S bývalým manželem jsme se rozvedli již před třemi roky. Už v soudní síni mi vyhrožoval, že mi ten rozvod nikdy neodpustí. Žádost o rozvod jsem podala já, důvodem byla jeho nevěra, až poté jsem se dozvěděla, že jich bylo šest. Tedy šest fyzických a dvě "virtuální", které sice přesně popisoval kolegům na oddělení, ale ke styku nedošlo.
Jelikož jsme byli rozvedeni hned, začal dělat peklo. Pomlouvat, vyhrožovat a navíc se stále ohání, že jako vyšetřovatel kriminální služby je ochráněn a nic se mu nestane. Jelikož jeho ústní útoky stále pokračují a navíc se stupňují, nevím již co mám dělat. Je vůbec nějaká šance, jak jej uklidnit, aby s tou "válkou" přestal? Intenzita těch útoků je taková kolísavá, pokud má nějakou přítelkyni je celkem klid, když se rozejdou tak si zase všímá mě. Takže velmi záleží, jestli je sám nebo s někým. Nejvíce na mě křičí, když se potkáme někde cestou, posledně křičel téměř na celé náměstí, že nejsem matkou svých dětí a že si na matku jenom hraji. Bylo to hodně nepříjemné, protože spousta lidí se otáčelo, naštěstí se nikdo nezastavil. Pak dělá to, že obvolá moji rodinu a mé přátele, vykládá jim "tu svoji" pravdu o rozvodu, o tom jaký měl těžký život apod. Stejné věci dělal už před rozvodem, ale pak přestal, protože jsem mu řekla, že podám stížnost. Myslela jsem si, že bude klid, ale není. Nejvíce stále hučí do dětí a vyloženě je štve proti mně. Na druhé straně nedělá nic, co by mi neslíbil. Při vynesení rozsudku o rozvodu manželství se rozbrečel a pak řval na celou síň, že se rozvádět nechtěl, že mi to nikdy neodpustí a že udělá všechno proto, aby mě děti i všichni okolo nenáviděli. Sice pan předseda se ho snažil uklidnit (přeci jenom jsme malé město a s tímto panem soudcem jsme byli téměř sousedé), ale stejně to nepomohlo. Protože jsme se oba vzdali práva na odvolání, rozsudek jsme dostali hned do ruky, ten roztrhal a pak utekl. Jenže nevím proč, v poslední době jsou jeho útoky stále častější. Nejhorší je to, ale v situaci, kdy pije, ale stále mi připomíná, že nic nemůžu, protože mezi čtyřma očima mu nic nedokážu a jemu jako policistovi na kriminálce budou věřit všichni a mně nikdo. Pravdou je, že si dává velký pozor, abychom u toho byli jen my dva. Naposledy mával nějakým údajně trestním oznámením, chtěla jsem mu ho sebrat, ale nepovedlo. Utekl a honit ho, to už mi přijde opravdu zoufalé. Nevím už co mám dělat. Nevím, jestli je to jen reakce na to, že jsem někoho potkala a přejde ho to, nebo jestli je to vyloženě nenávist zaměřená proti mně a ať udělám co udělám stejně to bude mít takovouhle reakci. Není mi to zrovna příjemné, ve městě nás zná spoustu lidí, jeho jako policistu, já pracuji jako učitelka na Speciální škole. Vykládá po městě, že mě musel živit, že jsem nepodporovala rodinu, nestarala se o děti apod. Vím, že to jsou zoufalé výkřiky, ale někdy už je toho prostě moc. Dokonce mi ukázal prohlášení podepsané jeho matkou, že jsem o děti nepečovala, že jsem je nevychovávala a nezajistila jsem výživu. Výhradně se o děti staral sám a jeho matka, která bydlí 140 km daleko, a naše děti vidí jednou do roka. No hrůza. Ale bohužel ani toto prohlášení se mi nepodařilo získat, abych měla něco v rukou. Říkala jsem si, že bych zašla už i za ředitelem Policie ve Svitavách, zda by se nenašlo nějaké řešení. Od toho jsem ale nakonec ustoupila, protože rodiče tvrdí, že dokud na mě jen křičí, nic neudělá, ale mají strach, že když si budu stěžovat, aby mě fyzicky nenapadl. Mamka už má takový strach, že se bojí, aby mě nezastřelil. Takže jsem zatím nepodnikla žádné kroky. Ale všichni jsme v neustálém napětí co bude. A trošičku si oddechneme, když zrovna má nějakou přítelkyni a je relativně klid. Ale byla bych ráda za každou radu, zda je možné vůbec nějaké řešení tohoto problému, nebo prostě musím jen počkat, až se najde nějaká žena, která si ho uváže a pak snad dá pokoj. Děkuji, Yvona
Komentáře vytvořeny pomocí CComment