Co se týče ostříhání větví, které přerůstají na Váš pozemek, jste k němu oprávněni za splnění podmínek dle § 1016/2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že:
„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. “
K tomu, abyste mohli svépomocí ostříhat přečnívající větve sousedových jilmů, je proto zapotřebí, aby byly splněny následující podmínky:
- požádali jste souseda, aby přečnívající větve odstranil sám,
- soused Vaší žádosti v přiměřené době nevyhověl,
- odstranění přerůstajících větví je možné provést pouze šetrně a jen ve vhodné roční době (tzn. v době takzvaného vegetačního klidu),
- k výše uvedenému jste oprávněni pouze tehdy, pokud Vám přečnívající větve působí škodu nebo jiné obtíže, které převyšují zájem na nedotčeném zachování sousedových stromů.
Dle znění dotazu usuzuji, že podmínka dle poslední odrážky může být ve Vašem případě snadno splněna, splnění zbývajících podmínek pak závisí zcela na Vás (resp. i na Vašem sousedovi).
Je velmi důležité, kdy soused předmětné jilmy vysadil (tzn. zda se tak stalo před 1. 1. 2014 nebo až poté). Pokud totiž byly jilmy vysazeny po 1. 1. 2014, stalo se tak již za účinnosti „nového“ občanského zákoníku, který na obdobné situace výslovně pamatuje ve svém § 1017/1. Dle tohoto ustanovení platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
Jsou-li proto splněny tyto podmínky:
- soused vysadil jilmy po 1. 1. 2014,
- na Vaší straně existuje objektivně rozumný důvod, proč po sousedovi požadovat, aby jilmy odstranil (dle znění dotazu usuzuji, že tento důvod by mohl být dán), budete oprávněni se po sousedovi domáhat, aby jilmy v těsné blízkosti hranice pozemků odstranil.
Nebude-li aplikace § 1017/1 občanského zákoníku možná (například proto, že soused své jilmy vysadil před 1. 1. 2014), bude možné, abyste se domáhali odstranění či například snížení jilmů z důvodu, že Vás tyto stromy nadměrně obtěžují při výkonu vlastnického práva k Vašemu pozemku. Konkrétně dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
Pakliže sousedovy jilmy například zastiňují Vaší zahradu v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně tak omezují obvyklé užívání Vašeho pozemku, budete se moci na souseda obrátit s požadavkem na jejich odstranění či snížení (popř. jinou úpravu).
Ať už zvolíte kteroukoli z výše uvedených cest, bude nejdříve zapotřebí, abyste souseda písemně vyzvali k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Pokud si soused nevyzvedává poštovní zásilky, je možné mu písemnou výzvu předat i osobně, a to ideálně za přítomnosti svědka a oproti podpisu.
Nebude-li dohoda se sousedem možná, resp. neuposlechne-li soused Vaší výzvy, nezbude Vám než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment