Daně, daňové přiznání, finanční úřad, odvod daní

Banka účet po smrti majitele účtu zablokuje, ale nastavené trvalé příkazy a inkaso neruší – ty budou odcházet z účtu dál. Pokud majitel účtu ještě za života udělil dispoziční právo k účtu jiné osobě, pak tato osoba bude mít k účtu přístup, ale nebude moci účet zrušit, protože je veden na jméno zesnulého a musí být tedy projednán v dědictví (toto vyplývá zejména z judikatury soudů a z bankovních předpisů).
Neudělil-li majitel účtu dispoziční právo žádné osobě, pak mohou pozůstalí s účtem nakládat pouze v případě, že jim notář, který dědictví projednává, na jejich žádost udělí souhlas s nakládáním s účtem ještě před skončením řízení, a to formou usnesení (§ 161 zákona o zvláštních řízeních soudních - z. ř. s.).
Z hlediska dědického řízení mezi penězi na účtu a na vkladní knížce či v hotovosti rozdíl není – notář projedná vždy částku, kterou zůstavitel měl v hotovosti, na účtu nebo na vkladní knížce, a to k datu úmrtí (§ 171 z. ř. s.). Banky tedy vždy notář osloví, aby vyčíslily zůstatky k datu úmrtí, a z jejich sdělení poté vychází. Ohledně hotovosti notář vychází ze sdělení účastníků.
Předmětem dědického řízení jsou všechny účty a vkladní knížky, a to od jakékoliv částky (i se zůstatkem 0 Kč), protože jsou vedeny na jméno zemřelého a bez projednání v dědictví s nimi dědicové nemohou plně nakládat (např. je nemohou zrušit). Po pravomocném skončení dědického řízení musí dědicové účtu či vkladní knížky zajít do kterékoliv pobočky příslušné banky, musí předložit pravomocné usnesení a teprve poté mohou s účtem plně nakládat, tj. mohou si nechat peníze vyplatit, převést na jiný účet a účet poté zrušit nebo si jej mohou nechat přepsat na své jméno.
Dle § 4a odst. 1) Zákona o daních z příjmů je příjem z dědictví osvobozen od daně z příjmů. Ze zděděných peněz tedy nebudete platit žádnou daň.