Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 4379
Dosažení důchodového věku je jednou z podmínek nároku na důchod. Další podmínkou nároku na důchod je splnění potřebné doby pojištění. Důchodový věk je postupně zvyšován podle roku narození konkrétní osoby a u žen rovněž podle počtu vychovaných dětí. Platí, že čím mladší ročník narození, tím vyšší důchodový věk. U žen narozených do roku 1970 je důchodový věk snížen podle počtu vychovaných dětí. U mužů narozených do roku 1935 činí důchodový věk 60 let, u žen narozených do tohoto roku činil 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 56 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě. Kdo byl narozen později, může nalézt, jaký mu stanoví zákon důchodový věk, v následující tabulce:
Odchod do důchodu - důchodový věk platný pro rok 2021
Rok
narození |
Důchodový věk činí u |
|||||
mužů | žen s počtem vychovaných dětí | |||||
0 | 1 | 2 |
3 - 4 |
5 a více | ||
1936
1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 |
60r+2m
60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r 65r 65r 65r |
57r
57r 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r 62r+4m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r 65r 65r 65r |
56r
56r 56r 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r 61r+4m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r 65r 65r 65r 65r 65r |
55r
55r 55r 55r 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r 60r+4m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r 65r 65r 65r 65r 65r |
54r
54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m 65r 65r 65r |
53r
53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m |
U ročníků narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.
Beze změny zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pojištěnců, kteří odpracovali stanovenou dobu v zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie a účastníků odboje. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2303
První pilíř důchodového systému se v České republice nazývá důchodové pojištění. Účelem důchodového pojištění je zabezpečit pojištěnce ve stáří, v případě invalidity nebo úmrtí manžela/manželky/rodiče. V takových situacích poskytuje pojištěnci starobní důchod, invalidní důchod, vdovský/vdovecký důchod či sirotčí důchod. Na rozdíl od druhého pilíře a třetího pilíře je první pilíř spravován státem. Účast v něm je povinná pro všechny osoby konající výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Prostředky, které do tohoto pilíře pojištěnci odvádějí platbou pojistného, se nespoří ve fondech jako u druhého pilíře a třetího pilíře, ale slouží rovnou pro vyplácení důchodů současných důchodců. Budoucí důchody budou financovány z pojistného příští generace plátců pojistného. Základním předpisem upravujícím důchodové pojištění je zákon č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 3790
Důchod je peněžitá dávka, která má sloužit jako finanční zabezpečení ve stáří, v případě vzniku invalidity, pro případ smrti manžela/manželky nebo v případě smrti rodiče nezaopatřeného dítěte (resp. osoby, která jej převzala do péče nahrazující péči rodičů). Výše důchodu se vypočítá podle druhu důchodu. V České republice jsou vypláceny důchody především z prvního pilíře důchodového systému, který se nazývá důchodové pojištění. Z tohoto prvního pilíře vyplácí všechny druhy důchodů především Česká správa sociálního zabezpečení. V roce 2013 byl zaveden i druhý pilíř důchodového systému nazývaný důchodové spoření, který rovněž předpokládal výplatu několika druhů důchodu; tento pilíř je však rušen. Existuje také třetí pilíř důchodového systému, ze kterého však nejsou vypláceny důchody, ale penze.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2104
Z důchodového pojištění (první pilíř) jsou vypláceny tyto druhy důchodů:
- starobní důchod,
- invalidní důchod,
- vdovský důchod či vdovecký důchod,
- sirotčí důchod.
Starobní důchod lze přiznat ve formě předčasného důchodu již před dosažením důchodového věku. Z důchodového spoření (druhý pilíř) se předpokládala výplata těchto druhů důchodů:
- doživotní starobní důchod,
- doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu tří let ve stejné výši,
- starobní důchod na dobu 20 let.
Ze třetího pilíře (doplňkové penzijní spoření) se nevyplácí důchod, ale penze.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2345
Rozdělení sociálních služeb podle druhu služby je nejdůležitější způsob rozlišení sociálních služeb. Je založeno na více stěžejních charakteristikách sociálních služeb, které se u různých sociálních služeb liší. K nejdůležitějším charakteristikám odlišujícím jednotlivé druhy sociálních služeb patří:
- okruh osob, kterým je služba určena, a životních potřeb, jež svým uživatelům pomáhá uspokojit,
- konkrétní typ a charakter jevů, díky nimž se osoba ocitá v nepříznivé sociální situaci nebo je nepříznivou sociální situací či sociálním vyloučením ohrožena,
- oblast nebo oblasti, ve které se využívání sociální služby projevuje (např. uspokojení základních životních potřeb, péče o svěřenou osobu nebo osobu závislou na péči, zvládání vlastní finanční situace, pracovní uplatnění, bydlení, ohrožení nežádoucími společenskými jevy apod.)
- a činnosti, které jsou vykonávány při poskytování sociálních služeb.
U jednotlivých druhů sociálních služeb se liší i další důležité okolnosti (např. formy jejich poskytování, odlišná odbornost pracovníků, kteří služby poskytují, apod.). Současná legislativní úprava rozeznává 33 druhů sociálních služeb, u kterých jsou jednoznačně specifikovány činnosti vykonávané při jejich poskytování a je u nich specifikován také okruh osob, kterých se týkají, situace, při nichž je služba poskytována, nebo konkrétní cíle služby. Druhy sociálních služeb definované v právním řádu spadají do tří základních kategorií: sociální poradenství, služby sociální péče (14 druhů sociálních služeb) a služby sociální prevence (18 druhů sociálních služeb).
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 1774
Osoba, která doprovází dítě při hospitalizaci v nemocnici (zdravotnickém zařízení lůžkové péče), je v dočasné pracovní neschopnosti. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař dítěte v nemocnici. Pokud má pojištěnec již před přijetím do nemocnice jako průvodce dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tento nárok se nepřerušuje a pracovní neschopnost se neuznává. O přijetí pojištěnce jako průvodce dítěte do šesti let věku rozhoduje zdravotnické zařízení. Pokud je dítě starší, musí dát k přijetí průvodce souhlas revizní lékař zdravotní pojišťovny.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2060
Při výpočtu invalidního důchodu se započítá do doby pojištění i doba zbývající od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku (v tomto případě je důchodovým věkem myšlen důchodový věk bezdětné ženy narozené ve stejném roce jako pojištěnec, kterému se počítá důchod). Na zápočet celé této doby při výpočtu invalidního důchodu má nárok pouze osoba, která má celé období od 18 let do přiznání invalidního důchodu téměř pokryté dobou pojištění. Pokud toto období nemá pokryto celé, zápočet doby zbývající od přiznání invalidního důchodu do dosažení důchodového věku se podle pravidel stanovených zákonem přiměřeně krátí. Dopočtená doba se nezapočítává vůbec, pokud invalidita vznikla úmyslným poškozením zdraví, které si pojištěnec způsobil či nechal způsobit, nebo poškozením zdraví, které vzniklo jako následek úmyslného trestného činu pojištěnce.
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 1946
Doplňkové penzijní spoření (podle zákona č. 427/2011 Sb. , o doplňkovém penzijní spoření) je kromě životního pojištění součástí třetího pilíře důchodového systému. Doplňkové penzijní spoření s koncem roku 2012 nahradilo zrušené penzijní připojištění se státním příspěvkem. V rámci doplňkového penzijního spoření penzijní společnost shromažďuje příspěvky účastníků, spravuje tyto prostředky účastníků v jednotlivých účastnických fondech a vyplácí dávky (penze, jednorázové vyrovnání a odbytné). K příspěvkům účastníků náleží státní příspěvek. Kromě příspěvků účastníka a státního příspěvku je umožněno přispívat účastníkům i ze strany jeho zaměstnavatele. Pokud příspěvky účastníka přesáhnou částku, ke které náleží státní příspěvek, jsou příspěvky zaplacené nad tuto částku do stanoveného limitu daňově uznatelné pro odpočet ze základu pro daň z příjmu podle zákona 586/1992 Sb. , o daních z příjmu v platném znění. I příspěvky zaměstnavatele jsou pro účastníka ale pouze do určitého limitu daňově uznatelné, příspěvky od zaměstnavatele nad tento limit musí účastník zdanit (pro zaměstnavatele jsou daňově
uznatelné veškeré zaplacené příspěvky jednotlivým účastníkům).
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2112
Doplatek na bydlení je opakující se dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí či jiného právního titulu, a po splnění stavebně-technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jejichž příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na živobytí. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně-technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3 násobek této částky. Výše doplatku na bydlení se vypočítá tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. O doplatek na bydlení může žadatel požádat na kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR prostřednictvím žádosti podané na předepsaném tiskopise, který je k dispozici na pobočkách Úřadu práce ČR nebo v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. O případném odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
► (zákon č. 111/2006 Sb. , o pomoci v hmotné nouzi)
- Základní údaje
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: SLOVNÍK
- Zobrazení: 2514
Domovy se zvláštním režimem patří mezi služby sociální péče. Jsou určeny osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou demencí, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, jež mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:
- poskytnutí ubytování,
- poskytnutí stravy,
- pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
- pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
- zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
- sociálně terapeutické činnosti,
- aktivizační činnosti
- a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)