Občanské právo

Bydlím v bytovém domě v Praze na Žižkově. Zhruba 09/2011 se městská část, která vlastní zhruba polovinu bytů, rozhodla, že byty zrekonstruuje a bude pronajímat a i se tak stalo. S touto skutečností bych problém neměl. Bohužel asi tři byty mají ještě historické dispozice, že mají ZÁCHOD přes chodbu - tedy nikoliv uvnitř bytu.

31.8.2019 jsem byla podat trestní oznámení na bývalého přítele za pokus o znásilnění. Dále sebral syna jen v tričku a utekl s ním pryč. Rozešla jsem se s ním už 02/2019 a doteď jsem s ním bydlela ve společné domácnosti v bytě v podnájmu. 2.9.2019 jdeme na OSPOD, kde máme domluvenou schůzku, kde s námi pracovnice probere věc svěření syna do mé péče.

Jsem v insolvenci a byl mi schválen splátkový kalendář na oddlužení. Na základě darovací smlouvy přijímám darem částku 2.000 Kč, kterou dle soudního rozhodnutí přeposílám insolvenčnímu správci. V darovací smlouvě je přímo uvedeno, že dar bude použit k úhradě splátky na oddlužení schválené soudem dle soudního rozhodnutí.

Můj dotaz se týká rodinného domu, který jsme postavili s manželem. Manžel zemřel, nezanechal závěť. Dům i pozemek je od počátku stavby zapsán v katastru nemovitostí ČR na moje jméno. Dům je splácen hypotékou. Měsíční splátky hradil manžel. V domě jsme společně bydleli.

03/2019 jsem po mamince zdědila pozemek, na kterém hospodaří agrodružstvo. To mi poslalo dodatek, kde uvádí mne jako nového vlastníka/pronajímatele. Úplně s praktikami družstva nesouhlasím, proto zvažuji nepokračovat ve spolupráci. Můj dotaz se skládá ze dvou částí. Pokud se mění smluvní strana, je toto možné změnit dodatkem?

Chceme si vzít s přítelem hypotéku na stavbu rodinného domku. Přítel potřebuje, abych byla jako spolužadatel nebo případně ručitel o hypotéku z důvodu, že jeho skutečně vykázané příjmy jako OSVČ nedosáhnou totiž na požadovaný úvěr na nemovistost. Problém je ale v tom, že on trvá na tom, aby nový dům byl jen v jeho výhradním vlastnictví, prý z důvodu, že po rozvodu se musel o majetek s bývalkou dělit a bylo to složité.

Máme uzavřenou nájemní smlouvu 2011-2019. Po celou tuto dobu nám pronajímatel nepředkládál vyúčtování záloh na elektrickou energii, vodu a plyn a ani se nijak ke stavu spotřeby nevyjadřoval. Žili jsme tedy v domnění, že placené zálohy skutečnou spotřebu přesně pokrývají.

Při rekonstrukci RD jsme ponechali vzduchovou mezeru 11 cm u sousední štítové zdi, která byla mokrá a to v délce 6m. Nový majitel při rekonstrukci svého rodinného domu mezeru zabral. Dále destabilizoval naše základy a tvrdí, že tam žádná mezera nebyla. Nelze dohledat projektovou dokumentaci.

Dovolím se zeptat na různé situace při řešení dědictví „bez sepsané závěti“, tzn. podle zákona.
1. Situace:   Současní manželé mají nemovitost v SJM. Manžel před x-lety rozvedený. Manžel vychovává ve střídavé péči na základě rozvodového řízení nezletilé dítě (2005). Spolu s manželkou (SJM) mají společné nezletilé dítě (2019).

Moje dcera brigáduje ve firmě s občerstvením. Pro rychlé vyřízení jedné zakázky chyběl řidič služební dodávky. Proto vedoucí poprosila přítele mojí dcery, který se tam náhodou vyskytoval, jestli by to nemohl odřídit. Přítel dcery však neměl s firmou žádnou smlouvu, nebo příkaz k jízdě a celé to dělal bez nároku na odměnu.