Domnívám se, že názor ČSSZ je nesprávný. Lhůta k podání námitek dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení spadá do kategorie tzv. procesních lhůt, o nichž platí, že procesní lhůta je zachována, je-li posledního dne této lhůty učiněn úkon u soudu (či orgánu veřejné moci) nebo podání odevzdáno osobě, která má povinnost ho doručit (typicky držiteli poštovní licence).
V první řadě upozorňuji na skutečnost, že zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve svém § 88, který upravuje námitky, nikde nehovoří o tom, že pro zachování lhůty by bylo zapotřebí orgánu sociálního zabezpečení námitky doručit. Naopak, tento zákon ve svých odstavcích 1, 3 a 9 používá sousloví „podat námitky“, přičemž pojem „doručit námitky“ používá ve svém odstavci 4, a to v jiném kontextu (je tedy zřejmé, že zákonodárce hodlal v rámci tohoto ustanovení rozlišit mezi „podáním námitek“ a „doručením námitek“).
Dle § 88/1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné podat námitky proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění do 30 dnů ode dne oznámení takového rozhodnutí účastníku řízení.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení sice obsahuje speciální ustanovení o počítání času (jedná se o jeho § 123c), to však nezakotvuje pravidlo o zachování lhůty při odevzdání podání (přípisu) v poslední den této lhůty držiteli poštovní licence.
V takovém případě je zapotřebí přihlédnout k § 88/8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle něhož platí, že není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád (jako obecný procesní předpis).
Správní řád obsahuje pravidla pro počítání času ve svém § 40. Konkrétně pak dle § 40/1 písm. d) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.
Za pomoci správního řádu (s jehož použitím zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení výslovně počítá) lze tedy dospět k jednoznačnému závěru, že třicetidenní lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení je zachována rovněž v případě, kdy jsou tyto námitky v poslední den této lhůty podány na poštu.
K tomuto závěru je dle mého názoru ostatně možné dospět i bez pomoci správního řádu, a to pouze prostřednictvím zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Dle § 120a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení totiž platí, že:
„Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, ... nebo byla podána poštovní zásilka obsahující podání. To platí obdobně, ... má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem. “
Jelikož zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v tomto ustanovení hovoří o „učinění jiného právního úkonu ve lhůtě dle tohoto zákona“, lze dle mého názoru dovodit, že takovým právním úkonem mohou být rovněž námitky (na které se tudíž také vztahuje pravidlo o zachování lhůty v případě jejich předání držiteli poštovní licence v poslední den zákonné lhůty).
K závěru o zachování lhůty pro podání námitek, pakliže jsou tyto námitky předány v poslední den lhůty držiteli poštovní licence, lze tedy dospět de facto dvěma cestami.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Lhůta na odvolání proti rozhodnutí správního orgánu - § 88 zákona 582/1991 Sb.
- Odvolání proti rozhodnutí ČSSZ - 30. den musí být dopis doručen nebo musí být odeslán z pošty?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment