Dle § 509 občanského zákoníku nejsou součástí pozemku inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení. Tyto inženýrské sítě jsou tedy samostatnými věcmi a může je tudíž vlastnit osoba odlišná od vlastníka pozemku.
Ze znění dotazu předpokládám, že Vámi vlastněný pozemek není zatížen věcným břemenem (služebností) ve prospěch vlastníka předmětného vodovodu. Tuto skutečnost můžete ověřit náhledem do katastru nemovitostí, což lze učinit i online:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Dále rozdělím odpověď na Váš dotaz pracovně do 2 částí:
1/ Náhrada:
V tomto ohledu je klíčový § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
vlastník (či provozovatel) vodovodu je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu vstupovat a vjíždět na vodovodem přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí;
- vlastník vodovodu má právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu;
- vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z předchozích dvou odrážek, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností) ;
- práva podle prvních dvou odrážek musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- vznikla-li osobě uvedené v předchozí odrážce výkonem práv vlastníka vodovodu majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- shora uvedená práva a povinnosti přecházejí na právní nástupce vlastníka a provozovatele vodovodu, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
V této souvislosti proto můžete zahájit s vlastníkem vodovodu jednání o poskytnutí náhrady, která může mít i periodický charakter. K Vašemu pozemku může být rovněž zřízena služebnost inženýrské sítě (dříve věcné břemeno) dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Rovněž tato služebnost může být zřízena úplatně.
2/ Přeložka vodovodu:
V tomto ohledu je klíčový § 24 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- přeložkou vodovodu se rozumí dílčí změna jeho směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení;
- přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu;
- přeložku vodovodu zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala;
- vlastnictví vodovodu se po provedení přeložky nemění;
- stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Přestože tedy zákon o vodovodech a kanalizacích počítá primárně s tím, že přeložka by byla financována Vámi (jako osobou, z jejíhož podnětu by se přeložka realizovala), není vyloučeno, abyste se s vlastníkem vodovodu dohodl na jiném režimu. V tomto ohledu závisí vše na výsledku jednání s vlastníkem vodovodu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/
Komentáře vytvořeny pomocí CComment