Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení

Podle zákona o rodině mají oba rodiče k dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Schopnost samostatné obživy získává dítě tím, že si po absolvování studia najde odpovídající pracovní uplatnění. Občasné brigády či krátkodobé přivýdělky nelze považovat za schopnost se samostatně živit.

Pokud Váš syn ukončil studium, neznamená to automatické ukončení vyživovací povinnosti ze strany otce. Jestliže se Váš syn práci účelově nevyhýbá, ale pouze se mu zatím nedaří najít vhodné zaměstnání, měla by vyživovací povinnost vůči synovi trvat. Pokud je však otec přesvědčen o tom, že je syn schopen se sám živit a že jeho vyživovací povinnost vůči synovi skončila, bude muset syn svůj nárok na výživné uplatňovat u soudu. Jen na okraj podotýkám, že vyživovací povinnost by neměl povinný rodič nikdy ukončovat sám, ale měl by požádat věcně a místně příslušný soud o zbavení vyživovací povinnosti - ta trvá dle původního rozhodnutí. Druhý způsob jak může vyživovací soud zaniknout je dohodou (ideálně písemnou) povinného s potomkem (většinou za situace, že již potomek vydělává peníze).