Občanské právo

Jak je to dle NOZ s přechodem nájmu bytu po rozvodu manželů? Nájemní smlouva městského bytu byla uzavřena s manželem, jako spolubydlící je manželka a děti. Po rozvodu by dle mého měla přejít smlouva v původním znění (podmínky, částka, délka, původní datum podpisu) na spolunájemce (v tomto případě automaticky manželka - "spolunájem v manželství"), když jde o manželku, tak beze změn.

Prosím o radu v postupu pro odstranění cizích staveb na mém pozemku. Před několika lety jsem z části zdědil a z části od příbuzných odkoupil pozemky po mojí prababičce. Část pozemků je zastavěna stavbou kravínů patřícím nástupnické organizaci bývalého JZD (dnes Družstvo), které v 60. letech kravíny postavilo.

7.8.2019 jsme se telefonicky před svědkem dohodli s pronajímatelem o ukončení nájmu kanceláře z rodiných důvodů ke 31.8.2019. Souhlasil. Kancelář jsme vyklidili, vymalovali, cedule odstranili, tak jak požadoval pronajímatel. 3.9.2019 jsem mu zaplatila doplatek za teplo, nájemné, elektřinu, odevzdala klíče.

2018 jsme prodali chatu s malým pozemkem. Chata byla postavena 1980. Nový majitel chaty se na nás teď obrátil s tím, že majitelka sousedícího pozemku tvrdí, že podle map na katastru nemovitostí má nárok na posunutí hranice asi o 4 metry v jeho neprospěch. Pozvala si geodeta a ten vytyčil novou hranici.

04/2017 podával můj advokát žalobu na mého dlužníka. Měl v ruce veškeré podklady včetně uznání dluhu. Říkal, že prý soud toho má moc a řeší se to. 24.10.2019 se mě omluvil, že žalobu bohužel podal pozdě, že to je jeho profesní chyba a chce se domluvit na odškodnění. Mohu po něm vůbec něco požadovat? Děkuji.

Bydlíme v bytovce, kde jsme 4 majitelé bytových jednotek. Nejsme žádné družstvo ani společenství bytových jednotek SVJ. Užíváme společné jak nebytové prostory, tak i okolní pozemek pronajatý od státu. Jeden ze spolumajitelů hromadí na pozemku i v nebytových prostorech domu materiál různé povahy a původu v takovém množství, že tím omezuje ostatní spolumajitele.

Jsem v isolvenčním řízení, mám hodně dluhů, je mi 76 let. Jsem majitelem rodinného hrobu. 12/2019 dojde opět po 10 letech k obnovení (zaplacení). Můžu hrob převést na jinou rodinnou osobu? Jde o to, že v případě úmrtí by nikdo nechtěl převzít dědictví (dluhy) a rodina by tak přišla o rodinný hrob. Je to tak? Neb jak jinak tuto záležitost vyřešit? Děkuji Vilém.

Vedle našeho rodinného domu máme pozemek, který není náš, ale byli jsme s majiteli dohodnutí, že ho můžeme užívat (naše ovce tam spásaly trávu, kosili jsme, ukládali jsme si tam dřevo, apod.). A využíváme tento pozemek už cca. 20 let. Samozřejmě bychom byli rádi, aby tento pozemek byl náš.

Bytový dům s 12 jednotkami z r. 1933, po úplné rekonstrukci 2016. Všichni vlastníci koupili jednotky 2016–2017, tedy za platnosti nového Občanského zákoníku. Jen některé byty (celkem 8) mají balkon event. terasu, a ty jsou s právem výlučného užívání vlastníka jednotky.

Koupili jsme si byt v bytovém domě v Hradci Králové a k bytu náleží i garáž, která je součástí domu. Chtěl jsem si zrenovovat garáž a s ní vyměnit i stará výklopná vrata za sekční. Narazil jsem u našeho SVJ, že jim vadí, že sekční vrata mají horizontální členění a výklopná co jsou na domě mají vertikální členění.