Placení nájmu bez nájemní smlouvy a zřízení trvalého bydliště v nemovitosti

Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 (vstup nového občanského zákoníku v účinnost) stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajímatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. To znamená, že po 1. 1. 2014 jestliže z chování smluvních stran je možné dovodit vznik nájemní smlouvy k bytu v podobě ústní smlouvy či dokonce konkludentním chováním, smlouva sice není v perfektní formě, nicméně titulem k bydlení pro nájemce je dostatečným. Toliko právní teorie. Definitivní odpověď na otázku, zda tedy máte uzavřenu nájemní smlouvu či nikoliv, by Vám mohl dát až soud ve sporném řízení o tom, zda nájemní vztah existuje.
Další problém v praxi nastane v tom, že úřednice zapisující trvalý pobyt zkrátka tento postup nezná a rozhodně pochybuji o tom, že se bude zabývat právní teorií a úvahami nad konkludentním uzavřením nájemní smlouvy. Jak nebude postup obvyklý, tak trvalý pobyt odmítne zapsat. To jako pravděpodobnější vidím možnost přesvědčit vlastníka nemovitosti, aby k zapsání trvalého pobytu svolil. Jednak ho můžete seznámit s tím, že nájemní smlouva stejně existuje a že to můžete dokázat předložením dokladů o převzetí nájemného (což nebudou rádi, pokud nájemné nepřiznávají k dani z příjmu) a hlavně by tím nejzásadnějším argumentem mělo být, že zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) stanoví jednoznačně v § 10 odst. 2, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.