Odškodné od zaměstnavatele za nakažení koronavirem COVID-19

Základní údaje: Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo); Kategorie: Odpovědnost za škodu (pracovní právo); Zveřejněno: 11. prosinec 2020; Zobrazení: 1334

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Jsme ošetřovatelský personál (včetně zdravotních sester) jednoho zařízení pro seniory ve Středočeském kraji. V současné době zde probíhá u mnoha osob (zaměstnanců i obyvatel) infekce Covidem 19, která i nám byla prokázána stěry z nosohltanu (odběr na pokyn zaměstnavatele).

Při zjištěné pozitivitě (ať už s příznaky nebo téměř bez nich) jsme zůstali na pokyn KHS a zaměstnavatele v izolaci, v pracovní neschopnosti. Náš dotaz zní: v jaké výši nám bude proplácena PN (většinou se jedná o cca 14 dnů), když jsme se prokazatelně nakazili v zaměstnání? Může být tato situace a následné onemocnění hodnoceno jako nemoc z povolání? Děkuji, Zdena.

Odpověď:

Pokud by se mělo jednat o pracovní úraz, pak by dle zákoníku práce mělo jít o „poškození zdraví/smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“.
S ohledem na výše uvedenou definici nelze infekční onemocnění, tedy v tomto případě infekci koronavirem a následné propuknutí nemoci covid-19, posuzovat jako pracovní úraz, a to z toho důvodu, že tu zcela chybí „krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů“ jako jeden z předpokladů uznatelnosti covid-19 za pracovní úraz.
Pokud jde o nemoc z povolání, tato otázku dosud nebyla definitivně uzavřena. Pro uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání musí být splněny tyto podmínky:
- onemocnění musí být klinicky manifestní (musí být podklady ve zdravotnické dokumentaci prokazující klinickou manifestaci, včetně uvedené diagnózy U07.1) a onemocnění musí být rovněž potvrzeno laboratorním vyšetřením,
- musí být hygienickým (epidemiologickým) šetřením ověřeno, že jsou splněny podmínky uvedené v seznamu nemocí z povolání (tento seznam je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb.).
Pokud osoba (zdravotník i nezdravotník) s podezřením na vznik nemoci z povolání COVID-19 onemocněla klinicky manifestním onemocněním s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době tohoto onemocnění přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s pacientem nebo s jinou osobou (např. sociální pracovníci, policisté, hasiči) s prokázanou pozitivitou na CoVID-19 v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby, nebo v době manifestních projevů nemoci, pak jsou splněna kritéria pro nemoc z povolání.
Pokud osoba (zdravotník i nezdravotník) byla pozitivně testována na přítomnost viru (nasofaryngeální výtěr a/nebo serologicky), avšak neonemocněla klinicky manifestním onemocněním COVID-19 (neměla klinické příznaky, například byla pouze v karanténě), pak nejsou splněna kritéria a nejedná se o nemoc z povolání.
Tato informace pochází z vyjádření MPSV, k věci se však také musí vyjádřit příslušná hygienická stanice.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.