Stavby, stavební řízení a právo

Jsem vlastníkem dřevostavby postavené v někdy v letech 1954-1955, spolu s dalšími 17-ti, stojící na městském pozemku. Město mě nařídilo odstranění stavby jako nepovolené. Dotazoval jsem městský úřad o dokumenty týkající se stavby, musely být u jako součást kolaudace nebo rozhodnutí o přidělení bytu, ke které stavba patřila neboť slouží jako dřevník.

Stal jsem se účastníkem řízení, ve kterém jsem byl obeslán stavebním úřadem. Záměr je přestavba rodinného domu - sklep, přízemí, patro, podkrovní střecha na bytový dům, kde střechu nahradí 3. patro. Stavebnímu úřadu nahlásil věc jako úprava bytového domu, ale v katastru je nemovitost vedena jako rodinný dům a i tak byla využívána předešlým majitelem.

Na základech "jiné stavby" (jak je zapsána v katastru, bez č. p. /č. e.), bych chtěl postavit rekreační chatu o stejném nebo menším půdorysu. Dle mého názoru by se jednalo o nástavbu již stávající stavby. Chata by byla off grid - tedy bez potřeby jakýchkoliv přípojek - včetně elektřiny i odpadů. Velikost by byla zhruba 20m2, s jedním podlažím, výška asi 3m.

Zakoupili jsme garáž, na území obce Prahy – konkrétně v katastru místo p. č. XXX, Praha.   Účel koupě byl z důvodu rekonstrukce na změnu užívání stavby jako rodinného domu. Nemovitost je plně zasíťovaná, ve vlastnictví je pozemek i pod nemovitostí a dále přilehlý pruh pozemku sousedící s nemovitostí na parcele č. XXX, který má 6 m2.

Můj dotaz se týká pozemku, který je celý podle územního plánu označen růžovou barvou jako - BR plochy k bydlení v rodinných domech. Dle katastrálního úřadu je rozdělen na 3 parcely. Parcela 144/1 je vedena jako zastavěné území a nádvoří. Stojí zde rodinný dům, kde žije moje matka. K domu patří bývalé hospodářské budovy, kde je elektřina a plyn.

Mám dotaz ohledně stavby, která bohužel není do dnešního dne zapsána v katastru nemovitostí ČR a na základě udání na majitele stavby přijde kontrola. Stavba je z roku 1993 - stodola stojící na soukromém pozemku majitele, na sousedův pozemek ničím nezasahuje a nikoho neomezuje - a tehdy v 90. letech byla pouze ohlášena na výboru obce.

Sousedi chtěli dělat podkroví s tím, že střecha zůstane nezměněna. Ale vyrostlo ze zadní strany půlpatro s velkými okny a výškou stropu jako normální patro, z přední strany to mají v pořádku, tam dali jen střešní okna. Jde o to, že to nemají povolené. Řeší to i stavební úřad. My budeme pozváni k projednávání co s tím dál. Může to stavební úřad bez našeho souhlasu povolit?

Soused využil toho, že naše rodina byla roky rozhádaná a mezitím koupil od obce vstupní pozemek k našemu domu. Z ulice to vypadá tak, že je branka a za brankou je vstupní pozemek, přes který se jde do domu. Jiný vstup do domu není možný. Teď po letech jeden člen rodiny situaci uklidnil, avšak zjistil, tuto skutečnost.

Soused na svém pozemku již několik let (s přestávkami, pravděpodobně pro "zhutnění a sednutí zeminy) provádí výkopové a terénní úpravy pravděpodobně pro stavbu jezírka či bazénu. Oblast postupně zvětšoval a navršoval zeminu. Podle článku na internetu (https://www.ceskestavby.cz/jak-se-stavi-dum/bazeny-5972.html) by do velikosti 300m² a hloubky 1.5m nemusel žádat o žádné povolení.

Koupila jsem před dvaceti lety (2001) dům, který se nachází za potokem, na jeho levém břehu. Původním majitelem byl k domu ze silnice zbudován svépomoci mostek, pravděpodobně bez povolení a na cizích pozemcích.   Pravý břeh potoka je zároveň krajnicí silnice II. třídy a v úseku našeho domu je v havarijním stavu (je poddolována tekoucím potokem).