Občanské právo

Řeším přístup k chatě, ve které celoročně bydlíme. Vede k ní travnatý sjezd. Uprostřed tohoto sjezdu, se nachází obecní přípojka kabelové televize. Podle dokumentace přípojky na obecním úřadu, měla přípojka stát cca 5 m vpravo, ve finále však skončila u nás ve vjezdu, zřejmě z důvodu chyby. Tato obecní přípojka je již pravděpodobně na mém pozemku nebo se nachází těsně na jeho hranici na pozemku obecním.

Dům na hypotéku ve společném jmění manželů SJM, v části domu bydlí moji rodiče, platí “energie”. Nelze vytvořit břemeno z důvodu hypotéky. Lze vytvořit “doživotní nájemní smlouvu”, která by jim zajišťovala bydlení stejným způsobem? Nájem formou plateb za energie, žádné hrozby vystěhování z důvodu oprav apod. ? Děkuji, Kristýna.

Bratr mně odmítá vyplatit dědický podíl z hotovosti, kterou vzal po smrti matky k sobě a vybral z vkladní knížky. Bratr toto v dědickém řízení před notářem přiznal, souhlasil s usnesením a podepsal jej. Vyzvala jsem jej k plnění, odmítá dluh uznat, vysmívá se. Usnesení – právní moc 10/2017.

Jak je to v případě závěti, kdy muž odkáže nemovitost své ženě, se kterou žil léta ve společné domácnosti v tomto domě, ona tam má trvalé bydliště a platila v tomto domě řadu věcí ze svého účtu a prokazatelně ze svých vydělaných peněz, například novou podlahu, WC, kompletní kuchyň a tak dále. Zkrátka žena má v tomto domě veškerý svůj majetek, včetně věcí, které již nelze odmontovat.

Po smrti otce 2013 a vyplacení družstevního bytu 2015 sestra přitlačila matku, ať na ní přepíše byt. Matka tam nadále bydlí a vše platí, přes 25 let. Bohužel byt je nepřepsaný s podmínkou dovolení dožití v bytě z důvodu nedomyšlení a deprese matky po smrti manžela. Také se matka bála, že když byt nedaruje, že jí dcera nebude pomáhat.

Máme s manželem v SJM byt na hypotéku, kterou společně splácíme. Prosím, jsou nějaké, případně jaké konkrétně, možnosti, jak v případě, že manžel zemře, zajistit, aby z jeho části bytu nic nedědily jeho dvě děti z prvního manželství? Zúžení SJM na mysli nemám - v tom případě by manžel neměl na svou část bytu nárok ani v případě našeho rozvodu, a to nechceme.

Obracím se na vás s dotazem, který se týká hrazení nákladů na energie na vytápění otop nemovitosti ve spoluvlastnictví - elektřina, uhlí, dřevo, plyn. Jsem spoluvlastníkem ideální poloviny RD se sestrou. V domě již mnoho let (cca 2008-2018) nežiji a na energie nepřispívám. Nyní sestra požaduje, abych zaplatila zpětně za všechny roky poměrnou část nákladů za energie (u některých položek i celé částky).

Jsme vlastníky komunikace a přilehlého zeleného pásu v ulici, kde máme dům. Domy na levé straně ulice jsou dle katastru do této ulice. Domy na pravé straně ulice přísluší do vedlejší ulice. Dům (napravo), k nám naproti přes ulici, původní majitel prodal a současní vlastníci se chovají bezohledně. Dům, který si koupili, má přístupy z obou ulic.

Obracím se na vás s dotazem ohledně souseda. Má dům bez okapu, veškerá voda z jeho střechy stéká na naší kůlnu, která je nižší a voda cáká přes náš okap na náš dvůr. Jak ho můžeme donutit, aby si okap instaloval? Případně je možné, aby jsme mu okap na naše náklady instalovali my?

SVJ nechalo ze společných peněz na dlouhodobé záloze rekonstruovat lodžie, které jsou dle prohlášení vlastníka součástí bytu (SVJ vzniklo 2006), já jsem byt koupila již s rekonstruovanou lodžií. 2 pokojové byty lodžie nemají, tak je SVJ ze společných peněz vyplácí, ale mě odmítají vyplatit a nutí mě k demontáži.