Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí:
1/ Vstup na sousedův pozemek:
Potřebujete-li vstoupit na sousedův pozemek za účelem údržby Vaší stavby, jedná se o legitimní požadavek, který má oporu v platné právní úpravě. Vstupu na sousední pozemek je možné se domáhat buď soukromoprávní či veřejnoprávní cestou, přičemž je vhodné zachovat právě toto pořadí.
Dle § 1022 občanského zákoníku platí, že:
- nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné;
- žádosti dle předchozí odrážky nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací.
Dle znění dotazu předpokládám, že druhá odrážka bude v případě Vašeho souseda nepoužitelná, tzn. že jeho zájem na nerušeném uskladnění dřeva (kterým navíc poškozuje Vaší fasádu) nemůže v žádném případě převážit Váš zájem na opravě Vašeho domu.
V první řadě Vám tedy doporučuji pokusit se se sousedem na zpřístupnění jeho pozemku dohodnout, přičemž Vašemu sousedovi bude náležet přiměřená náhrada za užívání jeho pozemku, popř. i náhrada za práci, kterou bude muset investovat do zpřístupnění zdi Vašeho domu.
Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Tato varianta však rozhodně nepatří k nejrychlejším ani nejlevnějším, vhodnější proto bude kontaktovat místně příslušný stavební úřad a postupovat, jak uvádím níže.
Dle § 141 stavebního zákona totiž platí, že:
- pro vytvoření podmínek k provedení stavby nebo její změny, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, udržovacích prací a k odstranění stavby nebo zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická práva k sousedním pozemkům či stavbám na nich, aby umožnili provedení prací ze svých pozemků nebo staveb, pokud mezi zúčastněnými osobami nedošlo k dohodě (pokud tedy nebyla možná dohoda dle občanského zákoníku, jak uvádím výše) ;
- ten, v jehož prospěch byla povinnost podle předchozí odrážky uložena, musí dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení prací je povinen uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.
Nebude-li tedy dohoda se sousedem možná, můžete u místně příslušného stavebního úřadu iniciovat zahájení správního řízení, v jehož rámci stavební úřad posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zpřístupnění sousedova pozemku a následně rozhodne o sousedově povinnosti Vám svůj pozemek v nezbytném rozsahu zpřístupnit.
2/ Poškozování fasády sousedem:
Žádný právní předpis nestanoví minimální odstupovou vzdálenost uskladněného dřeva od sousední stavby. Zároveň však platí, že soused není oprávněn Vaše vlastnictví jakkoli poškozovat.
Sousedovo počínání (opírání uskladněného dřeva o zeď Vašeho domu s tím, že tento stav zapříčiňuje nadměrné vlhnutí a poškozování fasády) tak lze označit za jednoznačně protiprávní. Svého souseda proto můžete vyzvat k tomu, aby uskladněné dřevo odstavil od zdi Vašeho domu natolik, aby bylo zabráněno stékání vody na zeď Vašeho domu.
Nebude-li v této věci se sousedem možná dohoda, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Před učiněním tohoto kroku bude nutné pořídit podrobnou fotodokumentaci stavu sousedova dřeva a fasády Vašeho domu, popř. si i pořídit písemný názor odborníka, který za příčinu opadávání fasády označí právě nevhodně uskladněné dřevo.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Jak zakázat sousedovi skládání dřeva ke zdi směřované na jeho pozemek - zeď vlhne, opadává omítka
Komentáře vytvořeny pomocí CComment