuje odděleně ke každé z pojištěných činností, protože každá může klást jiné požadavky na zdravotní způsobilost pojištěnce. V ochranné lhůtě vznikne dočasná pracovní neschopnost, pokud pojištěnec nemůže plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Práceneschopným je uznán také pojištěnec, který byl sám přijat do nemocnice či tam byl přijat jako doprovod nezletilého dítěte nebo byl přijat k poskytnutí komplexní lázeňské péče, a dále pojištěnec, jenž pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky nemůže vykonávat dosavadní výdělečnou činnost. V době nároku na peněžitou pomoc v mateřství vzniká dočasná pracovní neschopnost, pokud dlouhodobé závažné onemocnění pojištěnce  znemožňuje péči o dítě. U těhotné pojištěnky, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ze žádné činnosti a doloží tuto skutečnost potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení, rozhodne ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Ošetřující lékař uznává dočasnou pracovní neschopnost ode dne, kdy ji zjistil. Výjimečně ji může uznat až tři kalendářní dny zpětně, zejména pokud nemohl pojištěnec lékaře navštívit. V průběhu dočasné pracovní neschopnosti je ošetřující lékař povinen posuzovat zdravotní stav pojištěnce a provádět kontroly zdravotního stavu. Ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost, pokud zjistí, že zdravotní stav umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (po uplynutí 180 dnů i jinou výdělečnou činnost) nebo pečovat o dítě. Ošetřující lékař může ukončit dočasnou pracovní neschopnost až tři dny dopředu. Důvodem k ukončení dočasné pracovní neschopnosti jsou kromě zlepšení zdravotního stavu také oprava nebo pořízení nové ortopedické či kompenzační pomůcky, uznání invalidity, vznik nároku na výplatu starobního důchodu při skončení zaměstnání a vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Pojištěnce, která neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, trvá dočasná pracovní neschopnost do konce šestého týdne po porodu. Pokud se pojištěnec/pojištěnka nedostaví ke kontrole  a neprokáže závažné důvody, ošetřující lékař pracovní neschopnost také ukončí.

Účast na důchodovém pojištění znamená na jedné straně povinnost odvádět pojistné, na druhé straně však na základě této účasti vzniká při splnění příslušných podmínek nárok na důchod. Pokud se někdo neúčastní důchodového pojištění, odrazí se to na výši jeho důchodu. V některých případech to může znamenat, že nebude mít nárok na důchod vůbec, protože v důsledku krátké účasti na důchodovém pojištění nesplní podmínku potřebné doby pojištění. Osoba starší 18 let se však může k účasti dobrovolně přihlásit na okresní správě sociálního zabezpečení v místě svého trvalého pobytu. Jako dobrovolný účastník bude odvádět pojistné z vyměřovacího základu podle vlastního rozhodnutí, minimálně však ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy v ČR. Pokud se někdo účastní pojištění dobrovolně bez uvedení důvodu, může tak činit maximálně celkem patnáct let s tím, že před podáním přihlášky k dobrovolnému pojištění může účast trvat pouze jeden rok. Déle se může dobrovolně účastnit, jestliže prokáže jako důvod dobrovolné účasti vedení v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeče o zaměstnání, dobu studia, výdělečnou činnost v cizině či následování manžela/manželky/registrovaného partnera pracujícího v cizině, výkon dlouhodobé dobrovolnické
služby, činnost ve prospěch zahraničního zaměstnavatele nebo výkon funkce poslance Evropského parlamentu.

U osob samostatně výdělečně činných je účast na nemocenském pojištění dobrovolná, mohou se samy rozhodnout, zda se k tomuto pojištění přihlásí. Aby se mohla osoba samostatně výdělečně činná k pojištění přihlásit, musí splnit podmínku výkonu výdělečné činnosti na území České republiky a podat přihlášku k pojištění na předepsaném tiskopise. Nemocenské pojištění jí vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška podána. K nemocenskému pojištění se nelze přihlásit zpětně. Účast na nemocenském pojištění osoby samostatně výdělečně činné zaniká: odhlášením z pojištění, nezaplacením pojistného ve stanovené výši nebo lhůtě, nástupem výkonu trestu odnětí svobody a dále např. při ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo zániku oprávnění k výkonu činnosti. Z nemocenského pojištění jsou osobám samostatně výdělečně činným poskytovány tyto dávky:   nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, dlouhodobé ošetřovné. Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé kalendářní měsíce. Výše pojistné sazby na nemocenské pojištění je 2,3 % z měsíčního základu. Do určité míry se může osoba samostatně výdělečně činná rozhodnout, v jaké výši se pojistí. Určuje si měsíční základ pojistného na nemocenské pojištění svou platbou v rozmezí minima a maxima. V roce 2022 je minimální měsíční platba na nemocenské pojištění 147 Kč (minimální vyměřovací základ činí 7.000 Kč), maximum je pro každou osobu individuální a odvíjí se od výše vyměřovacího základu, ze kterého v předchozím období zaplatila pojistné na důchodové pojištění. Při prvním zahájení činnosti je maximálním vyměřovacím základem ½ průměrné mzdy, tj. pro rok 2022 částka 19  456 Kč.