S ohledem na blížící se účinnost nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014) budu svou odpověď koncipovat již s přihlédnutím k této právní úpravě.
Dle § 506/1 nového občanského zákoníku obecně platí, že součástí pozemku je mimo jiné i prostor nad i pod povrchem takového pozemku.
Na Vámi popsaný případ pak může být aplikován § 1087/1 nového občanského zákoníku (upravující tzv. přestavek), dle něhož zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby.
S ohledem na skutečnost, že rovněž prostor nad pozemkem je považován za jeho součást, je dle mého názoru možné shora uvedené ustanovení nového občanského zákoníku použít, přičemž vlastník stavby může s vlastníkem sousedního pozemku uzavřít smlouvu o zřízení přestavku, jejímž předmětem bude vyslovení souhlasu vlastníka pozemku s existencí přestavku (který bude ve smlouvě přesně specifikován) a závazek vlastníka stavby zaplatit vlastníku pozemku přiměřenou náhradu za omezení jeho vlastnického práva (a to ve smyslu § 1087/2 nového občanského zákoníku).
V úvahu dále přichází rovněž využití smlouvy o výpůjčce či sjednání nepojmenované smlouvy s obsahem obdobným zřízení přestavku.
Na tomto místě pak nutno podotknout, že § 1023 nového občanského zákoníku se na Vámi popsaný případ zjevně neaplikuje.
Vámi popsanou situaci je pak samozřejmě možné řešit také zřízením věcného břemene, resp. služebnosti v intencích § 1257 a násl. nového občanského zákoníku, v takovém případě je však zápis do katastru nemovitostí nutností.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment