Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Jde o hovorový, nikoli oficiální název. Způsob výpočtu důchodu a stanovení důchodového věku u určených skupin osob, které byly dlouhodobě zaměstnány při těžbě nerostných surovin, se liší od běžného způsobu výpočtu důchodu. Splnění podmínek nároku horníka na takové zacházení provádí Česká správa sociálního zabezpečení. Zvláštní způsob výpočtu hornického důchodu spočívá v tom, že se nejprve udělá běžný výpočet důchodu, ale procentní výměra důchodu se poté specifickým způsobem zvýší. Pokud by ale Česká správa sociálního zabezpečení zjistila, že běžný způsob výpočtu důchodu je pro horníka výhodnější, zvláštní pravidla pro hornické důchody se nepoužijí a důchod bude stanoven běžným způsobem.

Hodnocením doby pojištění se zpravidla rozumí její započtení pro nárok na důchod a pro výši důchodu či jiné dávky. U migrujících osob, které byly pojištěny v několika státech, by mohlo dojít k tomu, že stejná doba pojištění je hodnotitelná, tj. lze ji zohlednit, ve více státech. Je proto třeba vždy posoudit, který stát je příslušný konkrétní dobu pojištění zhodnotit.

Fyzický potenciál je zjišťován posudkovým lékařem nebo posudkovou komisí při posouzení poklesu pracovní schopnosti. Fyzický potenciál představuje fyzické i duševní schopnosti a výkonnost posuzované osoby využitelné pro práci. Zdravotní postižení může vést ke snížení nebo úplnému výpadku těchto schopností. To může zapříčinit takový pokles pracovní schopnosti, že dojde ke vzniku invalidity.

Forma poskytování představuje jednu z nejdůležitějších charakteristik sociální služby (podobně jako druh sociální služby nebo činnosti vykonávané při poskytování sociálních služeb. Umožňuje rozlišit, jakým způsobem je sociální služba poskytována podle místa jejího poskytování z pohledu jejího uživatele. Lze rozlišit tři odlišné formy poskytování sociální služby. Terénní formou je služba poskytována tak, že ji uživatel může využívat ve své domácnosti nebo v jakémkoli jiném prostředí, kde žije nebo se běžně pohybuje (viz heslo přirozené sociální prostředí). Ambulantní forma představuje způsob poskytnutí služby v zařízení sociálních služeb, kdy je služba poskytnuta uživateli, který toto zařízení navštěvuje, ale nemá v něm zajištěné ubytování (tj. přenocování přímo v zařízení nebo v jiné budově, jež je využívána při poskytování této sociální služby). U pobytové formy je uživatelům služby společně s poskytovanými sociálními službami zajištěno také ubytování. U jednotlivých druhů sociálních služeb je v zákoně určeno, v jaké mohou být poskytovány formě. Pouze jednou z uvedených forem lze poskytovat
18 druhů sociálních služeb. U 11 druhů sociálních služeb jsou možné dvě formy jejich poskytování a u čtyř všechny tři. U některých sociálních služeb, které je možné poskytovat ve více formách, se mohou dostupné formy jejich poskytování lišit u konkrétních poskytovatelů sociálních služeb i u jednotlivých jimi poskytovaných služeb.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Existenční minimum je zákonem určený minimální příjem nezbytný pro zajištění základní výživy a základních osobních potřeb. Nejsou v něm zahrnuty nezbytné náklady na bydlení. Má umožnit pouze základní přežití, proto je také označována minimální hranice příjmů. Nelze jej uplatnit na nezaopatřené dítě nebo příjemce starobního důchodu či osobu ve třetím stupni invalidity a u osoby starší 68 let. Má motivovat jedince k soběstačnosti (samostatnosti) a nespoléhání se na sociální dávky. Nízkou úrovní se snaží přimět jedince aktivně zvyšovat svůj příjem. Existenční minimum je základem pro výpočet částek živobytí osob v hmotné nouzi, které žádají o sociální dávky.  

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)

Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC) je modrý průkaz, který je vydáván zdravotními pojišťovnami pojištěncům v členských státech Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarsku. Na základě předložení tohoto průkazu má pojištěnec jednoho členského státu při dočasném pobytu na území druhého členského státu nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči (tj. zdravotní péči, kterou vyžaduje zdravotní stav po dobu pobytu pojištěnce v jiném členském státě, např. ošetření u lékaře nebo hospitalizace v nemocnici) ve veřejných zdravotnických zařízeních s přihlédnutím k povaze nemoci a očekávané délce pobytu. Pojištěnec členského státu EU má v jiném členském státě EU nárok na nezbytnou zdravotní péči na stejné úrovni a za stejných podmínek jako pojištěnci tohoto členského státu EU. Zdravotní péče na základě EHIC nekryje náklady případné spoluúčasti hrazené pacientem v členském státě EU a nevztahuje se na dopravu
pacienta zpět do vlasti a na repatriaci ostatků zemřelých. EHIC se nevztahuje na zdravotní péči poskytovanou soukromými zdravotnickými zařízeními, ani nekryje náklady na péči, za kterou osoba cíleně vycestovala. V České republice vydávají zdravotní pojišťovny oboustranné karty, které slouží jako národní karty pojištění i EHIC současně.

E-formuláře se používají v oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s volným pohybem osob v rámci Evropské unie. Jejich prostřednictvím si instituce členských států vyměňují mezi sebou informace o migrujících osobách, které potřebují např. při vyřizování žádostí o dávku. Podle životní situace a typu formuláře žádá o vystavení e-formuláře buď dotyčná osoba, nebo příslušná/kompetentní instituce. E-formuláře mají jednotný formát, jsou k dispozici ve všech oficiálních jazycích EU a jsou vytvořeny tak, aby v kterékoli členské zemi pracovníci příslušné/kompetentní instituce získali potřebné informace i přesto, že je formulář vystaven v cizím jazyce. Občané, kteří cestují z různých důvodů do jiného členského státu, by se měli před odjezdem informovat o tom, zda a jaké e-formuláře s sebou potřebují. E-formuláře vydávají příslušné/kompetentní instituce (v ČR např. Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce ČR, zdravotní pojišťovny) z úřední povinnosti
anebo na základě žádosti. E-formuláře vystavované občanům jsou v současné době nahrazeny modernějšími přenosnými dokumenty.

Evidenční list důchodového pojištění je povinen vést zaměstnavatel za každého zaměstnance, který je účastníkem důchodového pojištění. Prostřednictvím evidenčního listu zaměstnavatel odesílá jednou ročně České správě sociálního zabezpečení záznamy o výdělečné činnosti zaměstnance a jeho účasti na důchodovém pojištění v daném kalendářním roce. Evidenční list zaměstnavatel zasílá prostřednictvím kontaktního pracoviště Územní správy sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele vedoucí evidenci mezd. Zaměstnavatel je povinen jeden stejnopis evidenčního listu dát k podpisu zaměstnanci a archivovat jej a druhý stejnopis vydat zaměstnanci. Pokud zaměstnanec s údaji v evidenčním listu nesouhlasí, má možnost do 30 dnů od převzetí požádat o nápravu okresní správu sociálního zabezpečení.

EURES je síť Evropských služeb zaměstnanosti, jejímž základním posláním je usnadňovat mezinárodní mobilitu pracovních sil. Službu EURES nabízejí veřejné služby zaměstnanosti všech 28 členských států EU, dále členské země EHP, Island, Lichtenštejnsko a Norsko a prostřednictvím bilaterálních smluv také Švýcarsko. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat služby užitečné všem pracujícím, uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, kteří mají zájem využívat práva volného pohybu osob. Poskytování služeb EURES je umožněno dvěma základními cestami. Na jedné straně to jsou databáze přístupné na Evropském portále pracovní mobility, na straně druhé to jsou informační a poradenské služby nabízené EURES poradci a kontaktními pracovníky EURES, kteří působí na krajských pobočkách a kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR. Služba je poskytována zdarma.

Domy na půl cesty patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny zpravidla osobám do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (tj. dětský diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou nebo výchovný ústav), popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody (vazební věznice, věznice) nebo ochranné léčby (soudem nařízená ústavní léčba v psychiatrické léčebně). Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• poskytnutí ubytování,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Poskytnutí ubytování a stravy (pomoc při jejím zajištění) jsou u této služby poskytovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)