Roztříděné dotazy

Ve Vámi popsaném případě je samozřejmě ideální interní řešení v rámci bytového družstva, tzn. zrušení předmětného rozhodnutí na novém zasedání členské schůze, popř. tomu odpovídající změna stanov bytového družstva.

Pokud by bylo zavedení pravidelných revizí plynoměrů rozhodnutím představenstva bytového družstva a jeho realizací by došlo k újmě na straně bytového družstva, byl by každý člen bytového družstva oprávněn domáhat se za bytové družstvo náhrady újmy proti členovi představenstva bytového družstva (§ 584/1 zákona o obchodních korporacích). Před tímto uplatněním práva na náhradu újmy (tzn. podáním žaloby k soudu) samotným členem bytového družstva je takový družstevník povinen informovat kontrolní komisi (byla-li zřízena), přičemž kontrolní komise uplatní právo na náhradu újmy bez zbytečného odkladu sama, neučiní-li tak, je k tomuto kroku oprávněn člen bytového družstva (§ 585 zákona o obchodních korporacích).

V ostatních případech vzniku újmy na straně bytového družstva či jeho člena platí, že poškodí-li bytové družstvo jeho člen nebo člen jeho orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen bytového družstva na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen bytového družstva, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen bytovému družstvu, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti žalujícího člena bytového družstva (§ 213 občanského zákoníku).

Neboť investování do revizí plynoměrů pouze některých družstevníků by skutečně bylo možné považovat za nehospodárné zacházení se společnými finančními prostředky bytového družstva (které může mít nepřímý dopad na hodnotu členského podílu takto postižených družstevníků), není dle mého názoru vyloučeno, aby se jeden či více členů bytového družstva obrátilo s žalobou na soud. Pro tento případ je pak samozřejmě vhodné advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o obchodním zastoupení - výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let
- Délka výpovědní lhůty u smlouvy o obchodním zastoupení podle zákona
- Smlouva o obchodním zastoupení podle nového občanského zákoníku 2014 - informace

Jsem OSVČ (nezávislé finanční poradenství). Smlouvu o obchodním zastoupení se společností Akro mám od 07/2011. 04/2014 jsme podepisovali novou (údajně z důvodu nového občanského zákoníku). Jde mi o ukončení vztahu s Akro. V nové (04/2014) smlouvě mám napsané:
"Smlouva může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí bez uvedení důvodu. Délka výpovědní lhůty činí jeden měsíc pro první rok smluvního vztahu s Akro, dva měsíce pro druhý rok smluvního vztahu s Akro, tři měsíce pro třetí rok a další roky smluvního vztahu s Akro. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi a skončí uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, kterým výpovědní lhůta končí." Jsem u společnosti déle než tři roky, tak jsem pochopil správně, že má výpovědní lhůta bude 3 měsíce, i když jsem podepisoval novou smlouvu 4/2014? Ve staré smlouvě byla výpověď jinak. Předpokládám, že se smluvní vztah řídí poslední podepsanou smlouvou.
Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
Přestože uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení byl mezi Vámi a společností Akro založen zcela nový smluvní vztah, je dle mého názoru nezbytné zohlednit při jeho výpovědi existenci předchozího smluvního vztahu a jeho délku.

V této souvislosti je v první řadě nutné poukázat na jeden z charakteristických znaků obchodního zastoupení, kterým je jeho dlouhodobá povaha. Dle § 652/1 Obchodního zákoníku se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat určité druhy smluv jménem zastoupeného a na jeho účet (stejná textace základního ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení je pak obsažena také v § 2483 nového občanského zákoníku).

Jednostranné ukončení obchodního zastoupení bylo v Obchodním zákoníku upraveno v § 668, dle něhož platilo, že:

- smlouva je sjednána na dobu neurčitou, stanoví-li to smlouva nebo neobsahuje-li smlouva ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, nebo nevyplývá-li omezení z účelu smlouvy;

- smlouva sjednaná na dobu neurčitou může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí;

- délka výpovědní lhůty je jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku, přičemž smluvní strany nemohou dohodnout kratší výpovědní lhůtu;

- nedohodly-li strany něco jiného, musí výpovědní lhůta skončit ke konci kalendářního měsíce.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že pravidla dle druhé, třetí a čtvrté odrážky výše byla dle § 263/1 Obchodního zákoníku kogentní, tzn. že smluvní strany se od nich nemohly svým ujednáním odchýlit. Obsahovala-li proto Vaše první smlouva o obchodním zastoupení odlišná pravidla pro ukončení její platnosti, nelze vyloučit, že se jednalo o ujednání neplatná a ukončení smluvního vztahu by se muselo řídit přímo Obchodním zákoníkem. S ohledem na pozbytí platnosti Vaší první smlouvy o obchodním zastoupení však tato otázka ztratila na významu.

Nový občanský zákoník upravuje pravidla pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení ve svém § 2510, a to prakticky shodným způsobem, když stanoví, že:

"Je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce."

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležité vycházet z důvodu odstupňování délky výpovědních dob ve vztahu k délce trvání obchodního zastoupení. S ohledem na charakter právního vztahu zastoupeného a obchodního zástupce, tzn. dlouhodobé zprostředkování uzavírání smluv či přímé uzavírání smluv jménem a na účet zastoupeného, které předpokládá velmi dobrou znalost ekonomických a obchodních poměrů zastoupeného, vyžaduje vysoký stupeň loajality ze strany obchodního zástupce, otevřený přístup zastoupeného apod. , lze tento právní vztah do jisté míry přirovnat ke vztahu pracovněprávnímu. S ohledem na fakt, že s každým rokem trvání tohoto smluvního vztahu se obchodní zástupce více "integruje" do ekonomicko-obchodních poměrů zastoupeného (buduje síť jeho stálých smluvních partnerů, získává přehled o obchodní strategii zastoupeného, systematicky propaguje výrobky či služby zastoupeného apod.) a zastoupený naopak svěřuje obchodnímu zástupci např. více kompetencí při sjednávání smluv, je v případě jednostranného ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení zapotřebí ponechat smluvním stranám více času k vyrovnání vzájemných závazků, administrativnímu ukončení spolupráce (včetně vrácení předaných dokumentů obchodním zástupcem), a v neposlední řadě též k nahrazení ukončovaného smluvního vztahu smluvním vztahem novým (v případě výpovědi dané dlouholetým obchodním zástupcem má tudíž zastoupený více času ke sjednání nového obchodního zastoupení, v případě výpovědi dané zastoupeným má dlouholetý obchodní zástupce více času k hledání nového zdroje obživy).

Z důvodu do jisté míry specifické povahy vztahu obchodního zástupce a zastoupeného, kterou jsem popsal výše, se proto jeví jako nesmyslné (resp. obcházející zákon), aby bylo možné ukončit dlouholetý smluvní vztah v průběhu jednoměsíční výpovědní doby, a to pouze z důvodu uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení. Dle mého názoru se proto uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení na vztahu obchodního zástupce a zastoupeného z pohledu pravidel pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení nic nemění, tzn. že i přes uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení (která zakládá nový smluvní vztah) je při ukončení nového smluvního vztahu výpovědí nezbytné zohlednit při určování délky výpovědní doby faktickou délku obchodního zastoupení jako takového (tzn. délku platnosti všech smluv o obchodním zastoupení, které mezi sebou smluvní strany v minulosti uzavřely).

Shora uvedené by pak neplatilo v případě, kdy by uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení došlo k podstatnější změně v charakteru smluvního vztahu obchodního zástupce a zastoupeného nebo pokud by mezi ukončením platnosti staré a uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení uplynula určitá doba. Pokud však Vámi nově uzavřená smlouva o obchodním zastoupení přímo navázala na smlouvu starou a Vaše činnost se tím nijak nezměnila, tzn. že společnost Akro jste zastupoval ve stejném rozsahu i nadále, bude výpovědní doba činit skutečně 3 měsíce.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že pro odstranění veškerých pochybností či možných budoucích sporů je samozřejmě možné ukončit platnost smlouvy o obchodním zastoupení písemnou dohodou, přičemž v takovém případě lze datum ukončení platnosti sjednat libovolně, tzn. že není zapotřebí vyčkat uplynutí výpovědní doby.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání peněz za rekonstrukci lodžie v bytě domu SVJ
- SVJ oddaluje proplacení rekonstrukci lodžie - postup vymáhání dluhu ze SVJ
- Postup vymáhání dluhu majitele bytu po SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za vymáhání dluhu
- Kolik % částky dluhu musí věřitel zaplatit soudu aby se dluhem začal zabývat?

Jak mám postupovat, když výbor SVJ neustále odkládá zaplacení částky 33.638 Kč za rekonstrukci lodžie (byt v OV) společných částí domu. Oprava byla provedena v 05/2013, žádost o zaplacení byla podána v 08/2013, opakovaně v 11/2013 a 01/2014. Dosud jsem peníze neobdržela.
Děkuji, Šárka

ODPOVĚĎ:
Pakliže je částka oprávněná a SVJ ji nechce proplatit, musíte se obrátit na soud. Podejte žalobu na zaplacení dlužné částky. V žalobě určete, kdo je žalovaným, vyličte, co se stalo, resp. z čeho dovozujete svůj nárok na zaplacení a dále uveďte, jak jste se marně snažila přimět druhou stranu k zaplacení.
Soudní poplatek činí 1000 Kč + 5% ze žalované částky, avšak tento si následně můžete nárokovat zpět, stejně jako výlohy za soudní proces.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Jak se zřeknout odpovědnosti za vykonanou práci po ukončení pracovního poměru se zaměstnavatelem
- Zřeknutí se odpovědnosti zaměstnance za vykonanou práci - postup, návod, informace
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY¨
- Odmítnutí odpovědnosti za škodu - § 2896 občanského zákoníku 2014
- Je možné odmítnout odpovědnost za škodu smluvně, dohodou?

Jak napsat do výpovědi, že se zříkám odpovědnosti za mnou provedené práce. Živím se jako konstruktér, tudíž napadlo mě něco ve smyslu - "Zaměstnanec se zprošťuje odpovědnosti za případnou škodu, způsobenou jeho pracovní činností ve firmě v době, od … do …." Prosím o upřesnění, popřípadě úpravu textu. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Upřesnění či úprava Vámi navrženého textu je zcela zbytečná, neboť ve výpovědi se zaměstnanec v žádném případě nemůže jednostranně zprostit odpovědnosti za jím případně způsobenou škodu; učiní-li tak, bude se jednat o neplatnou část výpovědi, která nebude mít žádné právní účinky (tzn. že zaměstnavatel, resp. bývalý zaměstnavatel, bude oprávněn se po zaměstnanci, resp. bývalém zaměstnanci, domáhat náhrady zaměstnancem způsobené škody).

Dle § 250/1 zákoníku práce platí, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, přičemž zákoník práce na žádném místě neumožňuje zaměstnanci se této odpovědnosti jednostranným prohlášením zprostit.

Jelikož tuto problematiku výslovně neupravuje zákoník práce, jako právní předpis speciální, je nutné zalistovat občanským zákoníkem, jako právním předpisem obecným. Dle § 2896 občanského zákoníku platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (např. tedy škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu (tzn. že se jedná o neplatné právní jednání).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Platí náklady spojené s provozem domu pronajímatel nebo nájemce, nájemník?
- Kdo platí náklady spojené s provozem domu - pronajímatel nebo nájemník, nájemce?

Jsme nájemci v pronajatém bytě. Nájemní smlouvu máme uzavřenou od 25.5.2013 do 24.5.2014 a následně dle nového občanského zákoníku od 25.5.2014 - 24.5.2015. Ve smlouvě uzavřené od 25.5.2013 do 24.5.2014 je:
„Nájemné činí xx Kč měsíčně. Nájemci jsou povinni hradit i náklady související se spotřebovanou elektrickou energií, vodné a stočné, vytápění a náklady spojené s odvozem domovního odpadu, provozem a úklidem domu apod. Záloha na služby spojené s nájemným činí xx Kč. “
31.7.2014 nám bylo zasláno od majitelů bytu vyúčtování služeb za rok 2013. Dne 1.8.2014 jsme si vyžádali podklady pro toto vyúčtování od správce domu. Dle tohoto podkladu patří do provozu domu (od správce domu):
správa, účetnictví domu, pojištění domu, údržba zeleně, statutární odměny, poštovné, kopie, kolky, právník, fond oprav.
Je možné, aby nám majitelé bytu vyúčtovali při výše uvedeném znění nájemní smlouvy náklady spojené s provozem domu, přičemž, co spadá pod provoz domu, není nikde specifikováno? A dále je uvedeno ještě slovo "a podobně". Děkuji. Makréta

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že právě ono slovo apod. bude problém. Pronajímatelé pod něj schovali i další případné platby, které budou spojené s užíváním bytu. V tomto bodě je nájemní smlouvy neurčitá, avšak toto nezpůsobuje její neplatnost. Pakliže jste svým podpisem stvrdili, že s takovým znění smlouvy souhlasíte, pak bohužel smlouva platí. Pokud by Vám dali k zůčtování něco, co nesouvisí s nájmem bytu, máte právo tuto položku nehradit.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak získat neužívanou stavbu u mého zemědělského pozemku (majitel se o ně nestará)
- Předkupní právo na zemědělskou budovu u zemědělského pozemku
- Restituce zemědělských pozemků a budov - informace

Získal jsem po rodičích a odkupem od příbuzných restituční pozemky. Jelikož fyzická osoba v roce 1987, před revolucí skoupila hospodářské budovy od Státních statků, kteří je využívali po smrti dědy (obytný dům se stájemi a stodolu + nádvoří), tak mi tyto již nebyly vydány v rámci restituce. Tudíž je hospodaření na pozemcích tímto velice ztížené.
Je prosím nějaká možnost, jak budovy získat, aby se docílilo bývalé kompletnosti. Současní majitelé za celá léta na budovách provedli minimum údržby. V rámci přídělu v pohraničí mi byla Okresním úřadem vypočtena směšná částka, kterou by mi měl vyplatit nástupce Státních statků. Mám nějaké předkupní právo? Děkuji za odpověď. Břetislav

ODPOVĚĎ:
Pro získání podrobných informací ke konkrétnímu pozemku či stavbám Vám doporučuji kontaktovat v první řadě Státní pozemkový úřad (který se restitucemi nemovitého majetku zabývá):

http://www.pfcr.cz/spucr/page.aspx

Pro Vaší základní informaci pak doplňuji, že eventuální restituční nárok by se měl opírat o zákon o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění).

Dle § 4/1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan ČR, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 způsobem uvedeným v § 6/1 tohoto zákona.

Pokud oprávněná osoba zemřela před uplynutím lhůty dle § 13 zákona o půdě, jsou oprávněnými osobami (jedná-li se o státní občany ČR):

a/ dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví,

b/ dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu,

c/ děti a manžel zemřelé oprávněné osoby, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13 zákona o půdě, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti,

d/ rodiče zemřelé oprávněné osoby,

e/ sourozenci zemřelé oprávněné osoby, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

(shora uvedené osoby jsou seřazeny v sestupném pořadí)

Dle § 8/1 zákona o půdě rozhodne soud na návrh oprávněné osoby, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší, než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem.

Shora zmíněný návrh může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo zanikne.

Podle § 13/3 zákona o půdě může oprávněná osoba vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až § 16 zákona o půdě do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději však do pěti let ode dne 24. 6. 1991. Další lhůty pro uplatnění nároku jsou pak uvedeny v následujících odstavcích § 13 zákona o půdě.

Postup pro uplatnění nároku ze strany oprávněné osoby vůči osobě povinné (současný vlastník předmětných pozemků a staveb) je uveden v § 9 zákona o půdě.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo na obal knihy, znak facebooku, obličej osoby - bez svolení
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat obal knihy (autorské právo)?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat znak facebooku (autorské právo)?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat obličej osoby?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat SPZ automobilu?
- Je možné bez dovolení ve filmu ukázat web, webovou stránku na monitoru počítače?
- Může se ve filmu objevit obal knihy, znak facebooku, obličej osoby bez jejího svolení, SPZ automobilu
- Je nutný souhlas natočené osoby se zveřejněním obličeje ve filmu?
- Autorské právo a nepodstatné vedlejší užití díla - příklad, informace

Chystám se natáčet krátký nízkorozpočtový film a chtěl bych se zeptat zda se v pozadí záběru může objevit:
a) obal knihy, či její vnitřek, jestliže jde podle něj kniha identifikovat – např. obrázková encyklopedie
b) na počítači otevřená internetová stránka – např. Facebook
c) cizí člověk, aniž bych měl od něj svolení jej natáčet
d) člověk jemuž není vidět do obličeje
e) automobil s čitelnou státní poznávací značkou
Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Souhrnná a stručná odpověď na Váš dotaz zní: ano, v zásadě se mohou v pozadí záběru Vašeho filmu objevit všechny věci či lidé, které v dotazu zmiňujete.

Dle § 84 občanského zákoníku platí, že zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením; totéž pak platí o rozšiřování podoby takového člověka. Současně však platí, že svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat (§ 85/2 občanského zákoníku).

Ze shora uvedeného pravidla, tzn. že podoba člověka může být v zásadě zachycena a šířena pouze s jeho souhlasem, pak existuje pro Váš případ výjimka, zakotvená v § 89 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se mohou podobizna nebo zvukový či obrazový záznam bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k uměleckému účelu (tzv. zákonná umělecká licence).

Rovněž zákonná umělecká licence je však občanským zákoníkem mírně limitována, a to v jeho § 90, dle něhož nesmí být využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Shora uvedené tak lze vztáhnout na Vaše dotazy ad c/ a d/.

Co se týče situací, kdy se v pozadí záběrů objeví věci, které jsou vlastnictvím třetích osob (např. Vámi zmiňované automobily, knihy apod. , bylo by však možné vztáhnout i na Vámi zmiňovanou webovou stránku na monitoru počítače), neklade Vám právní řád prakticky žádné překážky; samozřejmě za předpokladu, že tímto způsobem nebudete zasahovat do cizích (zejména vlastnických) práv (např. obtěžováním vlastníků či ztěžováním výkonu jejich vlastnického práva).

Pokud se v záběrech Vašeho filmu objeví cizí autorská díla (např. obal knihy, obraz, architektonické dílo, rádio hrající píseň apod.), tzn. že takové autorské dílo užijete, bude se ve smyslu § 38c autorského zákona jednat o tzv. nepodstatné vedlejší užití díla. Dle tohoto ustanovení nezasahuje do práva autorského ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.

_

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možná změna péče o dítě na základě dohody rodičů (původní péče stanovena sousedem)
- Dohoda rodičů o změně péče o dítě - je platná bez přivolení soudu?
- Svěření dítěte do péče - o dítě fakticky pečuje babička s dědečkem (prarodiče) - je to v pořádku?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Změna péče o dítě a placení výživného rodiči který dítě převzal do péče
- Výše výživného při změně péče o dítě (dítě se přestěhovalo ke druhému rodiči)
- Jak se stanovuje výše výživného při změně péče o dítě (z matky na otce, z otce na matku)
- Změna péče o dítě a placení výživného rodiči který dítě převzal do péče
- Výše výživného při změně péče o dítě (dítě se přestěhovalo ke druhému rodiči)
- Jak se stanovuje výše výživného při změně péče o dítě (z matky na otce, z otce na matku)

Při rozvodu manželství mi byla svěřena do péče patnáctiletá dcera, cca tři čtvrtě roku zpátky. Její otec mi řádně platil alimenty a já se o dceru svědomitě starala. 30.6.2014 v den vysvědčení dcera nepřišla domů a jen telefonicky mi oznámila, že bude bydlet s otcem. Donutili mne podepsat papír (dohodu), že dcera už nebude v mé péči, ale v péči jejího otce, pod pohrůžkou bývalého manžela, že pokud budu dělat problémy nebude se se mnou dcera stýkat už vůbec.
Bývalý manžel mi sdělil že od 1.7.2014 jsem povinna platit alimenty já jemu. Situace je taková, že dcera žije v domě jeho rodičů v Přerově (je tam nastěhovaná i s nábytkem) a on pracuje v Praze (nevím jak často ji navštěvuje). Sociální pracovnice mi sdělila, že na základě té dohody a jelikož je dceři 15 let, již nemůžu dělat nic jen platit jejímu otci alimenty a že to nemusí jít ani k soudu. Je to pravda, že i když já se o ni mohu normálně starat, ona žije u prarodičů a já musím platit výživné jejímu otci? Děkuji, Debora

ODPOVĚĎ:
Rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jednoho z nich může být změněno například právě sepsáním písemné dohody mezi dvěma rodiči, jako k tomu došlo ve Vašem případě. Jestliže jste v dohodě souhlasila s tím, že Vaše dcera bude nyní svěřena do péče otci, může po Vás otec nyní požadovat výživné.

Jestliže byla výše výživného zakotvena přímo v dohodě, kterou jste podepsala, měla byste výživné v uvedené výši začít hradit, protože podpisem dohody jste s tímto výživným souhlasila. Pokud v dohodě není výživné stanoveno, záleží na Vás v jaké výši začnete výživné hradit. Jestliže Váš bývalý manžel nebude s výší Vámi hrazeného výživného souhlasit, bude se muset obrátit se žádostí o určení/zvýšení výživného na soud.

Jestliže vůbec nesouhlasíte s tím, že Vaše dcera uzavřením dohody skončila v péči Vašeho bývalého manžela, budete se muset obrátit na soud. V takovém případě máte v zásadě dvě možnosti - buď prokázat, že jste dohodu uzavřela nedobrovolně a pod nátlakem (což v případě absence svědků bude velmi obtížné) nebo se pokusit dokázat, že Váš bývalý manžel o dceru pečuje nedostatečně (například poukázáním na to, že o Vaši dceru fakticky pečují exmanželovi rodiče a nikoliv on sám).

_ 

OBČAN-DLUHY
- Dlužník přiznal dluh věřitele - je nutné aby věřitel přihlásil dluh do ins. řízení?
- Je nutné přihlásit dluh do insolvenčního řízeni pokud ho tam zahrnul dlužník?

Kamarádka zažádala soud o oddlužení a soud jí vyhověl. Přihlásila tam i půjčku od své dcery v hodnotě 50 000 Kč, na kterou má smlouvu o půjčce a v době v ní uvedené jí půjčku nesplatila. Musí se její dcera ještě o svou pohledávku hlásit a jakým způsobem. Celý svůj dluh kamarádka splatí dříve než v době 5 let, skončí oddlužení před uplynutím doby 5 let? Děkuji, Roberta

ODPOVĚĎ:
Uplatnění práva věřitele (dcery) v insolvenčním řízení by mělo být naplněno podáním přihlášky k soudu na formuláři vyplněném přes portál justice.cz a doplněné o relevantní přílohy, které dokládají oprávněnost nároku vůči dlužníkovi (smlouva o půjčce). Záleží na tom, jak jsou následně nastaveny podmínky v rozhodnutí o schválení oddlužení, což zde nemůžeme hodnotit. Vychází-li doba úhrady veškerých závazků na dřívější okamžik, než je pět let (v případě schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty; v případě splátkového kalendáře za předpokladu, že budou uhrazeny veškeré pohledávky dřívějším okamžikem), pak zde není důvod, proč by IS nemělo skončit dříve. O splnění všech podmínek rozhoduje soud. Následně pak musí být podán návrh na osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli - použití fotografie z internetu bez souhlasu fotografa s autorskými právy
- Zaměstnanec použil pro zaměstnavatele fotografii z internetu - problém s autorskými právy fotografa
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaměstnanec stáhl fotografii z internetu a použil pro firmu
- Náhrada škody zaměstnavateli - zaměstnanec ukradl fotografii na internetu a použil pro brožuru zaměstnavatele

03/2012 jsem zaměstnavateli neúmyslně způsobil škodu, když jsem při vytváření produktové brožury do ní použil cizí fotku staženou z Internetu na Google. Před tiskem a distribucí brožuru ústně schválil nadřízený. 07/2014 svou fotku poznal fotograf a po zaměstnavateli požaduje odškodnění ve výši cca 40.000 Kč za autorská práva a újmu na duševním vlastnictví, velikost fota 4x5 cm. V uvedené společnosti již nepracuji 2 roky, tedy od 08/2012. Bývalý zaměstnavatel chce 20.000 Kč. Má zaměstnavatel šanci vyhrát případný soud proti mě? Děkuji. Vendelín

ODPOVĚĎ:
Bez podrobnější znalosti všech relevantních okolností není skutečně možné odhadnout výsledek případného soudního sporu, ve své odpovědi proto zmíním některé podstatné rysy Vašeho současného právního vztahu k bývalému zaměstnavateli.

Co se týče promlčení práva Vašeho bývalého zaměstnavatele na náhradu škody, bude nezbytné vycházet (s ohledem na § 3079/1 nového občanského zákoníku) z právní úpravy platné v době, kdy jste porušil svou právní povinnost, tzn. ze starého Občanského zákoníku.

Dle § 106/1 a 2 starého Občanského zákoníku se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený (zde Váš bývalý zaměstnavatel) dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se pak právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. S ohledem na skutečnost, že o existenci škody a Vaší odpovědnosti za ni se Váš bývalý zaměstnavatel dozvěděl až v červenci 2014, není jeho právo na náhradu škody dosud promlčeno.

Dle § 250/1 a 2 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.

K prokázání zavinění zaměstnance je dle § 250/3 zákoníku práce povinen zaměstnavatel.

Zaměstnanec, který odpovídá za škodu podle § 250 zákoníku práce je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu; byla-li naopak škoda způsobena zaměstnancem úmyslně, je povinen k její náhradě bez omezení.

Pro případ, že za vzniklou škodu odpovídá více subjektů je vhodné poukázat na § 257/4 a 5 zákoníku práce, dle něhož platí, že:

- způsobil-li škodu také zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění;

- odpovídá-li za škodu více zaměstnanců (např. tedy i Váš bývalý nadřízený), hradí každý z nich poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá (§ 263/1 zákoníku práce).

Je-li tedy dle Vašeho názoru Vaše zavinění nepochybné a za způsobenou škodu odpovídáte, lze Vám doporučit smírné vyřešení nastalé situace. Je nezbytné si uvědomit, že v případě zahájení soudního řízení je zpravidla neúspěšný účastník povinen uhradit úspěšnému účastníkovi také náklady soudního řízení (tzn. soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení).

Zcela na závěr své odpovědi pouze připomínám, že nároky autora z porušení jeho autorských práv jsou vymezeny v § 40 autorského zákona. V tomto ohledu je proto vhodné ověřit, zda autor předmětné fotografie nežádá více, než mu autorský zákon umožňuje.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Může osoba s exekucí založit s.r.o.?
- Může být osoba s exekucí jednatelem v s.r.o.?
- Co je to generální inhibitorium při exekuci na zakladatele firmy, s.r.o.?
- Co je to generální inhibitorium při exekuci - příklad, vysvětlení

Chci se zeptat jestli můžu založit firmu s. r. o. popřípadě jinou když je na mou osobu veden aktivní exekuce a být zároveň ve firmě jednatelem. Dluhy jsou ze začátků podnikání a není možné je uhradit jednorázovou platbou. Popřípadě zda je nějaká cesta jak firmu založit bez toho aby musela být napsaná na příbuzné atd. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Exekuční řízení není v zásadě překážkou pro založení společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti však budete do jisté míry limitován tzv. generálním inhibitoriem, tzn. obecným zákazem nakládat s majetkem povinného.

Dle § 44a/1 exekučního řádu nesmí povinný po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem (včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů), vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.

Generální inhibitorium může být omezeno v zásadě třemi způsoby:

- je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu, může exekutor před zasláním vyrozumění o exekuci oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti,

- složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu,

- na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle § 44a/1 exekučního řádu nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Pokud byl v exekučním řízení proti Vám vydán již i exekuční příkaz, vztahuje se na majetek který je postižen exekučním příkazem absolutní inhibitorium dle § 47/5 exekučního řádu, tzn. že jakékoli právní jednání, kterým by byl tento majetek převeden na jiného, zatížen nebo by s ním bylo jinak nakládánoby bylo absolutně neplatné.

Zákaz dispozic s majetkem povinného dle § 44a/1 exekučního řádu tedy samozřejmě neznamená, že byste nebyl se svým majetkem oprávněn vůbec disponovat, jeho účelem je zákaz takového nakládání s majetkem, které by následně znemožnilo realizaci exekučního prodeje, tzn. že povinnému znemožňuje, aby některou část svého majetku převedl na jiného, aby ji zastavil nebo jinak zatížil, aby ji půjčil, pronajal nebo s ní jinak disponoval.

K tématu generálního inhibitoria je možné odkázat např. zde:

http://www.ekcr.cz/1/exekutori-radi/816-16-zakaz-nakladani-s-majetkem-aneb-ucinky-generalniho-inhibitoria?w=

Podaří-li se Vám proto založit společnost s ručením omezeným tak, aby tím nedošlo k zakázané dispozici s Vaším majetkem (např. tedy k jeho převodu na vznikající společnost), nepředstavuje probíhající exekuční řízení v zásadě žádnou překážku. Na tomto místě je nezbytné poukázat na výjimku z generálního inhibitoria, kterou je mimo jiné běžná obchodní a provozní činnost. V tomto ohledu Vám doporučuji konzultovat otázku podřaditelnosti založení společnosti s ručením omezeným pod pojem "běžná obchodní a provozní činnost" přímo s exekutorem, který vede předmětné exekuční řízení. Bude samozřejmě podstatné, zda by založení společnosti s ručením omezeným představovalo zásah do Vaší majetkové sféry či nikoli.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že:

- dle § 142/1 zákona o obchodních korporacích činí minimální výše vkladu společníka do společnosti s ručením omezeným 1,- Kč (nikoli tedy již 200.000,- Kč, jak tomu bylo do 31. 12. 2013);

- jedním ze způsobů zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným je dle § 206/1 zákona o obchodních korporacích vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu tohoto společníka ve společnosti s ručením omezeným, tzn. že exekuce může být vedena také proti tomuto obchodnímu podílu a tento může být v rámci exekučního řízení "prodán".

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů - střelba slepými náboji a ohňostroj
- Jak se bránit proti střelbě slepými náboji u sousedů - postup, návod
- Je nutná přítomnost hasičů při manipulaci s pyrotechnikou, ohňostrojem?
- Jak požádat o zrušení povolení od města - ohňostroj, pyrotechnika, střelba ze slepých nábojů
- Ohňostroj, pyrotechnika, střelba ze slepých nábojů - jak požádat o zrušení povolení od města
- Porušení veřejného pořádku střelbou, ohňostrojem a pyrotechnikou
- Odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach od sousedů - nový občanský zákoník 2014
- Světlo, stín, hluk, otřesy, zvířata od sousedů - nový občanský zákoník 2014
- Čím vším může soused rušit ostatní sousedy - nový občanský zákoník 2014

Jakým způsobem se mohu bránit, když můj soused při oslavách narozenin svých a rodinných příslušníků, na svém soukromém pozemku používá jako prvek zábavy střelbu a ohňostroj (od pistolí po samopaly - slepou municí, - tzv. ohňostroj, při kterém místo zábavní pyrotechniky používá světlice) i když si zajistil povolení od města. Tyto soukromé akce pořádá cca 4x ročně a pobíhají v bezprostřední blízkosti husté zástavby, kde jsou přítomny malé děti, včetně kojenců, lidé v produktivním věku, staří lidé, dále chov koní, psi atd.
Projevy jejich "zábavy" jsou velice hlučné, zvláště v pokročilé denní době.
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Dochází-li k ohrožování zájmů jiných občanů, bylo by na místě sepsat podání (stížnost) městu, že konáním těchto akcí dochází k narušování veřejného pořádku -
a) hrozí zde újma na zdraví či majetku - světlice apod.
b) obtěžování hlukem - narušení hygienických limitů apod.
c) případné porušování nočního klidu od 22:00 - 6:00. Výjimka udělená sousedovi na některé termíny se zřejmě týká pouze nočního klidu - viz. § 47 odst. 1 a 3 přestupkového zákona (PZ, zák. č. 200/1990 Sb.).

Taktéž bych doporučoval, aby se k podání spojilo více občanů žijících v dané oblasti. Stejným podáním by bylo lze upozornit i Policii ČR či městskou policii (v přípise obci uveďte, že toto dáváte na vědomí Policii ČR), která má na dodržování veřejného pořádku dohlížet.
Manipulace s pyrotechnikou by taktéž měla být nahlášena hasičům. Jste-li rušena nadměrným hlukem, kontaktujte taktéž Krajskou hygienickou stanici. Těžištěm Vašeho jednání je dle mého názoru zrušení či omezení předmětného povolení pro souseda. Je otázkou, zda je toto vydáno vůbec v souladu s § 47 odst. 3 PZ a jak bylo výše uvedeno, prolamuje veřejný pořádek pouze v ad c) + doložení sdělení dalších občanů z okolí, které jednání Vašeho souseda nadměrně zatěžuje.

Další možností, jak se lze bránit rušení (hlukem, imisemi a dal. vlivy), je cesta občanskoprávní. Dle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Pokud tato pravidla nedodržuje, lze se dle § 1042 domáhat tzv. negatorní žalobou toho, aby se předmětného jednání zdržel. Není-li však toto rušení trvalého rázu, skutečně bych v první fázi preferoval jednání s městem o korekci uděleného povolení, jelikož soused by jistě v případném soudním sporu předmětným povolením argumentoval. Upozornil bych, mimo nadměrného rušení okolních občanů, i na případnou možnost vzniku škody na zdraví či majetku (používání pyrotechniky). Používání pyrotechniky obce zpravidla omezují pouze na určité dny v roce.

_ 

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Údržba cizího pozemku s příslibem darování a převodu v katastru nemovitostí

Jsem majitelkou domku po zemřelé matce se zahradou. Zahradu užíváme již 62 let. Nad naší zahradou je zámek, který má oplocené své uzemí, bez naší zahrady. Za života mých rodičů bylo správcem parku domluveno, že pozemek-zahradu přepíše v katastru na nás. Pozemek jsem užívali v dobré víře a nyní jsme zjistili, že pozemek v katastru přepsaný není a majitelem je zámek Loučeň. S majitelkou zámku jsme se nedohodli, chce po nás, abychom pozemek-zahradu od ní odkoupili jako stavební pozemek 500,- m2, pozemek má 600 m2.
O tento kus zahrady se zámek nikdy nestaral, ani když byl několikrát měněný plot, zámek si tento pozemek neoplotil. Máme šanci pozemek užívaný v dobré víře získat do vlastnictví? Máme jednat na vlastní pěst, či raději s právníkem. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je více nejasností. Nejprve zda správce, se kterým jste jednali, resp. Vaši rodiče, o prodeji pozemku, mohl takový úkon učinit. V době před 1.1.2014 totiž platilo, že nikdo nemůže převést více práv než má sám. Tedy pakliže kupříkladu někdo nebyl majitelem pozemku ani nebyl prodejem oprávněnou osobou pověřen, pozemek prodat nemohl. Ve Vašem případě by přicházel do úvahu institut tzv. vydržení, podle zákona totiž platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. V tomto případě je zde však potřeba zkoumat, za jakých okolností mělo dojít k převodu, na základě jakého právního titulu a kdo měl učinit, jaké úkony. Bohužel se obávám, že právní důvod vzniku držba zde není a rodiče si měli zkontrolovat, zdali na ně bylo právo převedeno. Ovšem neznám podrobnosti případu, proto by bylo vhodné, abyste se raději konkrétně poradili s advokátem.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM, rodinného domu - jak dojde k vypořádání když jeden z manželů nemá peníze na vyplacení?
- Vypořádání SJM - jeden z manželů nemá peníze na vyplcení, co se bude dít?
- Manžel namá peníze na vyplcení manželky při vypořádání SJM - postup, řešení
- Manželka namá peníze na vyplcení manžela při vypořádání SJM - postup, řešení

5/2014 jsme byli rozvedeni. Máme dům v SJM. Manželka se odstěhovala, dále má však v našem spol. domě trvalé bydliště. 2010-2014 zde bydlela a na bydlení jako vodu, elektřinu, topení atd. ničím nepřispívala, vše jsem hradil se svého účtu sám. Se mnou v domě, domácnosti zůstali bydlet dva naši synové, oba starší 18 let, jeden ještě studuje. Exmanželka na mě podala žalobu a požaduje majetkové vyrovnání z poloviny domu do 3 dnů od nabití právní moci. Já mám spoustu let sezónní práci říjen až květen a příjmem 12.000,- měsíčně. Nyní jsem hlášen na úřadu práce a pobírám 6 tis. měsíčně. Všechny náklady na dům platím sám. Manželka nepřispívá ani na syna. Nemám žádný jiný majetek, ani příjem a nejsem schopen ji z domu vyplatit. Může mi soud nařídit, abych byl jen já vlastníkem a musel ji vyplatit, anebo dům prodat? Navrhl jsem, aby si svoji polovinu i nadále ponechala, že nemám finanční prostředky a nebo
ji přenechala synům, kteří by neměli kde bydlet. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Ano, soud skutečně může nařídit vyrovnání mezi spoluvlastníky tak, že jeden druhého vyplatí nebo že se nemovitost prodá a z výtěžku bude každý uspokojen. Avšak soud by zde měl brát také v potaz skutečnost, kdo v domě žije, kdo se podílí na jeho údržbě a jakou měrou a také na zájem účastníků. Ve Vašem případě by nemělo k takovému rozhodnutí dojít, ale počítejte s tím, že pakliže se nedohodnete na vyrovnání, je možné, že manželka svůj podíl na domě prodá sama, neboť i to je možné. Zkuste, i když věřím, že je to ve Vaší situaci velmi těžké, stále vyjednávat a navrhněte případně, že manželce její podíl budete hradit ve splátkách.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Grafická soutěž se smlouvou o dílo - objednatel nezaplatil odměnu zhotoviteli
- Jak donutit organizátora soutěže aby obsadil výherní místo
- Soutěž o vypsání ceny - § 2887 a násl. občanského zákoníku
- Je možné aby pořadatel soutěže neobsadil první místo (a obsadil druhé ad. místo)?
- Neobsazení prvního místa v soutěži - jak se bránit, právní názor na věc

04/2014 byla na webových stránkách společnosti vyhlášena grafická soutěž. Organizátor na konci soutěže neudělil (neobsadil) 1. místo. A výsledná částka pro výherce 2. a 3. místa byla finálně ještě snížena o 15% daň. Ani na jednu z těchto postupů si organizátor v pravidlech nevyhradil právo ani nijak jinak předem neupozornil. Byla sepsána "smlouva o dílo", kde si organizátor udělil právo používat autorského díla, a že do 14 dní vyplatí částku (sníženou o "daň") na účet výherce. Tato smlouva byla mnou podepsána. Ovšem odeslání částky (jedná se o 5.000 Kč) se stále oddaluje. Už je to skoro měsíc (věc se udála 28.7.2014).
Má na toto organizátor vůbec právo? Dá se vůči nedodržení pravidel či smlouvy nějak právně ohradit? Dá se požadovat obsazení všech výherních míst - vč. onoho prvního místa? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jednalo o vypsání ceny ve smyslu § 2887 a násl. občanského zákoníku, t. j. že dotyčná společnost přislíbila vyplacení odměny vypsáním ceny za výkon co možná nejlepší, přičemž současně byla touto společností uvedena také doba, po kterou bylo možné se o cenu ucházet.

Pokud si to přislibující (zde dotyčná společnost) nevyhradil již při vypsání ceny a nevyplývá-li to z vyhlášených pravidel soutěže (pokud byla nějaká pravidla vůbec vyhlášena), není dle mého názoru možné neobsadit prvé místo a nejlepší návrh umístit až na místo druhé. Neodpovídá totiž logice věci, aby nejlepší soutěžní návrh (tedy návrh, který přislibujícímu nejlépe vyhovuje) zaujímal místo, které je určeno návrhu co do úspěšnosti druhému. Takový postup by bylo možné považovat za nepoctivý a nepožívající tudíž právní ochrany. Občanský zákoník v této souvislosti pouze doplňuje (a to ve svém § 2889), že neuvedl-li přislibující při vypsání ceny, kdo posoudí splnění podmínek veřejného příslibu a podle jakých měřítek a kdo a v jaké lhůtě provede ocenění, posoudí a ocení splnění podmínek přislibující sám.

Odlišně by bylo samozřejmě na hodnocení návrhů nutné nahlížet, pokud by byl např. zvolen mechanismus přidělování bodů v několika kategoriích, přičemž pro obsazení prvého místa by bylo zapotřebí získat stanovený počet bodů.

Z důvodů shora uvedených se domnívám, že mělo být Vašemu grafickému návrhu přiděleno prvé místo v soutěži a vyplacena s tím související finanční odměna.

Nemá-li se v současné chvíli dotyčná společnost, jako objednatel, k úhradě ceny díla dle uzavřené smlouvy o dílo, můžete se na tuto společnost obrátit s písemnou výzvou ke splnění její smluvní povinnosti. V této výzvě můžete současně zmínit své přesvědčení o nesprávném postupu dotyčné společnosti při vyhodnocení soutěže, přičemž můžete uplatnit své právo na úhradu finanční odměny, která byla určena pro prvé místo v soutěži, resp. se můžete domáhat doplacení rozdílu mezi cenou díla a odměnou pro soutěžní návrh na prvém místě. V této výzvě pak můžete samozřejmě zmínit i svou připravenost obrátit se v případě pokračujícího prodlení objednatele na soud.
Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete dotyčné společnosti doporučeně s dodejkou. Pro přípravu výzvy (kterou je možné pojmout jako výzvu předžalobní dle § 142a Občanského soudního řádu) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Půjčka peněz s možností bydlení věřitele v nemovitosti dlužníka - je možné předčasné vystěhování věřitele dlužníkem?
- Smlouva o výpůjčce s rozvazovací podmínkou - informace, příklad

04/2014 jsem půjčila rodičům mého partnera peníze a uzavřela s nimi smlouvu o půjčce. Rodiče a my dva bydlíme v jednom domě. Manželé nejsme. V podmínkách této smlouvy je, že po dobu splácení úvěru mohu setrvávat na této adrese, kde mám také trvalé bydliště. V srpnu 2014 se se mnou přítel rozešel a chce, ať se odstěhuji. Peníze na předčasné splacení rodiče namají. Bojím se, že pokud bych se odstěhovala hned, tak jak přítel chce, půjčku by přestali platit. Jak je to tedy teď s mým bydlením, jaké mám na něj právo? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá nejpodstatnější informace, a to kdo je vlastníkem předmětného domu.
Jsou-li vlastníky tohoto domu rodiče Vašeho bývalého partnera, kteří se smluvně zavázali umožnit Vám v tomto domě bydlení, a to až do úplného splacení jejich dluhu, nehraje názor Vašeho bývalého partnera naprosto žádnou roli. Pro provedení důkladnější právní analýzy by samozřejmě bylo nutné se podrobněji seznámit s textem předmětné smlouvy o půjčce, Vámi zmiňované "ujednání o bydlení" by však mohlo být interpretováno jako smlouva o výpůjčce (§ 2193 občanského zákoníku) s rozvazovací podmínkou (§ 548 občanského zákoníku), tzn. že tato smlouva mimo jiné zavazuje rodiče Vašeho bývalého partnera umožnit Vám v jejich domě bydlení, a to až do okamžiku úplného splacení jejich dluhu.
Je-li naopak vlastníkem předmětného domu Váš bývalý partner, který smlouvu o půjčce, jak předpokládám, s Vámi neuzavřel, nejste skutečně bez jeho souhlasu oprávněna v tomto domě nadále bydlet.
Na závěr své odpovědi pouze podotýkám, že sama skutečnost, že na adrese předmětného domu je veden údaj o Vašem trvalém pobytu, Vás k bydlení v tomto domě nijak neopravňuje. Trvalý pobyt je jen evidenční údaj a nemá vliv na žádná práva nájemce či uživatele bytu.

_

RODINA-SJM
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manželství a právo na stejnou životní úroveň - jak donutit manžela k příspěvkům, výživnému na manželku?
- Manželství a právo na stejnou životní úroveň - jak donutit manželku k příspěvkům, výživnému na manžela?
- Výživné na manžela, manželku v manželství - právo na stejnou životní úroveň
- Právo na stejnou životní úroveň v době manželství - informace
- Jeden z manželů pobírá jen invalidní důchod - právo na stejnou životní úroveň manželů
- Vzájemná vyživovací povinnost manželů - nový občanský zákoník 2014 § 91
- Výživné na manželku po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Výživné na manžela po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Alimenty pro manželku po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Alimenty pro manžela po rozvodu manželství - nový občanský zákoník 2014
- Kdy má manželka nárok na výživné po rozvodu manželství - NOZ 2014
- Kdy má manžel nárok na výživné po rozvodu manželství - NOZ 2014
- Nárok na výživné pro manžela, manželku po rozvodu manželství - NOZ 2014

Bratr se svou manželkou postavili nový dům v době, kdy oba vydělávali. Bratr byl kvůli zdravotnímu stavu dlouhodobě nemocen a jeho zaměstnavatel jej propustil. Pobírá tedy jen částečný invalidní důchod ČID. Intenzivně hledá novou práci, ale kvůli jeho zdravotnímu stavu jej zatím nikdo nezaměstnal. Jeho manželka mu nechce finančně pomoci, přitom by měli mít oba stejnou životní úroveň. Jeho manželka nechce o nějakém výživném ani slyšet, prý si to zařídí tak, že má jen minimální mzdu. Nechce slyšet ani o vyplacení bratra, aby se odstěhoval a koupil si svůj byt. Jejich manželství je dlouhodobě v troskách. Prosím, jak má bratr pokračovat a nač má vlastně nárok? Mám o něj strach, je psychicky na dně. Moc děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 697 nového občanského zákoníku a § 91 zákona o rodině platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, kerý oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Jestliže se finanční situace Vašeho bratra zhoršila natolik, že není schopen pokrýt náklady na své životní potřeby a jeho manželka neplní svou vyživovací povinnost vůči němu jako manželovi, bude se muset Váš bratr obrátit se žádostí o určení výživného na soud. Vzory takových návrhů najde k dispozici na internetu nebo mu s jejích sepsáním může pomoci advokát.

V případě rozvodu manželství by samozřejmě došlo k vypořádání společného jmění manželů SJM. Po rozvodu manželství by však Váš bratr již velmi pravděpodobně neměl nárok na výživné od (bývalé) manželky. Dle § 760 nového občanského zákoníku totiž vzniká rozvedenému manželovi, který není schopen se sám živit, právo na výživné pouze tehdy, pokud tato neschopnost se živit má svůj původ v manželství, což nebude případ Vašeho bratra.

_ 

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu SVJ dluží peníze do fondu SVJ - vymáhání dluhu, promlčení dluhu
- Promlčecí lhůta dluhu majitele bytu do fondu domu SVJ
- Promlčení dluhu majitele bytu SVJ do fondu SVJ

Jsme SVJ, 2008 jsme koupili od Magistrátu města Liberce pozemek okolo našeho panelku za 400.000 Kč. Shromáždění vlastníků odsouhlasilo, že polovinu ceny zaplatí vlastníci bytů převodem do fondu oprav. Tedy každý byt 200.000/22 bytů = 9090 Kč. Pro hlasovali všichni přítomní 77,44% hlasů. Všichni vlastníci bytů až na jednoho zaplatili. Věc je z roku 2009. Je šance soudní cestou částku 9090 Kč z tohoto jednoho vlastníka vymoci? Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Neboť ve Vámi popsaném případě nerozhodovalo shromáždění vlastníků jednotek SVJ o změně účelu užívání stavby ani o změně stavby, nebyl k přijetí předmětného rozhodnutí zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek, nýbrž postačil souhlas tříčtvrtinové, resp. nadpoloviční většiny (§ 11/2, 4 a 5 zákona o vlastnictví bytů). V tomto ohledu lze tedy rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek považovat za platné.

Dále je vhodné poukázat na skutečnost, že shromáždění vlastníků jednotek je dle § 9/7 písm. a) zákona o vlastnictví bytů jedním z orgánů SVJ.

Klíčovým ustanovením je ve Vámi popsaném případě § 9a/3 zákona o vlastnictví bytů, dle něhož je SVJ oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem SVJ (např. tedy i shromážděním vlastníků jednotek). Tímto vymáháním se pak samozřejmě rozumí rovněž vymáhání splnění povinností soudní cestou.

S ohledem na Vámi zmiňovaný časový odstup je však nezbytné vzít v úvahu rovněž případné promlčení práva SVJ na úhradu poměrné části ceny pozemku dotyčným vlastníkem jednotky. V této souvislosti připomínám, že dle § 101 Občanského zákoníku (platného v roce 2009) je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tzn. kdy poprvé se mohlo SVJ obrátit na soud s žalobou na dotyčného vlastníka jednotky).

Při úvaze o možném promlčení práva SVJ je tedy důležité, kdy se povinnost k úhradě poměrné části ceny pozemku stala pro vlastníky jednotek splatnou, tzn. dokdy nejpozději byli vlastníci jednotek povinni poměrnou část ceny pozemku SVJ uhradit (ode dne následujícího po dni splatnosti pak začíná běžet promlčecí lhůta). Pokud byli vlastníci jednotek povinni uhradit poměrnou část ceny pozemku v několika splátkách, je vhodné vědět, že promlčecí doba jednotlivých splátek počíná běžet ode dne splatnosti každé splátky zvlášť (§ 103 Občanského zákoníku).

Pokud by již bylo právo SVJ na úhradu poměrné části ceny pozemku dotyčným vlastníkem jednotky promlčeno, může se SVJ i přesto obrátit s žalobou na soud. Vznese-li však vlastník jednotky v soudním řízení tzv. námitku promlčení, nebude SVJ jeho právo soudem přiznáno (§ 100/1 Občanského zákoníku).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odvolání proti nevydařené opravné zkoušce na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Odvolání proti neúspěšné opravné zkoušce na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Odvolání proti neúspěšným opravným testům na SŠ - kam, ke komu se odvolat?
- Žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy

Tento týden se chystám k opravným testům na SŠ. Na konci školního roku jsem dostal z předmětů matematika a anglický jazyk 5 a z Německého jazyka N. Z rodinných důvodů jsem žádal o individuální studijní plán - první pololetí škola vyhověla,
Jak je to s předmětem ze kterého mám Neklasifikaci, když z nej dostanu 5 jak se to řeší. V případě že z nějakého předmětu učitel rozhodne že jsem ho neopravil je možno se proti rozhodnutí nějak odvolat a bránit se a vyžádat si opravný test?
Pokud je možné podat odvolání tak kam, k řediteli? Lhůta? Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Dle § 69/4 školského zákona platí, že do vyššího ročníku střední školy postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.

Co se týče předmětů, z nichž jste na konci druhého pololetí školního roku neprospěl, je důležitým § 69/7 školského zákona dle něhož je žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, povinen konat z těchto předmětů opravnou zkoušku, a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Tyto opravné zkoušky jsou komisionální.

Pokud žák střední školy v opravné zkoušce neuspěje (popř. se k ní bez omluvy nedostaví), neprospěl v daném školním roce a je povinen opakovat příslušný ročník střední školy (§ 69/8 školského zákona).

Pro případ neúspěchu žáka střední školy při opravné zkoušce tedy školský zákon nezakotvuje žádný další opravný prostředek.

De facto jediným opravným prostředkem (jehož využití jste však již zmeškal) je podání žádosti o přezkoumání výsledků hodnocení žáka řediteli střední školy, kterou může podat zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy, pokud má pochybnosti o správnosti hodnocení na konci druhého pololetí školního roku (§ 69/9 školského zákona). Tuto žádost je však nutné podat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se zletilý žák střední školy či zákonný zástupce nezletilého žáka střední školy o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení. Pokud byl v daném vyučovacím předmětu vyučujícím žáka ředitel školy, je nutné podat žádost ke krajskému úřadu. V takovém případě bude nařízeno komisionální přezkoušení žáka, které se bude konat nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Při tomto komisionálním přezkoušení může poskytnout součinnost i Česká školní inspekce.

Co se pak týče vyučovacího předmětu, ze kterého jste nebyl na konci druhého pololetí hodnocen, je nutné vycházet z § 69/6 školského zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník střední školy. Nebude-li žák hodnocen ani v tomto náhradním termínu, neprospěl. Pokud tedy žák střední školy neprospěl (a to včetně neprospěchu v rámci hodnocení v náhradním termínu) nejvýše ve dvou vyučovacích předmětech, bude se postupovat dle § 69/7 školského zákona, tzn. žák bude povinen absolvovat opravnou zkoušku.

Shora uvedené lze shrnout následovně:

- pokud neuspějete v opravné zkoušce z matematiky či německého jazyka, budete povinen opakovat příslušný ročník střední školy,

- pokud v opravné zkoušce z matematiky i německého jazyka uspějete a neuspějete při náhradním hodnocení z německého jazyka, budete povinen absolvovat z německého jazyka komisionální opravnou zkoušku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že podrobnější pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků středních škol a pro konání komisionálních zkoušek jsou uvedena v § 4 a § 6 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (vyhl. č. 13/2005 Sb.). Tyto informace by pak měly být rovněž obsaženy ve školním řádu Vámi navštěvované střední školy (§ 30/2 školského zákona).

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Pozemek bez přístupové cesty - jak postupovat, jak to vyřešit?
- Kdo stanoví výši odměny za užívání cesty k pozemku bez přístupu, přístupové cesty
- Odměna, nájemné za služebnost jízdy (odměna za užívání neveřejné cesty, komunikace)
- Majitel účelové pozemní komunikace chce zakázat užívání cesty majitelům pozemku bez přístupu
- Jak zjistit která účelová komunikace (cesta) je veřejná a která neveřejná - postup
- Institut nezbytné cesty a nový občanský zákoník 2014
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník 2014
- Příliš vysoká odměna za užívání cizí cesty (služebnosti jízdy) - jak se bránit?

Jak řešit situaci s příjezdovou cestou. Vlastnická práva na tuto cestu mají s polovičními podíly dva majitelé pozemků, kteří buď pozemek nevyužívají a jeden z nich k rekreačním účelům - zahrada. Nicméně k mému pozemku a pozemku s rodinným domem mých rodičů nevede žádná jiná cesta, tudíž je nezbytně nutné tuto zmíněnou příjezdovou cestu využívat.
Obrátil se na nás (spolumajitel cesty) s otázkou, jak budeme řešit přístup na pozemky, když vlastníkem je on a my tudíž nemáme nárok. V katastru je omezení vlastnického práva k příjezdové cestě:
"věcné břemeno chůze a jízdy, které má majitel vedlejšího pozemku, který ho však také téměř nevyužívá (má rozestavěný RD, ale už na stavbě nepokračují)." Můžeme se nějak domáhat práva příjezdovou cestu beztrestně využívat, když není jiné možnosti se k pozemkům dostat? Případně při sepsání smlouvy věcného břemene - mají vlastníci právo diktovat si cenu? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou pozemní komunikaci. Dle § 7 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků; účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu (tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu).

V první řadě Vám tudíž lze doporučit kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích se jedná v první řadě o obecní úřad obce s rozšířenou působností) s dotazem, zda se v tomto případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, pakliže by se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (což spíše předpokládám), je vhodné zjistit, zda nebyl přístup veřejnosti na tuto účelovou komunikaci rozhodnutím silničního správního úřadu omezen.

Bude-li příslušným silničním správním úřadem potvrzeno, že ve Vašem případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, přičemž přístup na tuto komunikaci nebyl nijak omezen, je vhodné dále vědět, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (jedná se o tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. V takovém případě je tedy každý vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen strpět její obecné užívání, přičemž tomuto užívání nesmí nijak bránit či ho zpoplatňovat.

Vyjde-li naopak najevo, že předmětná účelová komunikace nemůže být obecně užívána (tzn. proto, že přístup veřejnosti byl rozhodnutím silničního správního úřadu omezen nebo se jedná o veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci), bude možné zatížit tuto komunikaci služebností cesty (dříve se jednalo o věcné břemeno cesty). Pokud by si však vlastníci komunikace kladli nepřiměřené finanční či jiné podmínky, je vhodné dále vědět, že občanský zákoník zavedl od 1. 1. 2014 do českého právního řádu institut tzv. nezbytné cesty.

Dle § 1029 občanského zákoníku platí, že vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Nebude-li tedy dohoda o podmínkách zřízení služebnosti cesty s vlastníky účelové komunikace možná, rozhodne na Váš návrh soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz 

_

RODINA-SJM
- Manžel rozprodává majetek v SJM - jak se může manželka bránit?
- Manželka rozprodává majetek v SJM - jak se může manžel bránit?
- Rozprodávání majetku v SJM před rozvodem manželství - jak zabránit?
- Jak zabránit rozprodávání majetku manželů před rozvodem manželství?
- Návrh na vydání předběžného opatření omezení společného jmění manželů

Jak postupovat v případě, že se manželé chtějí rozvádět a manžel začal rozprodávat majetek, a to bez mého vědomí a mého souhlasu, manžel se také začal neúměrně zadlužovat. Část majetku byla prodána již v roce 2013 a část v roce 2014. Bohužel to nedokáži nijak zastavit, manžel si dělá, co chce. Můžete mi prosím poradit, jak se mám bránit, popř. jak to bude s dluhy po rozvodu, když jsem ani nevěděla, kdy, kde a u koho si manžel půjčil (opět některé půjčky jsou z roku 2013 a jiné z roku 2014). Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Zkuste podat na soud návrh na vydání předběžného opatření na omezení společného jmění manželů. Návrh zdůvodněte chystaným rozvodovým řízením a detailně popište činnost manžela. Následně pak podejte návrh na rozvod manželství.
Pakliže si nepřejete rozvod, lze u soudu společné jmění manželů modifikovat. Manžel má v tuto chvíli právo na disponováni se společným jměním manželů, ačkoliv pokud by se mu podařilo prokázat, že jej úmyslně zmenšuje, lze pak manželovy kroky žalovat žalobou o náhradu škody. Jak už jsem ale napsala, z Vaší strany bude potřeba, abyste manželovy prokázala, že Vám svým jednáním úmyslně způsobil škodu.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Je možné účtovat různé ceny za odtah automobilu na zákazu stání?
- Může město účtovat různé ceny a pokuty za odtah vozidla na zákazu stání?
- Maximální cena za odtah vozidla ze zákazu stání, parkování
- Různé pokuty za odtah na zákazu parkování - diskriminace, rozpor s dobrými mravy

Prosím o radu ohledně maximální ceny odtahu vozidla. Bydlím v Milovicích a při čištění vozovky mi bylo odtaženo auto, které jsem si cca do hodiny vyzvedl z odstavného parkoviště. Z MěÚ mi bylo sděleno a to i emailem, že budu platit 1500 Kč/odtah a 100 Kč/parkovné. Stejné částky za odtah jsou volně přístupné na stránkách MěÚ. Následně mi přišel dopis, kde byla vyčíslena částka 1500 Kč odtah, 100 Kč parkovné a 1200 Kč přistavení odtahového vozidla. Celkem 2800 Kč místo původních 1600 Kč. Na MěÚ mi bylo sděleno, že ten den bylo odtaženo jen moje auto a proto si odtahová služba účtuje ještě 1200 Kč za přistavení odtahového vozidla. Odtahovka má s městem nastaveny podmínky tak, že když bude v jeden den odtaženo min. 5 aut, tak tento poplatek za "přistavení odtahového vozidla" účtovat nebudou. Domnívám se, že tato částka je mi fakturovaná neoprávněně, považuji to za skryté poplatky, které se
spotřebitel (občan) nikde nedozví a navíc cena za odtah v této výši, není obvyklá cena za službu v našem okolí. Problematiku maximálních cen odtahů jsem nikde nenašel, proto se na Vás obracím. Díky.

ODPOVĚĎ:
Právní úprava Vašeho problému je poměrně kusá, de facto se omezuje na pouhé dva odstavce, konkrétně se jedná o § 19/5 a 6 zákona o pozemních komunikacích. Dle těchto ustanovení platí, že:

- Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace, na které je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

- V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.

O neoprávněnosti účtování částky 1.200,- Kč za přistavení odtahového vozidla by bylo možné uvažovat zejména z těchto důvodů:

1/ Tato platba není městským úřadem uvedena v příslušném materiálu, v němž jinak městský úřad podrobným způsobem popisuje rozsah blokového čištění pozemních komunikací, včetně podmínek odtahu vozidel a s tím souvisejících plateb. Je sice pravdou, že dle shora citovaného ustanovení zákona o pozemních komunikacích má obec (jako vlastník příslušné místní komunikace) právo provést odtah vozidla na náklady jeho provozovatele bez dalšího, t. j. že předchozí zveřejnění výše těchto nákladů není povinností obce, nelze však přehlédnout fakt, že v příslušném materiálu městského úřadu (který byl určen občanům obce) byly náklady obce na odtah vozidla jasně vyčísleny, a to jako náklady konečné (tento materiál by tak mohl být považován za obdobu ceníku). Jakékoli doúčtování dalších nákladů se tak ze strany obce jeví jako uvádění občanů v omyl zveřejněním neúplných informací.

2/ Dále je vhodné vzít na zřetel, že účtování ceny za přistavení odtahového vozidla představuje de facto dvojí účtování téhož, neboť odtah vozidla jako takový (za který je účtována částka 1.500,- Kč) v sobě samozřejmě musí zahrnovat i platbu za přistavení odtahového vozidla, resp. si lze jen těžko představit odtah motorového vozidla bez toho, aby k tomuto vozidlu bylo nejdříve přistaveno vozidlo odtahové.

3/ Dalším důvodem pro kvalifikaci účtované částky 1.200,- Kč jako neoprávněné je skutečnost, že náklady, které obci při odtahu motorového vozidla vzniknou, musí být samozřejmě účelně vynaložené, tzn. že provozovatel odtaženého motorového vozidla není povinen hradit veškeré vzniklé náklady, nýbrž pouze ty, které s odtahem motorového vozidla přímo souvisejí a odpovídají cenám obdobných služeb v daném místě a čase obvyklým (není přirozeně dán důvod pro hrazení těch nákladů, které představují přemrštěnou cenu odtahových služeb).

4/ V neposlední řadě je pak vhodné zmínit, že účtování částky 1.200,- Kč za přistavení odtahového vozidla pouze v některých případech (tzn. tehdy, je-li v jeden den odtažen určitý počet motorových vozidel), představuje ve své podstatě nerovné zacházení s občany obce, kteří se nacházejí ve srovnatelných situacích. Nelze akceptovat přístup, kdy je výše obcí účtovaných nákladů závislá na skutečnosti, kterou nemůže provozovatel motorového vozidla nijak ovlivnit (přičemž na tuto skutečnost není občan obce ani upozorněn).

Souhrnně je možné konstatovat, že postup obce vůči občanům je přinejmenším netransparentní, přičemž je zároveň možné uvažovat o jeho rozporu s dobrými mravy.

_ 

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zajistit možnost bydlení rodiče v družstevním bytu při převodu práv z prarodiče na vnuka
- Věcné břemeno dožití u družstevního bytu - postup zřízení
- Věcné břemeno doživotního užívání družstevního bytu - postup zřízení

Moje babička na mě bude převádět práva k družstevnímu bytu. Můj otec (který by jinak byl jediným dědicem) by však chtěl mít právo se do bytu nastěhovat k nám v případě krajní nouze (např. rozvodu s mou matkou). Lze toto nějak právně ošetřit nebo ne? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Ošetřit to jistě lze. Vaše babička může darování vlastnických práv Vaší osobě podmínit tím, že v případě potřeby budete povinna se o otce postarat. Při vymezování Vaší odpovědnosti však buďte obezřetná a do darovací smlouvy si napište co možná nejkonkrétněji, abyste v budoucnu předešla případným problémům. Lze také Vaše vlastnická práva omezit reálným břemenem, kdy Váš otec bude mít kupříkladu právo dožití ve Vašem bytě. Současná právní úprava nahrává volnosti smluvních vztahů. Upravit tak lze prakticky cokoliv k Vaší potřebě. Ještě jednou však připomínám, abyste v případě výčtu vašich práv a povinností byla co nejkonkrétnější.

_

OBČAN-NÁJEMNÉ
- Kdo platí nájem za pozemku pod vodním tokem (řekou, potokem)?
- Nájemné od povodí za užívání pozemku pod řekou, potokem, vodním tokem
- Kdo platí pacht za pozemek pod vodním tokem (řekou, potokem)?
- Pachtovné od povodí za užívání pozemku pod řekou, potokem, vodním tokem
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to res extra commercium - příklad z praxe
- Res extra commercium (věc patřící všem) - příklad

Obracím se na Vás s dotazem zda u pozemků, které máme pod vodním tokem musí Povodí hradit pachtovné, nebo je zde bezplatné užívání státu? Je to dáno nějakým právním předpisem? Pozemky jsou pod významným vodním tokem a pod melioračním potokem. V tzv. vodním zákoně jsem nic podobného nenalezl, pouze povinnosti vlastníka pozemku. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V první řadě je vhodné připomenout, že pachtovní smlouvou se dle § 2332/1 občanského zákoníku propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři svou věc k dočasnému užívání a požívání, tzn. že propachtovat lze v zásadě pouze věc, která je vlastnictvím propachtovatele (či věc, ke které svědčí propachtovateli jiné právo).

Pro zodpovězení Vašeho dotazu je pak klíčovým § 3/1 zákona o vodách, dle něhož nejsou povrchové a podzemní vody předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují.

Povrchové a podzemní vody tak nemohou být předmětem vlastnictví vůbec, tzn. že nejsou ani vlastnictvím vlastníka pozemku, na kterém se vodní tok nachází, ani vlastnictvím státu (či jakéhokoli jiného subjektu), jedná se o tzv. res extra commercium (tzn. věc, která nemůže patřit nikomu, resp. věc náležející všem).

Vodní toky tedy nejsou státem vlastněny, nýbrž pouze spravovány, jak vyplývá z § 47 a § 48 zákona o vodách. Neboť pak nejste vlastníkem vodního toku ani Vy, nepřichází pachtovní (ani jiný smluvní) vztah mezi Vámi a státem v úvahu. Z důvodu specifičnosti vodních toků a jejich ekologicko-hospodářskému významu je vlastníkům pozemků, na kterých se vodní toky nacházejí, stanovena zákonem o vodách řada povinností, včetně povinností spočívajících ve strpění státní správy vodního toku.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Prodej bytu v zastoupení osobou s plnou mocí - informace
- Plná moc k prodeji bytu, domu, nemovitosti - je nuté ověření plné moci?
- Je nutné vždy ověřit plnou moc na prodej nemovitosti (bytu, domu, pozemku)?

Chci koupit garáž od paní, kterou majitel – její otec tímto prodejem ústně pověřil. Majitel je starý, imobilní pán, umístěný v LDN. Bude této paní k právoplatnému prodeji (převodu nemovitosti) postačovat majitelem podepsaná plná moc? Kým musí být podpis ověřen? Případně jakými doklady musí být pro tento prodej vybavena. Zápis o případném převodu nemovitosti chci provést u notáře. Je tento zápis relevantním dokladem pro zápis nemovitosti do listu vlastnictví na katastru nemovitostí? Děkuji, Vojta

ODPOVĚĎ:
K pověření k prodeji nemovitosti by měla stačit prostá plná moc, tedy plná moc bez úředního ověření. V případě, že je původní majitel starší a imobilní, by však bylo lepší, abyste plnou moc měl úředně ověřenou, nutné to není, ale z hlediska určité jistoty a předcházení případným sporům v budoucnu jistě. V takovém případě si však úředně ověřenou plnou moc zajišťuje druhá strana. Z pravidla k tomu dochází tak, že prodávajícího buďto musí odvést na úřad, kde plnou moc potvrdí nebo úředník příp. notář se musí vydat za ním. Kupní smlouvu jistě u notáře podepsat lze, tato pak bude sloužit jako dostatečný podklad pro zápis do katastru nemovitostí, čímž dojde k převodu vlastnických práv.

_ 

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD KÁZEŇ
- Vytýkací dopis za nesplění plánu - prodej po telefonu telefonní operátorkou
- Telefonní operátorka neplní plán zaměstnavatele na prodej produktů - vytýkací dopis

Obracím se na Vás s dotazem ohledně vytýkacího dopisu. Je možné, aby zaměstnavatel dával vytýkací dopisy a vyhrožoval výpovědí za neplnění plánu určeném zaměstnavatelem - jedná se o prodej po telefonu. Žádný plán není uveden v pracovní smlouvě, ani zmínka o prodejích produktů. Jedná se o pozici telefonního bankéře, nejedná se o telemarketing. Řeší požadavky klientů, kteří volají na linku a při té příležitosti má nabízet produkty. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec je povinen dle zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce konat práci dle pracovní smlouvy a zaměstnavatel má povinnost zaměstnanci v rámci dané týdenní pracovní doby práci dle pracovní smlouvy přidělovat. Pracovní smlouva obsahuje jen druhové určení prací, konkrétněji bývá pracovní náplň zaměstnance uvedena v dalším písemném vyjádření zaměstnavatele, ve kterém zaměstnavatel jednostranně rozvede pracovní činnost zaměstnance (označení jako: popis pracovní činnosti, pracovní náplň, apod.). Další konkretizace může být obsažena ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, plánech, apod. Dalším stupněm jsou pak pokyny vedoucího zaměstnance. Vše však musí být v souladu a v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Pokud máte v pracovní smlouvě uveden druh práce „telefonní bankéř“, může být nabízení produktů banky dle mého názoru skutečně sporné. Zde by se muselo posoudit, zda jste byla seznámena s tím, že tuto činnost musíte vykonávat a musíte v ní dosáhnout určitých hodnot, zda jste tuto činnost bezproblémově po určitou dobu plnila, jak skutečně vypadá Vaše pracovní smlouva a vnitřní předpisy zaměstnavatele.
Pokud se zaměstnavatel domnívá, že tuto činnost plnit musíte a nedosahujete určitého plánu, postupuje správně, doručil Vám vytýkací dopis a poté Vám může dát i výpověď. Pokud Vy s tímto postupem nesouhlasíte, musela byste se obrátit na soud a napadnout platnost dané výpovědi.
Lze se také obrátit na příslušný inspektorát práce http://www.suip.cz/ (dle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k prošetření, zda zaměstnavatel postupuje v souladu se Zákoníkem práce, tedy zda přiděluje zaměstnancům práci dle pracovní smlouvy. Inspektorát práce je povinen se Vaším podnětem zabývat, nevyřeší však Váš individuální případ, to by bylo otázkou soudu.

_

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možné ovlivnit kdo se bude starat o dítě v případě smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dítěte, dětí do péče v případě úmrtí rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dítěte, dětí do péče v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Komu bude dítě svěřeno do péče při smrti matky, otce, rodičů?
- Kdo bude pečovat o dítě v případě úmrtí rodičů, matky, otce?
- Jak ovlivnit svěření dítěte do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit svěření dětí do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Je možné ovlivnit kdo se bude poručník dítěte v případě smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručnictví dítěte, dětí do péče v případě úmrtí rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručenství dítěte, dětí do péče v případě smrti matky, otce, rodičů?
- Komu bude dítě svěřeno do péče při smrti matky, otce, rodičů?
- Kdo bude pečovat o dítě v případě úmrtí rodičů, matky, otce?
- Jak ovlivnit kdo bude poručník dítěte do péče v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?
- Jak ovlivnit poručnictví dětí v případě úmrtí, smrti rodiče, rodičů?

S manželem chceme, kdyby se nám něco stalo, aby naši dceru vychovávali moji rodiče. Nevím, co k tomu je potřeba, jestli si odkaz můžu napsat sama doma a ověřit notářsky nebo to musí být právnicky podloženo. A bude k tomuto dokumentu přihlédnuto, v připadě, že se nám něco stane?
Děkuji, Zdislava

ODPOVĚĎ:
V případě, kdy je třeba zajistit výchovu a zastupování nezletilého, jehož rodiče například zemřeli, existuje v zákoně o rodině institut poručenství.

Zákon o rodině zdůrazňuje důležitost výběru vhodné osoby k výkonu funkce poručníka. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dětí. Na projev přání rodičů ohledně budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální požadavky, tzn. že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. Jestliže rodiči nebyl nikdo doporučen, vybírá soud poručníka z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít citový vztah k dítěti.

Osoba, která má být ustanovena poručníkem, musí být zletilá, mít plnou způsobilost k právním úkonům a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte. Řízení o ustanovení poručníka zahajuje soud na návrh, nebo i bez návrhu. Soudem stanovený poručník složí slib, že bude řádně vykonávat své povinnosti a že bude přitom dbát pokynů soudu. Po složení slibu je mu předána listina obsahující pověření k výchově a zastupování dítěte a vymezení rozsahu práv a povinností vyplývajících z tohoto pověření.

Poručník plní vůči dítěti v podstatě stejné úkoly, které jinak přísluší rodičům, nenahrazuje však péči rodičů zcela, nemá například vyživovací povinnost k dítěti. Dále pak podléhá kontrole ze strany soudu. Pro jakékoli rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. Patří sem např. otázka výběru školy, volba povolání, stěhování se, osvojení aj. Všechny tyto úkony vyžadují schválení soudu pod sankcí neplatnosti.

Poručenství zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo tehdy, uzavře-li nezletilý starší 16 let manželství. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě smrti poručníka ustanoví soud poručníka nového.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Lidé bez nájemní smlouvy žijí v nemovitosti se souhlasem bývalého majitele - jak může nový majitel vystěhovat tyto osoby?
- Jak vystěhovat osoby žijící v nemovitosti se souhlasem původního majitele bytu, domu, nemovitosti?
- Jak vystěhovat osoby žijící v bytě, domě se souhlasem původního majitele bytu, domu, nemovitosti?

Dostala jsem nemovitost(rodinný dům s nádvořím a zahradou) po svém otci darovací smlouvou právní účinky jsou ode dne 26.11.2013 V katastru jsem uvedena jako jediný vlastník avšak v dané nemovitostí žijí již 15 let osoby které pouze dům užívají a platí energie a vodu vedené na jejich jméno jinak žadna písemná nájemní smlouva neexistuje pouze ústní domluva o odkupu kterou uzavřel můj otec který je již po smrti(k odkupu však nedošlo a požadovaná částka nebyla vyplacena). Já mám již řádně zaplacenu daň z nemovitostí avšak obyvatelé nemovitostí nechtějí vyklidit nemovitost požadují náhradní bydlení a
nechtějí přistoupit ani na odkup ani na pronájem. Prosím poraďte mi jak postupovat mám zájem nemovitost prodat. Jak vystěhovat obyvatelé? A jakou lhůtu na vyklizení nemovitostí ze zákona mají? Mám nárok na vydání bezůvodného obohacení (žijí v mé nemovitosti, neplatí žádný nájem)? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Osoby žijící ve Vaší nemovitosti ji užívají bez právního titulu. Jistě rovněž ústní ujednání, které uzavřely s Vaším otcem, má svou váhu, avšak k naplnění dohody stejně nedošlo a to pro porušení jejich závazku. Vaši „nájemníci“ tudíž nemají právo nemovitost dále užívat a můžete je kdykoliv vystěhovat. Lze tak učinit i v jejich nepřítomnosti, prostým vyměněním zámků a znemožnění jim vstupu do nemovitosti příp. podat žalobu na vyklizení na místě příslušný soud. Lhůta k vyklizení nemovitosti zde není žádná, neboť nájemníkům nesvědčí užívací právo. Nárok na bezdůvodné obohacení máte. Můžete chtít zpětně doplatit nájem od doby, kdy jste se stala vlastníkem nemovitosti. Vzhledem k tomu, že cena nájmu nebyla určena, můžete se orientovat podle průměrné výše nájmu v okolí nemovitosti. Nárok nejprve uplatňujte přímo na nájemnících, pakliže Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vrácení peněz za neuskutečněný zájezd - cestovní kancelář v insolvenci, úpadku
- Neuskutečněný zájezd a cestovní kancelář v úpadku, insolvenci - postup vymáhání peněz
- Cestovní kancelář v úpadku, insolvenci a vymáhání peněz za neuskutečněný zájezd
- Vrácení peněz za neuskutečněnou dovolenou - cestovní kancelář v insolvenci, úpadku
- Neuskutečněná dovolená a cestovní kancelář v úpadku, insolvecni - postup vymáhání peněz
- Cestovní kancelář v úpadku, insolvenci a vymáhání peněz za neuskutečněnou dovolenou

Vrácení peněz za neuskutečněný zájezd z 7/2012. Zkrachovalá firma Marcela Pavelková (CK BGtravel - Marcela Pavelková) je v insolvenci, majitelka nemá žádný majetek, byla ze zákona pojištěná proti úpadku, ale byla podpojištěná. Své peníze chci požadovat soudní cestou. Kdo nese odpovědnost za vzniklou situaci, na koho podat žalobu, jestli na Generali Pojišťovnu a. s. nebo na stát? Oslovila jsem obě instituce, ale od obou jsem dostala zamítnuté stanovisko. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel výslovně nevyplývá, zda předmětná cestovní kancelář dosud existuje, popř. v jaké fázi insolvenčního řízení se aktuálně nachází. V této souvislosti proto pouze připomínám, že jedním z následků zahájení insolvenčního řízení je nemožnost uplatnění pohledávek žalobou, nýbrž je nezbytné tyto pohledávky ve stanovené lhůtě přihlásit do insolvenčního řízení (§ 109/1 písm. a) insolvenčního zákona).

Dle § 852g/1 a 2 Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) mohla cestovní kancelář před zahájením zájezdu od cestovní smlouvy odstoupit jen z důvodu zrušení zájezdu, přičemž v takovém případě byl zákazník oprávněn požadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla jiný zájezd nejméně v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, mohla-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout.

Zrušila-li cestovní kancelář zájezd ve lhůtě kratší než 20 dnů před termínem jeho zahájení, byla povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím nebylo dotčeno.

Neboť z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste se po zrušení zájezdu po cestovní kanceláři domáhala vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu, připomínám, že dle § 852i/2 Občanského zákoníku platilo, že nesplnila-li cestovní kancelář své povinnosti vyplývající z cestovní smlouvy nebo Občanského zákoníku řádně a včas, musel zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, že se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak toto právo zákazníka zaniklo.

Dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu (zák. č. 159/1999 Sb.) je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, přičemž dle § 9/1 písm. a) téhož zákona je cestovní kancelář povinna mít tuto pojistnou smlouvu uzavřenu po celou dobu své podnikatelské činnosti.

Ve Vašem případě je tedy podstatné, z jakého důvodu byl předmětný zájezd zrušen, tzn. zda se jednalo o a/ "prosté" porušení smluvních a zákonných povinností cestovní kanceláře či b/ zda byl důvodem zrušení zájezdu a nevrácení Vámi uhrazené ceny úpadek cestovní kanceláře. V případě ad a/ bylo nezbytné uplatnit Vaše právo u cestovní kanceláře nejpozději ve lhůtě, kterou uvádím výše, v případě ad b/ je možné se obrátit na pojišťovnu (jak uvádím dále).

Dle § 6/3 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu musí být pojistná smlouva sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaže cestovní kancelář uzavře pojistnou smlouvu novou.

Dle § 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu je cestovní kancelář povinna sjednat pojištění v rozsahu § 6 tohoto zákona na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce.

S přímým poskytnutím pojistného plnění pojišťovnou zákazníkovi cestovní kanceláře v úpadku je pak výslovně počítáno v § 8/4 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji vymáhat nároky z neuskutečněného zájezdu po předmětné pojišťovně, k podání žaloby na stát není žádný důvod. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Podnikatel kupující web na splátky nemá peníze, chce vrátit peníze vyplacené prodávajícímu - jak postupovat?

Uzavřel jsem v 06/2014 kupní smlouvu o prodeji webu. Já (firma s. r. o.) a kupující živnostník OSVČ ze Slovenska.
Prodej měl proběhnout v 5 splátkách. Dle smlouvy jsem mu poskytl po první splátce přístup do administrace webu, aby na něm mohl začít pracovat.
Dále jsme měli ve smlouvě, že Převod portálu a domény na server nebo webhosting kupujícího proběhne po splacení celé částky, do splacení bude tedy mým majetkem. Po dvou opožděných splátkách mi kupující napsal, že nemá na splácení a jde jako živnostník do likvidace a chce vrátit peníze.
Peníze vracet nechci z těchto důvodů:
- díky kupujícímu jsem na webu nemohl 3 měsíce prodat nikomu jinému v době kdy byl web aktualizován a měl větší hodnotu než nyní po 3 měsíční nečinnosti a nebo ho dále rozvíjet a pracovat na něm, tímto mi způsobil škodu - ušlý zisk
- kupující již dostal a měl přístup do administrace portálu, k našim datům, k uživatelům a know-how celého systému
- kupující obdržel autorské dílo a to základní systém z portálu který splácel, cena odpovídá doposud splacené částce.
Mám právo vymáhat zbylých 10.000 Kč? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
V zásadě lze s Vaším právním názorem souhlasit. Byla-li kupní smlouva platně uzavřena (což předpokládám), je kupující povinen uhradit Vám sjednanou kupní cenu v dohodnutých splátkách, přičemž Vy jste povinen převést na kupujícího dohodnutým způsobem (popř. v dohodnutých fázích) vlastnické právo k předmětnému webu.

Uvedl-li kupující, že "jde do likvidace", je vhodné vědět, že likvidace se týká pouze právnických osob, nikoli živnostníků (jako podnikajících fyzických osob). V této souvislosti Vám proto doporučuji zjistit, zda neměl kupující na mysli zahájení insolvenčního řízení (tzn. řízené řešení jeho předluženosti). V takovém případě by bylo zapotřebí přihlásit Vaší pohledávku za kupujícím do insolvenčního řízení.

Dále je nezbytné přihlédnout k tomu, jakým způsobem jsou v kupní smlouvě sjednána pravidla pro jednostranné ukončení její platnosti (zejména prostřednictvím výpovědi či odstoupení od smlouvy). V případě ukončení platnosti kupní smlouvy by však na straně kupujícího vzniklo bezdůvodné obohacení (vyjádřené zejména finanční hodnotou dočasného užívání Vašeho webu), k jehož vrácení by byl kupující povinen.

Nebude-li kupující ochoten na základě Vaší výzvy splnit své smluvní povinnosti, můžete se samozřejmě obrátit s žalobou na soud (pokud se nebude kupující nacházet v insolvenčním řízení), pro podniknutí dalších právních kroků můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zapůjčení bytu - může vypůjčitel dát byt do podnájmu další osobě?
- Může vypůjčitel bytu dát byt do podnájmu další osobě?
- Jak se vyhnout řešení nájemních vztahů (půjčení bytu rodičům s možností pronajímání jiným osobám)
- Půjčení bytu rodičům za účelem dalšího pronájmu, podnájmu - informace

Chtěla bych se zeptat, zda-li je možné pronajmout (dát) rodičům k bezplatnému užívání muj byt s tím, že oni by ho dali k dalšímu podnájmu aniž by v něm bydleli. Jsem dlouhodobe v zahraničí a nemohu a ani nechci jednat s nájemníky.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Ano, tento postup samozřejmě možný je. Nicméně jednodušší pro Vás by možná bylo, že byste své rodiče zplnomocnila k jednání Vašim jménem ve věci pronájmu bytu. Rodiče by pak sice nájemníky nebyli, ale mohli by za Vás uzavřít nájemní smlouvu a s nájemníky komunikovat. Domnívám se, že druhý postup je jednodušší, ale samozřejmě záleží na Vás, jakou cestu si zvolíte.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování pro případ smrti a znovuotevření dědického řízení
- Dodatečné nalezení darovací smlouvy pro případ smrti a znovuotevření dědického řízení
- Vliv darování pro případ smrti na dědictví a dědické řízení
- Darování pro případ smrti - odkaz a odkazník
- Budoucí majetek- definice dle nového občanského zákoníku 2014
- Je možné darovat veškerý majetek darovací smlouvou pro případ smrti?
- Kolik majetku mohu darovat darováním pro případ smrti?

01/2014 jsem sepsal s kamarádem darování pro případ smrti dle § 2063 NOZ na jeho byt, kde mi daruje byt, pokud jej přežiji, Kamarád zemřel letos v únoru, dědictví bylo projednáno a vše zdědil jeho synovec, už je zapsaný jako vlastník i v katastru nemovitostí,
smlouvu jsem bohužel někde založil a do dneška nenašel, do jak dlouhé doby je možné otevřít dědické řízení a jakým způsobem o to požádat? Je možné takto darovat byt, pokud je byt můj - v podstatě celý majetek, jinak nic nemám? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
O dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti lze požádat jak u notáře, který dědictví po Vašem kamarádovi projednával, tak u okresního soudu, v jehož obvodu sídlí notář, který dědictví projednával, a to prostřednictví formuláře, který by Vám měl notář či soud poskytnout. K formuláři zároveň doložte kopii sepsaného darování pro případ smrti. Pokud jste listinu dodnes nenašel, nebude možné řízení znovu otevřít, protože nebudete mít jak prokázat svůj nárok.
Pokud jde o darování pro případ smrti, tak na základě tohoto nejste dědicem, tedy účastníkem řízení o pozůstalosti. Dle ust. § 2063 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, posuzuje zpravidla jako odkaz. Také dle ust. § 1594 odst. 2 o. z. se darování závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije, považuje za odkaz, pokud se dárce nevzdal práva dar odvolat.
Z těchto ustanovení usuzuji, že jde ve Vašem případě o odkaz a vy jste odkazovníkem. Odkazovníku však vzniká pouze obligační nárok proti dědici na vydání předmětu odkazu. Mezi dědicem a odkazovníkem vniká vztah jako mezi dlužníkem a věřitelem. Odkazovník nabývá odkaz až od dědice, ne přímo z pozůstalosti. Oba se mohou mimo dědické řízení dohodnout i o vydání jiného předmětu, než byl zůstavitelem odkazovníkovi odkázán.
Dle ust. 184 odst. z. ř. s. (zákona o zvláštních řízeních soudních) soud vydá rozhodnutí o dědictví, bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví. Soudu (notáři) však v době rozhodování nebylo známo, že by měl Váš kamarád odkazovníka.
Obraťte se na notáře, který projednával pozůstalost po Vašem kamarádovi. V první řadě však budete muset najít předmětnou listinu.
Zda lze darovací smlouvou pro případ smrti darovat celý majetek nelze dle NOZ jednoznačně vyložit. Lze však předvídat, že určité omezení aplikační praxe přinese. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by darování pro případ smrti využívat jako nástroj, jak obejít omezení v darování majetku stanoveném v případě uzavření dědické smlouvy. Prostřednictvím dědické smlouvy lze naložit s ¾ pozůstalosti, čtvrtina majetku musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle.
Dle většinového názoru lze očekávat, že prostřednictvím smlouvy pro případ smrti bude moci dárce darovat jednu polovinu svého majetku. K tomuto závěru lze dojít interpretací ust. § 2058 odst. 1 NOZ, ve které je řečeno, že smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku. Budoucí majetkem se rozumí soubor veškerého majetku, který má dárce v nějaký budoucí okamžik. Tedy všechen současný majetek může dárce darovat pouze darovací smlouvou, jejíž platnost a účinnost nastane současně. Darovací smlouva pro případ smrti je smlouvou s odkládací podmínkou, která účinnost smlouvy odkládá až ke dni smrti dárce.
V případě, že nemovitost je Váš veškerý majetek bych uzavření darovací smlouvy pro případ smrti, alespoň do té doby než soudní judikatura k této problematice zaujme jednoznačné stanovisko, nedoporučovala. Zvažte jiné možnosti, jak naložit s tímto majetkem.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Diety v zaměstnání a výpočet alimentů, výživného
- Počítají se diety do příjmu při výpočtu alimentů, výživného?
- Vliv diet (stravného) na výpočet alimentů, výživného - informace

Rozcházím se s přítelem, máme dvě malé děti. Přítel je řidič z povolání, takže jeho výplata se skládá ze základu a z diet. Chtěla bych se zeptat, z čeho se počítají peníze, které by měl měsíčně přispívat na děti. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Předně považuji za důležité upozornit na to, že žádná zvláštní zákonná úprava vztahu výživného a cestovních náhrad (tzv. diet) neexistuje. Nenajdete ji tudíž ani v zákoně o rodině či novém občanském zákoníku, ani v jiném právním předpise.

Obecně však lze říci, že při posuzování výše příjmů za účelem stanovení výživného by se do příjmů měla započítávat pouze ta část cestovních náhrad, která představuje stravné. Náklady na stravu má totiž i zaměstnanec, který pracovně nikam necestuje, proto by tato část cestovních náhrad měla být zohledněna. Současně by ale stravné nemělo být do příjmů započítáno v plné výši, protože se počítá s tím, že náklady na stravu v zahraničí jsou vyšší než náklady na stravu v České republice. Ostatní části cestovních náhrad - cestovné, nocležné - by do příjmů započítány být neměly, protože jde o náklady, které zaměstnanec skutečně vynaložil v souvislosti s pracovní cestou a které by za jiných okolností vynaložit nemusel. Při stanovení konečné výše výživného bude soud samozřejmě zkoumat také Vaše finanční a majetkové poměry a oprávněné potřeby a zájmy dětí.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace ojetého automobilu - skryté vady
- Koupě ojetého automobilu se skrytými vadami - jak auto, automobil reklamovat?
- Reklamační lhůta u ojetého automobilu - do kdy maximálně může kupující auto reklamovat?

4.9.2014 jsem koupil ojetý vůz Opel Zafiru s tím, že vůz není havarovaný, je dovezený z Francie a uvedený do provozu od roku 2007 s najetými 115.000 km bez záruky na ujeté km. Hned na druhý den jsem jel s autem do oficiálního servisu Opel kde mi bylo podle VIN kódu řečeno, že auto bylo dovezeno z Anglie rok výroby 2008, zjištěny tyto závady:
- provedena přestavba z pravostranného na levostranné řízení
- neodborná elektroinstalace přední části vozu
- L/P tyč stabilizátoru neoriginální (svařená ze dvou částí)
- nefunkční klimatizace (chybějící hadice)
- při diagnostice vozu bylo zjištěno 15 závad
O vadách jsem nebyl při koupi informován. Jak dále postupovat? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda jste předmětný automobil koupil:

a/ pro své osobní (tzn. nepodnikatelské) užití od podnikatele, např. autobazaru (předmětem jehož podnikání je právě prodej automobilů),
b/ pro své osobní užití od nepodnikatele (např. tedy od předchozího provozovatele tohoto automobilu),
c/ pro vlastní podnikatelskou činnost od podnikatele, nebo
d/ pro vlastní podnikatelskou činnost od nepodnikatele;

z tohoto důvodu se budu všem shora uvedeným variantám postupně věnovat.

1/ Práva z vad koupené věci dle obecných ustanovení o kupní smlouvě (platí pro případy ad b/, c/ a d/ výše):
Základní pravidla pro práva kupujícího z vad koupené věci jsou shrnuta v § 2103 a v § 2104 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

- kupující koupenou věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství;

- kupujícímu nesvědčí žádná práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (to však neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě).

Pro vymezení jednotlivých práv kupujícího z vad koupené věci je klíčové, zda vady koupené věci představují podstatné či nepodstatné porušení kupní smlouvy. Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatným takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se porušení považuje za nepodstatné. Vyhodnocení intenzity porušení kupní smlouvy (tzn. posouzení, zda se jedná o porušení smlouvy podstatné či nepodstatné), pak samozřejmě spočívá na kupujícím (vůči němuž porušení smlouvy směřuje), tedy na Vás.

Shora uvedenou zákonnou definici podstatného porušení smlouvy lze ve Vašem případě zjednodušit následovně: O podstatné porušení Vámi uzavřené kupní smlouvy se jedná tehdy, pokud byste při povědomí o existenci všech závad automobilu jednoznačně neměl o koupi tohoto automobilu zájem a prodávajícímu musela být tato skutečnost známa. Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že značné množství nezanedbatelných vad automobilu představuje ve Vašem případě spíše podstatné porušení kupní smlouvy.

Je-li kupní smlouva v důsledku vadnosti koupené věci porušena podstatným způsobem, má kupující dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:

a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b/ na odstranění vady opravou věci,

c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d/ odstoupit od smlouvy.

Právo volby mezi shora uvedenými právy z vady koupené věci má kupující, přičemž kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího (to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná).

Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

Je-li kupní smlouva v důsledku vadnosti koupené věci porušena pouze nepodstatným způsobem, má kupující dle § 2107/1 občanského zákoníku právo:

a/ na odstranění vady, anebo

b/ na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

V případě podstatného i nepodstatného porušení kupní smlouvy je zapotřebí oznámit zjištěnou vadu koupené věci prodávajícímu včas. Dle § 2112/1 občanského zákoníku platí, že neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu (v případně vedeném soudním řízení) právo z vadného plnění nepřizná.
Jedná-li se o skrytou vadu (což je i Váš případ), platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

2/ Zvláštní ustanovení o prodeji zboží v obchodě (platí pro případ ad a/ výše):
Je-li prodávajícím podnikatel a kupujícím spotřebitel (tzn. ten, kdo kupuje věc pro vlastní nepodnikatelské účely), platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti (kromě obecných ustanovení ad 1/ výše) i ustanovení následující, která mají před obecnými ustanoveními přednost (§ 2158/1 občanského zákoníku).

Prodávající odpovídá kupujícímu dle § 2161/1 občanského zákoníku za to, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal:

a/ má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné,

b/ se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá,

c/ věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy,

d/ je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a

e/ věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Projeví-li se vada koupené věci v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

S ohledem na skutečnost, že předmětný automobil jste kupoval jako automobil ojetý, je vhodné upozornit na § 2164 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu (což však ve Vašem případě není s ohledem na množství a rozsah závad automobilu jisté), lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí (§ 2165/1 občanského zákoníku). Právo z vady koupené věci však kupujícímu nenáleží:

a/ u věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

b/ na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

c/ u použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

d/ vyplývá-li to z povahy věci.

Ani jedna ze shora uvedených výjimek však ve Vámi popsaném případě nepřichází do úvahy.

Nemá-li kupovaná věc vlastnosti stanovené v § 2161 občanského zákoníku (což je ve Vašem případě splněno), může kupující požadovat:

a/ dodání nové věci bez vad (pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené), ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; v případě prodeje použité věci (což je i Váš případ) toto právo kupujícímu nesvědčí, přičemž namísto tohoto práva může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny,

b/ není-li dodání nové věci možné, může kupující odstoupit od kupní smlouvy,

c/ je-li však odstoupení od smlouvy vzhledem k povaze vady neúměrné (zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu), má kupující právo na bezplatné odstranění vady,

d/ neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu (kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy kupujícímu působilo značné obtíže).

Právo z vady (které si kupující zvolí) se uplatňuje u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v záruční listině uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání (§ 2173 občanského zákoníku).

Další podrobnosti k reklamaci koupené věci jsou uvedeny v § 19 zákona o ochraně spotřebitele.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se bez zbytečného prodlení na prodávajícího s písemným oznámením zjištěných vad koupeného automobilu, v němž identifikujete uzavřenou kupní smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření či uvedením jejího čísla), popíšete zjištěné vady a způsob jejich zjištění (přičemž je vhodné přiložit písemnou dokumentaci zjištěných vad od autorizovaného servisu), uvedete, zda toto porušení kupní smlouvy považujete za podstatné či nepodstatné a uplatníte některé ze shora uvedených práv (pro splnění tomu odpovídající povinnosti prodávajícího mu můžete samozřejmě stanovit přiměřenou lhůtu). Rozhodnete-li se od kupní smlouvy odstoupit, je nutné tuto skutečnost v dopise výslovně zmínit, přičemž současně prodávajícímu sdělte, jakým způsobem mu automobil vrátíte a jakým způsobem Vám má vrátit uhrazenou kupní cenu automobilu.

Jedno podepsané vyhotovení výzvy si ponechte, druhé zašlete prodávajícímu doporučeně s dodejkou.

Bude-li se prodávající zdráhat splnit svou povinnost z vad koupené věci, je vhodné vědět, že dle § 209/1 trestního zákoníku se trestného činu podvodu dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. škodu od 5.000 do 24.999,- Kč), přičemž za tento trestný čin může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Při způsobení větší škody se trestní sazba samozřejmě zvyšuje. S ohledem na skutečnost, že prodávajícím Vám byly zamlčeny velmi podstatné informace o technickém stavu kupovaného automobilu, bylo by možné uvažovat o vzniku jeho trestní odpovědnosti. Na tuto skutečnost je samozřejmě možné prodávajícího ve výzvě rovněž upozornit.

Pro přípravu výzvy, popř. pro činění dalších právních kroků, můžete samozřejmě využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru dohodou a těhotenství, otěhotnění - je dohoda platná?
- Vratnost dohody o ukončení pracovního poměru v těhotenství, otěhotnění
- Je možné zrušit dohodu o ukončení pracovního poměru z důvodu těhotenství, otěhotnění?

Výpovědí dohodou danou zaměstnancem. V zaměstnání jsem podala pouze žádost o výpověď dohodou na začátku července tohoto roku, ke dni 31.8. 2014. Jenže po podání žádosti zaměstnavateli jsem zjistila, že jsem v jiném stavu, a lékař mi napsal neschopenku, takže jsem na rizikovem těhotenství. Do práce jsem normálně chodila odevzdávat neschopenku i papír na peníze. Smlouvu mám na dobu neurčitou. Včera jsem se koukala na účet kolik peněz jsem za neschopnost dostala a mám tam až moc velkou částku, zřejmě proplacenou nevybranou dovolenou, jenže co já vím, tak se proplaci až po skončení mateřské dovolené a vedoucí z práce mi psala ať přijdu podepsat zápočtový list, který se dává jen při skončení pracovního poměru. Tak jak je tohle možné?? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu předpokládám, že jste zaměstnavateli podala žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou (výpověď dohodou neexistuje, výpověď je jednostranný právní akt, dohoda je dvoustranný právní akt - to si protiřečí) ke dni 31.8. a on tento Váš návrh přijal, byla tedy uzavřena dohoda o skončení Vašeho pracovního poměru ke dni 31.8..
Pokud pracovní poměr končí dohodou, nemá následující dlouhodobá pracovní neschopnost na trvání pracovního poměru žádný vliv, jakoby tomu bylo u skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z určitých důvodů. Váš pracovní poměr skutečně ke dni 31.8. skončil, pokud jste měla u zaměstnavatele nevyčerpanou dovolenou, zaměstnavatel Vám ji ke dni skončení pracovního poměru vyplatil. Postupoval v souladu se zákoníkem práce. Zaměstnavatel Vám chce také správně doručit zápočtový list.
Dovolenou byste si mohla po skončení mateřské dovolené vybrat pouze tehdy, pokud byste v té době byla u zaměstnavatele zaměstnána, jelikož však Váš pracovní poměr skončil, nemůžete čerpat dovolenou u zaměstnavatele, u kterého již nebudete zaměstnána. Postup zaměstnavatele je v souladu se zákoníkem práce.
Vzhledem k tomu, že Váš pracovní poměr u zaměstnavatele skončil, máte povinnost tuto změnu hlásit na svoji zdravotní pojišťovnu, popř. se hlásit na úřadu práce.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Faktura na storno od zaměstnavatele - zaměstnavatel nevysvětlil proč vyžaduje zaplacení storna

15.5.2014 mi došla faktura od bývalého zaměstnavatele na částku 510,-Kč, kde mám uhradit jakési storno a nevím jakým způsobem byla tato částka vypočítána (chybí data, doklady). Na moji písemnou Žádost o vysvětlení metodiky výpočtu ze dne 27.5.1014 nedošla žádná odpověď. Pracovní poměr uzavřen na dohodu o provedení práce 15.3.2010 a ukončen k 31.05.2010 z mé strany výpovědí dohody. Administrativní sekce na webových stránkách dotyčné společnosti je zaheslovaná a v současné době již pro mne není dostupná. Mám trvat na metodice výpočtu mé odměny, která je v mém případě dle zaměstnavatele ztrátová a nebo raději okamžitě splatit požadovanou částku včetně požadovaných již nabíhajících úroků? Domnívám se, že zaměstnavatel nezahrnul některé skutečnosti v můj prospěch. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz mi není zcela jasný. Pokud zaměstnavateli byla Vaším jednáním způsobena škoda, pak je zaměstnavatel dle § 263 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce povinen s Vámi výši požadované náhrady škody projednat a písemně Vám ji oznámit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a že za ni odpovídáte. Pokud Vám zaměstnavatel pouze poslal fakturu, nesplnil jednu z požadovaných podmínek, a to projednání výše škody s Vámi, což zahrnuje také seznámení Vás s důvody požadované náhrady škody a s její výší. V tomto případě tedy zaměstnavatel požaduje náhradu škody neoprávněně. Pokud s jedná o jakýsi „přeplatek“ Vám vyplacené odměny, tak i z dohody o provedení práce má zaměstnavatel povinnost Vám doručit písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách odměny a na Vaši žádost Vám předložit doklady, na jejich základě odměnu vypočetl, není-li sjednáno jinak (§ 142 odst. 5 a § 144 ZP). Pokud toto zaměstnavatel nesplnil, není možné, aby po Vás přeplatek požadoval, pokud se však nejedná o zjevně neoprávněně vyplacené peníze.
Musím však podotknout, že Váš dotaz je stručný, nemusí mi být známy určité skutečnosti, v obecné rovině však platí výše uvedené.
Doporučila bych Vám byť i osobně kontaktovat bývalého zaměstnavatele a s odkazem na výše uvedené ustanovení požadovat vysvětlení.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu nadbytečnosti a otěhotnění ve výpovědní lhůtě
- Otěhotnění, těhotenství ve výpovědění lhůtě v zaměstnání
- Výpovědní doba v zaměstnání a otěhotnění, těhotenství - vliv na výpověď
- Vliv těhotenství na výpověď z organizačních důvodů - informace

Můj dotaz souvisí s výpovědi z důvodu nadbytku (52c), v průběhu výpovědní doby jsem vstoupila do neschopnosti, takže v době, kdy mi oficiálně měl již končit kontrakt došlo automaticky k prodloužení, chybí mi "odpracovat" cca 1,5 měsíce. Nicméně správně na mou výzvu, že jsem stále zaměstnanec zaměstnavatel zareagoval, že se v tuto chvíli jedná o překážky na jeho straně, že již zbytek cca 1,5 měsíce chodit do práce nemám po ukončení pracovní neschopnosti, že již pro mě nemají práci dle mě pracovní smlouvy a že mě tuto dobu zaplatí dle zákona (předpokládám tedy průměrnou mzdu) - to vše je v pořádku a mám to od nich v mailu písemně.
Pokud teď otěhotním a můj zdravotní stav bude slučitelny s uschopněním, mohu pak po zaměstnavateli požadovat, aby jsem byla na překážkách doma a on mi třeba 6 měsíců platil průměrnou mzdu, než odejdu na mateřskou nebo si může najít způsob jak mě "přinutit" zůstat v neschopnosti třeba tím, že mě nechá v kanceláři sedět celý den a koukat do zdi? Zároveň pak by mi smlouva skončila až po rodičovské dovolené, je to tak, že? Děkuji. Veronika

ODPOVĚĎ:
Těhotenství zaměstnankyně je ochrannou dobou dle § 53 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, ve které zaměstnavatel jednak nemůže dát zaměstnankyni výpověď, nebo pokud už výpověď byla dána před počátkem ochranné doby a výpovědní doba by měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává, pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby.
Zaměstnavatel Vám musí přidělovat práci dle pracovní smlouvy, jelikož jste dostala výpověď z organizačních důvodů, tak zaměstnavatel pro Vás práci nemá, správně Vám tedy napsal, že po zbývající část výpovědní doby nastávají překážky v práci na jeho straně. Pokud by Vám začal přidělovat práci, popřel by své rozhodnutí o organizační změně a tedy výpovědní důvod, pro který Vám byla dána výpověď. Jinou práci, než je uvedeno ve Vaší pracovní smlouvě Vám přidělovat nemůže, resp. Vy nejste povinna ji konat.

Pokud byste ve výpovědní době otěhotněla, pak u Vás opět nastává ochranná doba a výpovědní doba neběží, pozastavuje se a její zbytek doběhne až po skončení ochranné lhůty. V tomto případě po skončení mateřské a rodičovské dovolené. Pokud byste v době těhotenství nebyla v pracovní neschopnosti, nastanou na straně zaměstnavatele překážky v práci na jeho straně a Vám bude náležet průměrný měsíční výdělek. Nutit Vás, abyste jen seděla v práci nemůže, musí Vám přidělovat práci podle pracovní smlouvy, kterou nemá. Teoreticky by však bylo i možné, aby zaměstnavatel přijal další organizační změnu a pro Vás práci opět měl a Vy byste ji musela vykonávat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Darování majetku za života s podmínkou že potomek již nebude nic dědit
- Zřeknutí se dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, informace, návod
- Odmítnutí dědictví před smrtí rodiče, rodičů - postup, informace, návod
- Je možné odmítnout dědictví před úmrtím rodiče, rodičů - postup, návod

Chtěl bych se zeptat jestli mě může otec za života darovat podíl z budoucího dědictví a já bych se nějak na oplátku zřekl čehokoli v budoucnu, aby měl jistotu, že nikdy už po nikom nebudu nic chtít. Jako že bych už na dědictví v budoucnu nechtěl mít a nemohl mít nárok.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Váš otec může za života samozřejmě libovolně disponovat se svým majetkem, to znamená, že pokud se domluvíte, že Vám konkrétní věc či věci (např. nemovitost) převede, uzavřete s otcem darovací smlouvu a vlastnictví tak nabudete účinností smlouvy (případně zápisem do katastru nemovitostí v případě příkladmo uváděné nemovitosti).
Zříci se dědictví pak můžete předem na základě smlouvy s Vaším otcem ve smyslu § 1484 občanského zákoníku, tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny, tudíž musíte pro její uzavření navštívit notáře.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť u nesvéprávné osoby - postup sepsání
- Může nesvéprávná osoba sepsat závěť, poslední vůli, testament?
- Závěť u osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům - jak ji může sepsat?
- Může osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům sepsat závěť?
- Závěť nesvéprávného alkoholika - informace
- Závěť osoby závislé na drogách, návykových látkách - informace
- Závěť psychicky nemocné osoby - informace

Jak se to se sepsáním závěti, pokud má osoba omezenou svéprávnost? Může ji sepsat její opatrovník nebo někdo jiný? Případně dědí se jen podle zákona a závěť není možné sepsat? Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Osoba omezená ve svéprávnosti smí sepsat závěť, ale za podmínek stanovených v ust. § 1525 a násl. o. z. Opatrovník nemůže za osobu s omezenou svéprávností sepsat závěť. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobo (§ 1496 o. z.).
Kdo byl ve svéprávnosti omezen tak, že není způsobilý pořizovat, může přesto platně pořídit v jakékoli formě, pokud se uzdravil do té míry, že je schopen projevit vlastní vůli. Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen formou veřejné listiny.
Kdo byl ve svéprávnosti omezen pro chorobnou závislost na požívání alkoholu, užívání psychotropních látek nebo podobných přípravků či jedů nebo chorobnou závislost na hráčské vášni představující závažnou duševní poruchu, může v rozsahu omezení pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti. Zbývající část pozůstalosti připadne zákonným dědicům; měl-li by však jako zákonný dědic dědit jen stát, může zůstavitel pořídit o celé pozůstalosti.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zpochybnit závěť podepsanou pod nátlakem v útisku
- Zpochybnění závěti podepsané pod nátlakem a v útisku
- Zneplatnění závěti podepsané pod nátlakem, v útisku
- Zneplatnění závěti - postup, návod, informace
- Jak zneplatnit závěť podepsanou pod nátlakem za života zůstavitele - postup, informace, návod
- Žaloba na určení neplatnosti závěti z důvodu podepsání pod nátlakem

Jak mohu prokázat, že rukou psaná závěť není svobodnou vůlí zůstavitele? Soused chodil za mým dědou, aby mu vše po smrti odkázal, děda nedávno zemřel a soused má v rukou závěť z 04/2014. Činil na něho nátlak, sám se mi k tomu přiznal. Jak můžeme závěť zpochybnit? Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
V řízení o pozůstalosti mohou dědicové dle zákonné dědické posloupnosti namítnout neplatnost závěti. Soudní komisař dědice odkáže na civilní soud, aby podali žalobu na určení neplatnosti závěti. Do té doby pozůstalostní soud přeruší řízení o pozůstalosti a vyčká skončení řízení o určení platnosti či neplatnosti závěti.
V řízení o žalobě pak bude na Vás prokázat, že závěť byla sepsána pod nátlakem, nejlépe jestliže máte nějakého dalšího svědka, který by viděl, že Váš soused Vašeho dědu navštěvoval, měl na něj vliv, činil na něj nátlak nebo byl u sepisu závěti.
Nebudete-li chtít podávat žalobu u soudu a zpochybnit závěť jako takovou (např. proto, že nemáte dostatek důkazů k prokázání svých tvrzení), mohou nepominutelní dědicové ze zákona (potomci zůstavitele) u soudního komisaře v řízení o pozůstalosti namítnout relativní neplatnost závěti a požadovat z pozůstalosti svůj povinný díl.
Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Sousedův strom ohrožuje naši stavbu a zahradu - mohu strom pokácet?
- Strom ohrožující stavbu - je možné ho pokácet?
- Soused neseká trávu, nepečuje o pozemek - jak se bránit?
- Náletové rostliny a dřeviny od souseda z nesekané trávy, zahrady - jak se bránit?
- Generální prevenční povinnost - definice, vysvětlení, příklad
- Generální prevenční povinnost - § 2900 občanského zákoníku 2014
- Strom hrozící pádem na stavbu, dům, plot, pozemek - je možné pokácení svépomocí?
- Pokácení stromu souseda svépomocí z důvodu ohrožení zdraví a majetku
- Pokácení stromu souseda svépomocí - nový občanský zákoník 2014
- Pokácení stromu souseda jako jednání v krajní nouzi - příklad, informace
- Strom v lese ohrožuje naši stavbu a zahradu - mohu strom pokácet?
- Strom v lese ohrožující stavbu - je možné ho pokácet?
- Generální prevenční povinnost - definice, vysvětlení, příklad
- Generální prevenční povinnost - § 2900 občanského zákoníku 2014
- Strom v lese hrozící pádem na stavbu, dům, plot, pozemek - je možné pokácení svépomocí?
- Pokácení stromu v lese svépomocí z důvodu ohrožení zdraví a majetku
- Pokácení stromu v lese svépomocí - nový občanský zákoník 2014
- Pokácení stromu v lese jako jednání v krajní nouzi - příklad, informace

Vlastním chatu a náš soused (tuto chatu s přilehlým pozemkem vlastní akciová společnost) se vůbec nestará o pozemek, neseče trávu, neupravuje křoviny. Je na něm také vzrostlý smrk ve svahu a naklání se na náš pozemek, strom je poškozen bleskem a mám strach že spadne na naši chatu. Po komunikaci a a. s. nám bylo sděleno, že se kácet nic nebude.
Nevím, jak vzniklou situaci řešit. Co mi hrozí za postih, pokud ten strom skácíme sami? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Soukromoprávní varianta:
V první řadě je vhodné poukázat na tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku). Tato povinnost je dále rozvedena v § 2901 občanského zákoníku, dle něhož vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu.

Primárně tedy samozřejmě platí, že hrozí-li reálně pád předmětného stromu (nestačí přirozeně pouze Vaše subjektivní obava z takového pádu), je k jeho pokácení (či k jinému obdobně účinnému zásahu) povinen vlastník tohoto stromu (tzn. vlastník pozemku, z něhož tento strom vyrůstá), neučiní-li tak a v důsledku pádu předmětného stromu vznikne škoda, bude za ní vlastník padlého stromu odpovídat.

Dle § 2903/2 občanského zákoníku dále platí, že při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Je-li tedy dle Vašeho názoru možné kvalifikovat riziko pádu předmětného stromu jako vážné ohrožení, můžete se v této věci obrátit rovněž na soud (v druhé části své odpovědi nicméně uvádím jiné způsoby obrany, které se v daných souvislostech jeví jako účinnější a rychlejší).

Bude-li pád stromu hrozit bezprostředně, jste oprávněna zakročit na svou obranu (proti zásahu do Vašeho vlastnického práva) svépomocí, a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Svépomocné pokácení předmětného stromu by pak mohlo být zároveň hodnoceno jako jednání v krajní nouzi, tzn. že škodu (či jinou újmu), kterou byste pokácením předmětného stromu způsobila, byste nebyla povinna nahradit. V tomto případě by však musely být splněny podmínky dle § 2906 občanského zákoníku, tzn. :

- muselo by Vám přímo hrozit nebezpečí újmy,
- za daných okolností nebylo možné odvrátit toto nebezpečí jinak,
- pokácením předmětného stromu by nesměl být způsoben následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek (zde zejména předmětný strom) i bez jednání v nouzi podlehl zkáze.

2/ Veřejnoprávní varianta:
V popsaném případě Vám lze v první řadě doporučit kontaktovat místně příslušný orgán ochrany přírody a o hrozícím pádu předmětného stromu (a o riziku vzniku škody) ho informovat.

Dle § 7/2 zákona o ochraně přírody a krajiny je péče o dřeviny (zejména jejich ošetřování a udržování) povinností jejich vlastníků. K pokácení stromů je v zásadě zapotřebí povolení místně příslušného orgánu ochrany přírody, který je zároveň oprávněn vlastníkovi stromu jeho pokácení nařídit.

Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není takové povolení zapotřebí ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení (pokud tedy dojde k pokácení předmětného stromu Vašim svépomocným jednáním, a to v krajní nouzi, bude následně nutné informovat o tom i místně příslušný orgán ochrany přírody).

Na tomto místě pouze doplním, že dle § 75 zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody v první řadě obecní úřad.

Představuje-li pozemek, ze kterého předmětný strom vyrůstá, pozemek určený k plnění funkci lesa (možno ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí, který je přístupný online), je klíčovým § 22/1 zákona o lesích, dle něhož platí, že vlastníci nemovitostí (Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné pádem stromů nebo jejich částí z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tzn. i na pozemcích, které nejsou v jejich vlastnictví). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde akciová společnost) je povinen provedení opatření strpět.

Jedná-li se proto ve Vašem případě o lesní pozemek, lze Vám doporučit kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 47/1 písm. a) zákona o lesích).

3/ Hrozící problémy:
Rozhodnete-li se pokácet předmětný strom v případě, pokud nebudou splněny shora uvedené podmínky, bude vlastník pozemku, z něhož předmětný strom vyrůstá, oprávněn podat na Vás k soudu žalobu na náhradu škody. Příslušný státní orgán (orgán ochrany přírody či orgán státní správy lesů) Vám pak může za neoprávněné pokácení stromu uložit pokutu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dodatek k nájemní smlouvě podepsala jiná osoba než pronajímatel - je dodatek platný?
- Dodatek k nájemní smlouvě podepsala neoprávněná osoba (nikoliv pronajímatel) - je dodatek platný?
- Snížení nájemného v létě a použití kauce na dorovnání - je to přípustné?
- Použití kauce na dorovnání sníženého nájemného - je to přípustné?
- Snížení nájemného v létě a použití jistoty na dorovnání - je to přípustné?
- Použití jistoty na dorovnání sníženého nájemného - je to přípustné?
- Jednání v omylu (podvod na nájemce, nájemníka) - nový občanský zákoník 2014
- Těžení z nepoctivého, protiprávního činu - nový občanský zákoník 2014 (§ 6/2, § 587/2)
- Náhrada škody způsobené lstí, podvodem pronajímatele

Uzavřel jsem s pronajímatelem nájemní smlouvu (31.08.2013, smlouva vypršela k 31.08.2014), která uvádí, že kauce složená na začátku je vratná do jednoho měsíce po skončení smlouvy. Pronajímatel byl celý rok vstřícný avšak nechává sebou manipulovat svou matkou, se kterou jsem se také dohodl na snížení nájemného přes letní měsíce (07/2014 a 08/2014). Byl sepsán očíslovaný dodatek, který upravuje nájemné a podepsán oběma stranami.
08/2014 jsem se od matky pronajímatele dozvěděl, že ona dodatek podepsala místo syna a je tedy neplatný (ačkoliv je tam napsáno "Podepsán … "). Tím, že dodatek neplatí zdůvodňuje fakt, že nám nechce vrátit kauci ve smyslu, že se kauce vyčerpala na nájemné přes letní měsíce. Je to falšování podpisu a mohu tedy na ni podat trestní oznámení? Neviděl jsem kdo to podepsal, jestli ona nebo její syn, ohledně dodatku jsem jednal s ní a měl jsem za to, že to podepsal její syn a ona mi
dodatek jen přinesla.
Co dál se dá dělat pokud pronajímatel nechce vrátit kauci a nechce také ukázat výpis energií? Dle smlouvy by tak měl učinit.
Děkuji, Kvído

ODPOVĚĎ:
Přestože nájemní smlouva k bytu byla ve Vašem případě uzavřena za účinnosti Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), bude se Váš nájemní vztah řídit úpravou dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (tzv. nový občanský zákoník 2014), a to s ohledem na jeho § 3074/1, dle něhož se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem.

Co se týče kauce (dle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 se jedná o tzv. jistotu), přinesl občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 podstatnou změnu. Zatímco dle § 686a/3 Občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 byl pronajímatel oprávněn použít kauci k úhradě
a/ pohledávek na nájemném a
b/ k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo
c/ k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, které však musely být zároveň pronajímateli přiznány vykonatelným rozhodnutím soudu (nebo musely být nájemcem písemně uznány), je dle § 2254/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 pronajímatel oprávněn při skončení nájmu jednostranně započíst na složenou jistotu vše, co mu nájemce případně z nájmu dluží (pronajímatel tedy k započtení složené jistoty již nepotřebuje pravomocné rozhodnutí soudu či písemné uznání dluhu nájemcem).

Co se týče pronajímatelovou matkou tvrzené neplatnosti uzavřeného dodatku nájemní smlouvy, lze s ní souhlasit potud, že tento dodatek je skutečně neplatný a Vy jste povinen pronajímateli doplatit dlužné nájemné (popř. respektovat započtení Vašeho dluhu oproti složené jistotě). Jedním dechem je však nezbytné poukázat na zcela zjevný rozpor takového počínání pronajímatele, resp. jeho matky, s dobrými mravy, které nemůže zůstat bez právních následků.

V první řadě je vhodné vědět, že zjevné zneužití práva (zde práva pronajímatele na provedení jednostranného zápočtu dlužného nájemného oproti složené jistotě) nemůže dle § 8 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 požívat právní ochrany. Nikdo nesmí dále těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu; nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Dle § 583 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 dále platí, že jednal-li někdo (zde Vy) v omylu o rozhodující okolnosti (zde v omylu o osobě, s níž byl uzavřen předmětný dodatek nájemní smlouvy) a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání (zde dodatek nájemní smlouvy) neplatné. (2) Bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí (což je nepochybně Váš případ), je právní jednání neplatné (§ 584 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Pro Váš případ je dále podstatný § 587/2 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle něhož platí, že kdo přivedl jiného k právnímu jednání (zde k uzavření dodatku nájemní smlouvy v omylu) lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou. Na základě tohoto ustanovení Vám proto vzniká právo se na pronajímateli a jeho matce domáhat náhrady škody, která Vám v souvislosti s jejich právně závadným počínáním vznikla (tuto škodu je pak možné vyčíslit ve výši jistoty, kterou Vám pronajímatel odmítá vydat, resp. kterou si započetl na svou pohledávku na dlužném nájemném). Odpovědnost za vzniklou škodu je pak možné vyvozovat rovněž z § 2909 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

Způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Kdo pak způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla (§ 579 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014).

Dále je vhodné vědět, že trestného činu podvodu se dle § 209/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, kterou se rozumí škoda od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč (dle § 138/1 trestního zákoníku), přičemž za spáchání tohoto trestného činu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Při způsobení vyšší škody (které však ve Vašem případě nepředpokládám) se trestní sazba samozřejmě zvyšuje.

V současné chvíli Vám lze doporučit obrátit se na pronajímatele a jeho matku s písemnou výzvou k náhradě Vám způsobené škody (kterou v této výzvě vyčíslíte), přičemž pronajímatele a jeho matku upozorníte na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a trestního zákoníku a pro náhradu škody jim stanovíte přiměřenou lhůtu. Pro případ neochoty pronajímatele a jeho matky k náhradě způsobené škody upozorněte, že jste připraven řešit věc soudní cestou, přičemž nevylučujete ani podání trestního oznámení pro spáchání trestného činu podvodu. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý a třetí zašlete pronajímateli a jeho matce doporučeně s dodejkou (samozřejmě každému zvlášť).

Nebude-li Vám škoda na základě této výzvy nahrazena, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud, popř. podat na pronajímatele a jeho matku trestní oznámení. Za tímto účelem můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu platí sníženou částku do fondu oprav SVJ - jak vymáhat peníze?
- Majitel bytu platí méně do fondu oprav SVJ - jak vymáhat dluh do fondu?

Jsem předsedou SVJ. Mají jednotliví vlastníci právo v průběhu roku samovolně měnit (snižovat) výši stanovených měsíčních záloh správcem? Pokud ne, jak lze dále postupovat a je dluh ve fondu SVJ vymahatelným dluhem? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Na otázku jste si prakticky odpověděl sám. Samovolně v právním vztahu bez předchozí dohody stran nic měnit nelze. Čini-li tak někteří členové SVJ, jednají v rozporu se stanovami. A ano, dluh ve fondu SVJ je dluhem vymahatelným. Doporučuji si na členské schůzi prosadit zajištění případných budoucích dluhů u SVJ. V případě exekuce či insolvence některého z dlužících členů SVJ byste se pak těžko ke svým penězům bez zajištění dostávali. V tomto případě doproučuji dlužníky vyzvat k doplacení rozdílu resp. dluhu ve fondu SVJ a v případě, že nebude s výzvou úspěšní, se obrátit žalobou na zaplacení dlužné částky na soud.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ, NEPLACENÉ VOLNO
- Neplacené volno na hledání nového zaměstnání ve výpovědní lhůtě - je nutná propustka?
- Je nutná propustka na neplacené volno pro hledání nového zaměstnání?
- Neplacené volno na hledání nového zaměstnání - je nutná propustka?

Prosím Vás, je nutné dokládat propustkou hledání nového zaměstnání v době výpovědi, v případě, že je volno neplacené? Ve firmě není na toto směrnice, která by to upravovala. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Právní normy jsou nadřazeny směrnicím zaměstnavatele. Zde platí, že nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci uvádí v Příloze č. 1 v bodě č. 11 překážku v práci v podobě volna na vyhledání nového zaměstnání. Zaměstnanec má nárok na poskytnutí volna bez náhrady mzdy nebo platu. V zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce je v ustanovení § 206 odst. 2 zákoníku práce uvedeno, že zaměstnanec je povinen překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Ke splnění této povinnosti jsou fyzické a právnické osoby povinny poskytnout zaměstnanci součinnost. Podle výše uvedeného je tedy právem zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci prokázání překážky v práci, tj. i skutečnosti, že v době poskytnutého volna hledal nové zaměstnání. Skutečnost, že se jedná o volno neplacené, nemá na splnění této povinnosti žádný vliv.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Dodatečné zřízení věcného břemene doživotního užívání na nemovitost se zástavní smlouvou
- Věcné břemeno dožití na byt, dům, nemovitost se zástavou kvůli hypotéce

Rodinný dům jsem přepsala na dcerku, myslela jsem, že si zřidim věcné břemeno na dožiti, ale jelikož dcera potřebovala na přestavbu hypotéku, tak věcné břemeno prý nemůže být. Prý existuje nájemni smlouva, ale nic bližšího o tom nevím. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru jste měla věcné břemeno zřídit zároveň s převodem domu na dceru. Je možné, že by banka v případě zatížení nemovitosti věcným břemenem, neposkytla předmětný úvěr, to závisí na podmínkách konkrétní smlouvy, v tomto směru neznám podrobnosti.
Pokud píšete o nájemní smlouvě, tak ta by měla být uzavřena v písemné formě mezi Vaší dcerou jako vlastníkem domu (pronajímatel) a Vámi jako nájemníkem, a to na dobu neurčitou, např. se symbolickým nájemným 1 Kč měsíčně. Pokud takovou smlouvu nemáte, nic nebrání tomu, aby jste jí s dcerou dodatečně uzavřela.
Pokud by Vás snad dcera nenechala v domě dále bydlet, je to chování v rozporu s dobrými mravy, což by mohlo vést i k podání žaloby na vrácení daru, k tomuto krajnímu řešení bych ale samozřejmě doporučoval pomoc právníka (advokáta).

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otec Slovák, matka Češka - jaké má občanství syn, dcera, potomek?
- Matka Slovenka, otec Čech - jaké má občanství syn, dcera, potomek?
- Pozbytí českého občanství bydlením na Slovensku

Chcem zistiť, či som občianstvo ČR nadobudla narodením. Narodila som sa 05/1986 na území Slovenskej socialistickej republiky.
Moja matka bola občiankou Českej socialistickej republiky a otec Slovenskej. Momentálne mám občianstvo Slovenskej republiky, ktoré som nadobudla narodením. V živote som nenabyla občianstvo prehlásením ani udelením. Trvalý pobyt mám stále na Slovensku a 8 rokov žijem na území ČR. Rodičia mali svadbu 1981 v Brne. Matka ma momentálne dvojité občianstvo - ČR aj SR.
Viem, že môžem nadobudnúť občianstvo ČR prohlášením (§18c starého zákona) ale týmto nadobudnutím prídem o Slovenské občianstvo.
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Podle zákona č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky platného do 31.12.2013 i podle nového zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky platilo a platí, že dítě nabývá narozením české státní občanství tehdy, je-li alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. Místo narození dítěte není z hlediska získání českého státního občanství důležité.

Vzhledem k tomu, že Vaše matka byla občankou České socialistické republiky, jste v době svého narození mohla nabýt české státní občanství. Protože zákon č. 40/1993 Sb. ale neumožňoval existenci dvojího (či vícerého) státního občanství, vzhledem k tomu, že uvádíte, že máte slovenské stání občanství, nabytím slovenského státního občanství jste české státní občanství automaticky pozbyla.
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Dodatečná žádost o osvobození od soudních poplatků po rozsudku soudu

Mám zaplatit soudní poplatek i poplatek odvolacího soudu, městu, které podalo žalobu. Zapomněla jsem během soudního řízení, ale požádat o osvobození od poplatků. Rozsudek již nabyl právní moci. Jednalo se o vyklizení bytu. Je možné dodatečně požádat o osvobození od soudních poplatků? V době kdy probíhalo soudní jednání jsem podala návrh na oddlužení. Odvolací soud proběhl již v době, kdy byl podán návrh na oddlužení. Město se přihlásilo pouze s dluhem za nájemné a služby, ale nepřihlásilo poplatky, které mohl vzniknou a také vznikl soudním jednáním. Má na ně nárok? Děkuji, Ilona

ODPOVĚĎ:
Pokud v rozsudku stojí, že máte žalobci nahradit náklady řízení, má na soudní poplatek i poplatek za odvolací řízení město opravdu nárok. Vy zde žádat o osvobození od soudních poplatků nemůžete, protože k tomuto kroku nejste legitimována. Jedná se o krok, který činí žalobce v případě své nemajetnosti, což Vy nejste. V případě vymahatesnosti dluhu zkuste věc konzultovat s Vaším insolvenčním správcem. Domnívám se však, že dluh vznikl až za trvání oddlužení a tudíž nelze na něj pohlížet jako na dluh, který nebyl uplatněn ve lhůtě, ve které uplatněn být měl. Proto město na jeho zaplacení nárok má.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto - odpovědnost majitele psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto - vymáhání náhrady škody po majiteli psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím zvířete pod auto - odpovědnost majitele psa
- Dopravní nehoda způsobená vběhnutím zvířete pod auto - vymáhání náhrady škody po majiteli psa
- Vymáhání škody po majiteli psa - dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod auto, automobil
- Vymáhání škody po majiteli zvířete - dopravní nehoda způsobená vběhnutím psa pod vozidlo

Měl jsem dopravní nehodu se psem. Na místě majitel psa. Policie sepsala dopravní nehodu. Pes resp. majitel psa označen za viníka dopravní nehody. Na vozidle mám pouze povinné ručení, havarijní pojištění nemám. Na pojišťovně mi řekli, že toto je moje starost, že musím danou věc řešit sám. Skutečně to musím řešít sám nebo se pojišťovna vyhýbá? Jak se provinil majitel psa? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Rozsah povinného ručení:
V tomto ohledu lze s pojišťovnou rozhodně souhlasit. Tzv. povinné ručení (celým názvem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) se vztahuje pouze na případy, kdy je provozem Vašeho pojištěného vozidla způsobena škoda třetí osobě, tzn. že povinné ručení kryje pouze Vaší odpovědnost za škodu, nikoli odpovědnost jiné osoby (jako škůdce).

Opakem tzv. povinného ručení je havarijní pojištění (které je však na rozdíl od povinného ručení dobrovolné), které se vztahuje na škodu, která je třetí osobou (či zvířetem nebo v důsledku jiné skutečnosti) způsobena na Vašem vozidle.

Nemáte-li havarijní pojištění sjednáno, není skutečně Vaše povinné ručení použitelné (neboť škodu jste nezpůsobil provozem vozidla Vy, nýbrž škoda byla způsobena Vám) a náhradu vzniklé škody si musíte se škůdcem „vyřídit“ sám.

2/ Odpovědnost majitele psa:
Škoda způsobená zvířetem je v novém občanském zákoníku (předpokládám, že k dopravní nehodě došlo po 1. 1. 2014) stručně řešena v § 2933 - § 2935.

Dle těchto ustanovení platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem (ve Vašem případě však z dotazu vyvozuji, že dohled nad psem byl zanedbán přímo ze strany jeho vlastníka, tzn. že žádná další spoluodpovědná osoba tu nefiguruje).

Slouží-li domácí zvíře vlastníku k výkonu povolání či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží-li jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením, zprostí se vlastník povinnosti k náhradě zvířetem způsobené škody, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Za týchž podmínek se povinnosti k náhradě zprostí i ten, komu vlastník zvíře svěřil. Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, že by byly splněny podmínky pro uplatnění některé ze zde vyjmenovaných výjimek.

V současné chvíli je zapotřebí, abyste se obrátil na vlastníka psa (který za vzniklou škodu odpovídá) s písemnou výzvou k náhradě škody (kterou současně vyčíslíte a výši vzniklé škody doložíte, např. kopií faktury z autoservisu apod.). K úhradě vzniklé škody stanovte vlastníkovi psa přiměřenou lhůtu (v praxi většinou měsíc a více - mj. v závislosti na výši škody). Ve výzvě je dále vhodné uvést, že v případě neochoty vlastníka psa k náhradě vzniklé škody jste připraven řešit věc soudní cestou. Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete vlastníkovi psa doporučeně s dodejkou.
_

OBČAN-REKLAMACE
- Reklamace zakoupeného bytu - dřevomorka
- Reklamace bytu, domu - dřevomorka v konstrukci nemovitosti
- Nárok na slevu z koupit bytu, domu z důvodu dřevomorky
- Nárok na odstoupení od koupi bytu, domu z důvodu dřevomorky
- Lhůta na reklamaci koupeného bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Reklamační lhůta na byt, dům, nemovitost - nový občanský zákoník 2014

1. 8. 2013 jsem koupil jeden z pěti bytů ve společné vile. Letos (08/2014) se mi v bytě objevila dřevomorka. Napadla zdi a podlahy, které naprosto zničila. Zjistili jsme, že sklepy jsou plné dřevomorky. Dle mykoložky je dřevomorka v našich sklepech několik let (více než 2 roky). Letošní proražení dřevomorky ze sklepa do bytu je podle ní zapříčiněno přistavěným dřevem podél zdi domu, které patří původnímu majiteli mého bytu a je tam zhruba 2 roky. Sklep pod námi patří jednomu ze sousedů, který do sklepa vůbec nechodil, nevětral a tudíž ani nezjistil, že se tam dřevomorce skvěle daří. Deratizační práce a mykologický průzkum všech sklepů i mého bytu je placen společenstvím vlastníků.

Kdo by měl uhradit škody vzniklé v mém bytě? Je možné odstoupit od kupní smlouvy z důvodu napadení nemovitosti dřevomorkou?
Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je možné uvažovat o dvojím postupu:

1/ Uplatnění vad bytu a sklepa na prodávajícím:
Jelikož k uzavření kupní smlouvy na předmětný byt došlo v loňském roce, tzn. ještě za účinnosti Občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, budou se Vaše případné nároky z vad zakoupeného bytu řídit tímto právním předpisem, přestože vady předmětného bytu (resp. sklepa) se projevily až v letošním roce (jak vyplývá z § 3028/3 nového občanského zákoníku). Ačkoli to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že předmětem koupě byl kromě bytu rovněž sklep, který je v současné chvíli rovněž napaden dřevomorkou.

Základní pravidla odpovědnosti za vady úplatně předané věci byla v Občanském zákoníku obsažena v § 499 a § 500/1:

- kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady;

- jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z příslušné evidence nemovitostí, nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel (zde prodávající) výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.

Pokud prodávající o výskytu dřevomorky v prodávaném sklepě či bytě věděl, byl samozřejmě povinen Vás na tuto skutečnost upozornit, a to již při sjednávání kupní smlouvy (§ 596 Občanského zákoníku).

Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo a/ na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; b/ jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má kupující též právo od smlouvy odstoupit; c/ právo odstoupit od smlouvy má kupující i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým (§ 597 Občanského zákoníku).

S ohledem na rozsah vady, kterou dle Vašeho názoru napadení sklepa dřevomorkou představuje, se v současné chvíli můžete obrátit na prodávajícího s žádostí o poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny či s písemným oznámením o odstoupení od smlouvy.

Dle § 599/1 Občanského zákoníku musí kupující uplatnit vady předmětu koupě u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. V tomto ohledu je tedy Vaše právo na úspěch v případném soudním sporu významně omezeno.

2/ Náhrada škody:
Neboť napadením Vašeho bytu dřevomorkou Vám byla nepochybně způsobena škoda, je možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na její náhradu. Dle § 2900 nového občanského zákoníku je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to za podmínky, že to vyžadují okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Za stejných podmínek má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami (§ 2901 nového občanského zákoníku).

Byl-li si proto vlastník dřeva vědom výskytu dřevomorky ve sklepních prostorách, musel si být zároveň vědom nebezpečí jejího rozšíření právě prostřednictvím jím uskladněného dřeva. Jestliže v této situaci vlastník dřeva proti expanzi dřevomorky ničeho nepodnikl, porušil svou prevenční povinnost (dle shora citovaných ustanovení nového občanského zákoníku) a odpovídá proto (alespoň částečně) za vzniklou škodu. V této souvislosti pak přichází do úvahy rovněž využití § 2904 nového občanského zákoníku, dle něhož újmu (tzn. rovněž škodu na majetku) způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět.

Uvažovat lze v daných souvislostech také o částečné odpovědnosti vlastníka sklepa, z něhož se dřevomorka rozšířila, neboť pokud by tento sklep užíval řádným způsobem, muselo by dojít k odhalení dřevomorky dříve.

V současné chvíli Vám lze doporučit zahájit s vlastníkem dřeva jednání o náhradě vzniklé škody (kterou zároveň vyčíslíte), přičemž v rámci tohoto vyjednávání (eventuálně v případě jeho nezdaru) můžete využít služeb advokáta:

http://www.advokatikomora.cz