Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Na sousedových pozemcích jsou dva stromy, které jsou evidentně poškozeny. Jeden má tvrdou hnilobu a druhý je ve tvaru Y, kde má ve spoji ramen prasklinu. Stromy, jak se domnívám jsou nebezpečné pro naši nemovitost. Pozemky jsou souseda, jeden trvalý travní porost TTP a druhý ostatní plocha OP.

6/2022 – jsem zjistila při výstavbě kanalizace, že mi nesedí výměra pozemku s oploceným pozemkem. Na katastrálním úřadě mi sdělili, že platí, to co je počítačově zanesené 1056 m2. Při přepisu pozemku v roce 2002 byl výměr pozemku 965 m2 (tento výměr mám i papírově zanesený v geometrickém plánu) a tento výměr je také oplocený.

Soused koupil vedlejší pozemek od lesů ČR a po koupi ho nechal vyměřit. Při vyměření geodetem došlo k vyznačení společných hranic a vyznačení společné hranice kolíky. Zároveň se podepsal protokol o vytýčení hranice pozemku (podepsáno vlastníky pozemků k příslušné hranici pozemků).

Chtěl bych se zeptat, jak se mám bránit proti sousedovi, který na mě podal Žalobu o určení mimořádného vyvlastnění pozemku. Věc se má tak, v roce 2005 jsem koupil od rekreační objekt s pozemkem prodej zajišťoval pro prodávající, soused který je i tím sousedem, který mě žaluje. Po mě v roce 2006 požadoval, jestli si může postavit mezi námi rákosovou stěnu.

Strýc daroval, za svého života, mé matce auto. Učinil to pomocí plné moci, na které si nechal ověřit podpis u právníka. V té plné moci, ale nevyplnil kolonku technických parametrů darovaného vozidla. Než se stačilo auto převézt, strýc zemřel. Auto je, po jeho smrti, využíváno pečovatelkami, které se starají o jeho manželku.

Bydlím s dcerou, které je 23 let, nikdy nepracovala, nepřispívá mi na bydlení ani stravu. Napadá mě i fyzicky, byla jednou vykázána policií ČR. Na magistrátu města mi řekli, že trvalý pobyt ji zrušit nemohu, neboť se tu zdržuje každý den. Na policii mi řekli, že ji musím opět pustit do bytu, protože tu má trvalý pobyt a pokud na mě zavolá policii, musím ji pustit do bytu.

Aktuálně v naší obci probíhá digitalizace, při které se zjistil nesoulad skutečného stavu pozemku s katastrální mapou mezi mým pozemkem a pozemka souseda. Pozemek včetně "sporné" části užívám cca 25 - 30 let, předchozí majitelé jej takto užívali již od r. 1925. Pozemek je oplocen a nikdy za předchozích sousedů nevznikl ani náznak nějakého sporu.

Po smrti otce v 2017 jsem zdědila 1/6 a jeho manželka (vdova) 5/6 rodinného domu se zahradou. Vdova tam má tam trvalý pobyt, žije tam, ale vzhledem k tomu, že je to seniorka se zdravotními problémy, přebývá jen v přízemí a pokoje v horním patře sama nepoužívá.

Ráda bych se zeptala, z jakých důvodů lze vyjmout pozemek z Honitby a zda na to mám právo nebo to lze zamítnout. Na pozemku (který vlastním a je veden jako trvalý travní porost) myslivci zvěř krmí a poté střílí, jsou tam zbytky krve apod. , také stopy od kolejí aut. Ráda bych na pozemku pěstovala plodiny a byliny, využívání pozemku myslivci je pro mě v rozporu. Také se na pozemku necítím bezpečně. Děkuji, Dominika.

Jsem spolumajitelem domu podílem 20%. Jeden ze spolumajitelů si chtěl ve svém sklepě udělat kancelář a tak provedl úpravy. Postavil příčky, místo původní mříže dal plastové okno, cihelnou podlahu ve společném prostoru chodby vyměnil za betonovou dlažbu (položenou na sucho) a ve svém sklepě má vinylovou podlahu, ale co je pod ní netuším.