Stavby, stavební řízení a právo

Jsme majiteli 7200 m2 trvalého travního porostu (ZPF). Je možné tento pozemek trvale oplotit (sloupky do výše 1,8m +pletivo)? Je možné uvnitř tohoto pozemku vybudovat oplocený výběh pro chov a ochranu drůbeže (opět sloupky do 1,8m a pletivo) nebo skotu (ovcí) o výměře 200m2, kde by uprostřed byla mobilní stavba pro drůbež tzv. dřevěný kurník?

Jsme nezisková organizace Ústeckého kraje a řešíme situaci vzniklou při vybudování zpevněné plochy, která by měla sloužit k parkování vozidel zaměstnanců a celkové výměře 486 m2. Původně to mělo být parkoviště, nicméně nám stavební úřad nevydal povolení a to z důvodu dvou vzrostlých stromů na daném pozemku, ale bylo nám doporučeno vystavět zpevněnou plochu.

V současnosti řešíme koupi pozemku pro stavbu domu a měla bych dotaz na odstupovou vzdálenost. Jedná se o jeden ze šesti pozemků v řadě, kdy ani na jednom momentálně žádná stavba nestojí. Pokud bychom tento pozemek koupili, bude se pravděpodobně jednat o úplně první stavbu, která v této lokalitě vznikne. Chtěli bychom samostatně stojící dům, u kterého ze zákona vyplývá:

Ráda bych se zeptala, jestli mám nějakou šanci postavit malý domek k trvalému bydlení na svém pozemku. Pozemek se nachází v Novohradských horách, je veden jako trvalý travní porost, produkčně málo významný. Bohužel je v I. třídě ochrany, rebonitací se nic nezměnilo. Územní plán obce Benešov nad Černou je momentálně aktualizován, prý bude trvat jeho dokončení ještě 1,5 roku (nestačila jsem připomínkování), dle plánu je moje plocha nezastavitelná.

Máme s manželem spor se sousedy. Asi v lednu 2021 nám přišli oznámit, že by chtěli rekonstruovat svůj dům s tím, že ho jen podřežou a místo pletivového plotu dají laťkový. S tím jsme neměli problém, ať si to opraví. Problém nastal, když kromě čelní stěny strhli celý dům a plot udělali 4,5 m vysoký a zděný. Podali jsme na ně stížnost na stavební úřad (asi v dubnu 2021).

Žádáme o stavební povolení k rodinnému domu. Tato stavba se bude napojovat na účelovou komunikaci. Účelová komunikace je zpevněná cesta cca 4-5m široká a asi 30m dlouhá k našemu pozemku, vysypaná štěrkem a nachází se na pozemku města. Tato cesta se pak napojuje na místní komunikaci. Po pozemku, kde se účelová komunikace nachází, máme s městem, jako majitelem pozemku, sjednané věcné břemeno chůze a jízdy.

Dědictvím v roce 1991 přešla na mou matku garáž zkolaudovaná v roce 1963. Bohužel tehdy nenabyla právní moci, tudíž nedošlo včas k zápisu do katastru nemovitostí ČR, tedy KN. Nyní je na KN evidováno jako "nesoulad se skutečným stavem".

Stavební úřad mi napsal:   Paní xy má RD povolený na základě společného souhlasu. K žádosti o vydání společného souhlasu je třeba přiložit souhlasy osob, jejichž vlastnické právo může být prováděním stavebního záměru přímo dotčeno. RD bude umístěn v nejbližší vzdálenosti 9 m od hranic s pozemkem, který je ve vlastnictví nezletilých dětí a bude výšky hřebene 6 m od podlahy.

Soused požádal o stavební povolení. Podal jsem námitky proti plánované stavbě. Stavební úřad stavbu povolil, následně jsem se odvolal k nadřízenému orgánu (Magistrátu), ten stavební povolení zamítl na základě mé námitky ohledně snížení množství světla v obytných místnostech a vrátil stavebnímu úřadu. Mně tento týden přišla výzva od stavebního úřadu k doložení dokladů prokazující legálnost stavby (rodinný dům ze 40. let 20. století s přiděleným číslem popisným, zapsaný v KN).

Soused postavil dřevěný plný plot do výšky cca 2 m na hranici našich pozemků podél mého domu. Po celé délce pozemku (30 m) nyní vznikl pruh pozemku o šíři cca 35 cm (ulička) mezi domem a novým plotem. Problém nastal, že nyní nemohu provádět údržbu pozemku nebo případnou údržbu domu. Mohu se nějak bránit? Děkuji.