Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá podstatná informace, a to, kdy byla předmětná darovací smlouva uzavřena (tzn. zda se tak stalo před 31. 12. 2013, tedy ještě za účinnosti Občanského zákoníku, nebo až po 1. 1. 2014, tedy za účinnosti občanského zákoníku). Z tohoto důvodu se budu postupně zabývat oběma možnostmi.
V zásadě s Vámi lze souhlasit v tvrzení, že majetek nabytý manžely za trvání manželství se stává součástí společného jmění manželů a po zániku manželství (např. rozvodem) je nutné tento majetek vypořádat. Z tohoto pravidla však existují výjimky, přičemž jedna z těchto výjimek se týká rovněž darovaného majetku.
Dle § 143/1 písm. a) Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) tvořil společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného mimo jiné darem. Byl-li tedy majetek darován pouze jednomu z manželů, nestal se součástí společného jmění manželů, nýbrž se stal výlučným vlastnictvím obdarovaného manžela; byl-li majetek darován oběma manželům, nestal se ani tehdy součástí společného jmění manželů, nýbrž manželé získali tento majetek do podílového spoluvlastnictví (§ 137 a násl. Občanského zákoníku). Po zániku manželství bylo nutné vypořádat pouze společné jmění manželů, nikoli majetek v podílovém spoluvlastnictví, na který neměl zánik manželství žádný vliv (tzn.
že bývalí manželé zůstali i nadále podílovými spoluvlastníky darovaného majetku).
Dle § 709/1 písm. b) občanského zákoníku (účinného od 1. 1. 2014) je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování projevil jiný úmysl. V tomto případě je tedy rozhodná projevená vůle dárce, tzn. že je možné, aby bylo darováno jednomu či oběma manželům i do společného jmění manželů.
Ve Vámi popsaném případě je klíčové: a/ zda měla Vaše tchýně skutečně v úmyslu darovat předmětný byt Vám i Vaší manželce a b/ zda Vaše tchýně projevila tuto svou vůli dostatečným způsobem (tedy zejména dostatečně určitě).
V dotazu uvádíte, že jste byl do vytištěné darovací smlouvy "dopsán ručně". Z dotazu však již nevyplývá, zda jste darovací smlouvu rovněž podepsal, což je klíčové (bez podpisu smlouvy jste se nemohl stát obdarovaným, neboť darovací smlouvu jste vůbec neuzavřel). Pakliže byl text darovací smlouvy koncipován pouze pro jednoho obdarovaného (vaší manželku), může ruční dopsání Vaší osoby působit zmatečně a skutečná vůle Vaší tchýně tím nemusí být řádně projevena. Z tohoto důvodu si lze snadno představit, že katastrální úřad vyhodnotil předloženou darovací smlouvu (a příslušný formulář návrhu na zápis do katastru nemovitostí) jako jsoucí uzavřenou s jediným obdarovaným a takto rovněž provedl zápis do katastru nemovitostí.
Domníváte-li se, že:
- Vaše tchýně chtěla předmětný byt skutečně darovat Vaší manželce i Vám, a
- darovací smlouva je sepsána natolik určitě, že je vůle Vaší tchýně zřejmá,
nezbývá Vám, než se soudní cestou domáhat opravy příslušného údaje v katastru nemovitostí (samozřejmě v případě, kdy nebude dohoda s Vaší manželkou možná). Dle § 985 občanského zákoníku totiž platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno (zde Vy), domáhat odstranění nesouladu.
V tomto případě byste se musel obrátit na soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu), v níž byste se domáhal toho, aby soud vyslovil, že darovací smlouva byla uzavřena s Vaší manželkou i s Vámi a předmětný byt se tudíž stal buď předmětem podílového spoluvlastnictví či součástí společného jmění manželů (roli zde hraje, za jaké právní úpravy byla darovací smlouva uzavřena).
Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.czDá-li Vám soud za pravdu a dospěje k závěru, že předmětný byt je v podílovém spoluvlastnictví, nebude mít zánik Vašeho manželství na tento stav žádný vliv (tzn. že podílové spoluvlastnictví bude trvat i nadále). Spoluvlastnictví lze zrušit a vypořádat některým z postupů dle § 1140 a násl. občanského zákoníku. Dospěje-li soud k závěru, že předmětný byt je součástí společného jmění manželů, bude nutné jej po rozvodu vypořádat (buď dohodou bývalých manželů, rozhodnutím soudu či právní fikcí po uplynutí stanovené lhůty).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji na dva instituty manželského majetkového práva, o nichž je užitečné vědět:
a/ Vnosy:
Dle § 742/1 písm. b) občanského zákoníku je při vypořádávání společného jmění manželů každý z manželů povinen nahradit to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek. Pakliže zůstane předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, bude možné, abyste požadoval náhradu toho (např. finančních prostředků), co bylo investováno do tohoto bytu (např. jeho rekonstrukce apod.).
b/ Právo bydlení:
Přestože je předmětný byt výhradním majetkem Vaší manželky, svědčí Vám (po dobu manželství) právo v tomto bytě bydlet (§ 744 občanského zákoníku). Neodstěhujete-li se z předmětného bytu po rozvodu, bude Vaše bývalá manželka oprávněna domáhat se Vašeho odstěhování soudní cestou (§ 769 občanského zákoníku).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment