Vnučka je těhotná, dítě chce, partnera (otce dítěte) ne. Poté, co spolu začali bydlet ji terorizoval psychicky i fyzicky, Vyhodila ho, on vyhrožuje, že jí dítě sebere. Oficiálně se nebojíme, není důvod, ale "ukrást" jí ho může. Vnučka, přesto, nebo ze strachu, chce dítěti dát příjmení po otci. Rodiče jí to rozmlouvají, že jí finančně pomohou, ale ona se ho asi bojí.
Teď zjistila, že byl i v podmínce a teď je v exekuci. Nevíme proč. Takže by ji asi ani finančně moc nepomohl. Není z okolí a tak jsme, bohužel, pozdě zjistili, že nepochází z dobré rodiny. Můžete mi, prosím, poradit, zda jde věc právně ošetřit, aby na dítě neměl nárok? Víme, že otec má právo na dítě, ale on by ho bral asi jen jako prostředek k vydírání. Děkuji, Pavel
Odpověď:
Otázka, zda nechat zapsat otce do rodného listu má několik rovin, minimálně se dá rozdělit na rovinu právní a rovinu morální. Zcela určitě se dítě bude časem ptát po otci (pokud bude mít tuto kolonku v rodném listě nevyplněnou) a matka to bude muset vysvětlovat. Dítě i otec dítěte, který o dítěti ví, se mohou domáhat určení otcovství, a to kdykoliv!!!
Pokud jde o otázku, zda je to výhodné či nikoliv, tak to je průřez mnoha zákony a pravidly morálky. Dítě bude mít v kolonce otec napsáno „neurčen“, přijde o výživné od otce a matka bude muset tento příjem, který je příjmem dítěte, nějak fakticky nahradit, přijdete i o případný příspěvek otce dítěte spojený se slehnutím (pořízením výbavy, porodem aj.) a ještě dítěti budete muset vysvětlovat, proč nemá otce, babičku, dědečka a další příbuzné z otcovy strany. S týmž problémem se pak ve společnosti bude potýkat i dítě. Navíc hrozí, že dítě bude jednou pátrat po otci a podá žalobu na jeho určení a nebo si otec vzpomene, že by mohl mít dítě a podá žalobu na určení otcovství. Proti tomu se nemůžete nijak bránit.
Z druhé strany se matka nemusí s nikým dohadovat o jménu dítěte, o způsobu výchovy a dalších záležitostech, protože bude mít plnou rodičovskou zodpovědnost.
Zároveň porušujete právo dítěte na otce, jeho rodinu a jejich péči o dítě. Dítě má teoreticky dle Úmluvy o právech dítěte, která je jen stěží právně vymahatelná, právo dle čl. 7 a 8 na to, znát oba své rodiče a právo na to, aby něj pečovali. Nicméně je to vymahatelné jen u soudu pro lidská práva a v praxi je to tak, že když je známa alespoň matka, tak se to příliš neřeší.
Sama nemůže matka nechat otce zapsat otce do rodného listu. V podstatě lze určit otcovství pouze souhlasným prohlášením rodičů před matrikou popř. soudem, nebo nechat určit otcovství soudem (v řízení před soudem), a to na návrh Váš, otce nebo i dítěte, přičemž lhůta k podání návrhu není zákonem určena.
Matka se dostane pravděpodobně do problémů při případné žádosti o nějaké sociální dávky. Vyživovací funkce státu musí samozřejmě nastoupit až po té, co jsou vyčerpány všechny jiné možnosti. Jestliže nebylo otcovství k dítěti určeno, může orgán pomoci v hmotné nouzi na matce požadovat, aby proti muži, který může být otcem dítěte podala návrh k soudu na určení otcovství a následně na něm uplatňovala nároky na výživné. Pokud nepodnikne příslušné úkony k uplatnění výše uvedených nároků vůči otci dítěte, stanoví zákon bohužel předpoklad, že se matka nadále nepovažuje za osobu v hmotné nouzi.
Orgán pomoci v hmotné nouzi může v této věci požádat o součinnost také pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí s tím, aby s matkou projednali uplatnění nároků vůči otci dítěte. Nejde totiž jen o práva Vaše ale také o právo dítěte na otce a s tím spojená práva.
Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.
Jestliže matka samoživitelka požádá o dávky hmotné nouze a u dítěte není uveden otec, je odkázána na oddělení sociálně právní ochranu dětí (OSPOD), které vydá stanovisko, zda neuvedení otce je důvodné či nikoli. Je-li neuvedení otce důvodné, po žadatelce se kromě dalších náležitostí (doložení příjmů, nákladů na bydlení ….) nic nepožaduje.
Dospěje-li OSPOD, že neuvedení otce důvodné není (záleží na posouzení konkrétních důvodů), potom se krátí nějakým procentem částka životního minima matky (cca 20% odpovídající 200 - 250, -Kč). Vyjde-li i po tomto zkrácení nárok na dávku, je tato po dobu 6 měsíců vyplácena. Žadatelka je zároveň vyzvána, aby uplatnila výživné na otci (v případě neplacení přiznaného výživného, exekuci). Jestliže zmíněné neuplatní, dávka je po 6 měsících odejmuta. Orgán pomoci v hmotné nouzi se většinou snaží žadatelkám vyhovět, musí však zkoumat, zda ustanovení zákona byla naplněna, pokud nedojde v šestiměsíční lhůtě k řádnému uplatnění nároků a pohledávek, má se za to, že osoba, není v hmotné nouzi, protože prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
Z výše uvedeného vyplývá, že úřad Vás v souladu se zákonem nutí otce do rodného listu uvést a vymáhat po něm plnění jeho vyživovací povinnosti, udělat to musí. Důvody, pro které to obojí odmítáte musíte uvést takové, aby byly uznány za oprávněné a pochopitelné. Je jasné, že když budete uvěřitelně tvrdit, že otce svého dítěte neznáte a nevíte, kdo to je, že nikoho uvést nejde.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment