Trestný čin poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací

„Z citovaného ustanovení vyplývá, že jedním ze zákonných znaků trestného činu je zvláštní úmysl pachatele, který musí směřovat k tomu, aby jinému byla způsobena škoda nebo jiná újma, nebo k tomu, aby pachatel získal pro sebe nebo pro jiného neoprávněný prospěch. Subjektivní stránka uvedeného trestného činu tedy nespočívá jen v tom, že úmyslným zaviněním pachatele je zahrnuto získání přístupu k nosiči informací a neoprávněné užití takových informací. Subjektivní stránka tohoto trestného činu je širší, protože do ní spadá také to, že pachatel jedná s úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Objektivně však takový následek nemusí nastat. “

„Trestného činu poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně užije. Objektem trestného činu podle § 257a tr. zák. je ochrana dat uložených na nosiči informací proti neoprávněným změnám a proti jejich neoprávněnému použití. Chráněny jsou zprostředkovaně i projevy osobní povahy, např. obchodní tajemství a soukromí osob. Získáním přístupu k nosiči informací se rozumí takové jednání, které umožní volnou dispozici s nosičem informací a využití jeho informačního obsahu. Není podstatné, zda jde o přístup oprávněný či neoprávněný, rozhodující není ani důvod, který vedl k získání přístupu k určitému nosiči informací. Přístup k nosiči informací nelze ztotožňovat s přístupem k počítači - nosičem informací je nosič dat k informační technice. Neoprávněné užití informací znamená jakoukoli nedovolenou manipulaci s informačním obsahem příslušného nosiče a neoprávněnost použití informací je dána již tím, že pachatel užíval cizí informace bez vědomí a bez souhlasu jejich oprávněného držitele nebo uživatele, anebo že takové informace, k nimž má oprávněný přístup, využívá v rozporu se stanoveným účelem; např. důvěrné nebo utajované informace, s nimiž se seznamuje při plnění pracovních úkolů u svého zaměstnavatele; zároveň zneužívá ke svým soukromým aktivitám. “

„Se zákonným znakem trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. , spočívajícím v tom, že pachatel v úmyslu způsobit jinou újmu (tj. jinou než škodu) získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně zneužije, musí korespondovat konkrétní skutkové zjištění, které by tento zákonný znak naplňovalo, jinak řečeno musí být zjišťováno s jakým úmyslem pachatel jednal, co bylo pohnutkou jeho jednání, čeho chtěl svým jednáním dosáhnout. “

„Pod pojmem nosiče informací je třeba chápat jak výpočetní techniku (počítače, diskety), záznamy na lístcích v kartotékách, tak i kterýkoli jiný nosič, jenž se v budoucnu objeví. Chráněny jsou nosiče informací i samotné informace bez ohledu na to, zda jsou v systémech provozovaných veřejnou správou nebo soukromým podnikatelem. “

Bez ohledu na to, zda jste svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací či nikoli, je vhodné vědět, že trestnost většiny trestných činů zaniká po uplynutí promlčecí doby, která dle § 67/1 trestního zákona činí:

a/ dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu a trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona č. 92/1991 Sb. ,

b/ dvanáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c/ pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

d/ tři léta u ostatních trestných činů.

V případě trestného činu dle § 257a/1 trestního zákona tak promlčecí doba činí 3 roky a v případě trestných činů dle § 257a/2 a 3 trestního zákona činí promlčecí doba 5 let (nenastala-li samozřejmě některá ze skutečností dle § 67/2 a 3 trestního zákona, které běh promlčecí doby ovlivňují). Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že promlčecí doba začíná běžet od okamžiku dokonání trestného činu, u trestných činů pokračujících, trvajících a hromadných od okamžiku dokončení. U dokonaných trestných činů, které se projevují účinkem, běží promlčecí doba ne od okamžiku jednání, ale od okamžiku, kdy nastane účinek.