Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Je pravda, že pokud řidič senior (65 let) způsobí s automobilem nehodu a nemá provedenu zdravotní prohlídku, tak pojišťovna sice zaplatí za škodu v rámci platného povinného ručení vozidla, ale poté bude uplatňovat regresi vůči řidiči a ten bude muset škodu zaplatit?

12/2017 jsem podepsala smlouvu na HPP se zaměstnancem s datem nástupu 1.2.2018 (starý pracovní poměr mu skončil k 31.1.2018). V průběhu 12/2017 ještě v rámci starého zaměstnání onemocněl a nemocenská trvá i nadále. Musím ho přihlásit na OSSZ a ZP (tedy na placení sociálního a zdravotního pojištění) ke dni vzniku pracovní smlouvy - tedy někdy k 20.12.2017 nebo ke dni skutečného nástupu do zaměstnání - tedy snad k 1.3.2018?

Můžete nám prosím poradit, zda lze na úspěšně žalované MZ ČR a vydaný rozsudek Městského soudu v Praze, který žalovaný nesplnil přes 5 stížností (je to 6 měsíců od doručení rozsudku), podat exekuci nebo platební rozkaz anebo nějakou extra sankci, aby žalovaný vydal nejen peníze, ale také zcela klíčové informace? V příloze posílám rozsudek.

Po odvysílání v TV, zastavení řidiče Celní správou. Řidič vezl pouze cca 60 kg masa, drůbeže.
https://budejovice.idnes.cz/maso-morske-plody-bez-dokladu-kontrola-veterinarni-sprava-celni-urad-12o-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180219_155119_budejovice-zpravy_mm1

Starobní důchod podle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v  závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp činí:

Odchod do důchodu - důchodový věk platný pro rok 2024

U ročníků narozených po roce 1971 činí důchodový věk 65 let.

Beze změny zůstává stanovení věkové hranice pro odchod do starobního důchodu pojištěnců, kteří odpracovali stanovenou dobu v  zaměstnání zařazeném do I. pracovní kategorie a účastníků odboje. Pro tyto skupiny pojištěnců i nadále platí věkové hranice stanovené předpisy platnými před 1. lednem 1996.

V územním opatření o stavební uzávěře nejsou uvedeny podmínky, co má být obsahem smlouvy o spolupráci ani v obecných obrysech. Podala jsem žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/199 Sb. o svobodném přístupu k informacím, kde jsem město žádala o obsah smlouvy, na základě které nám nebyla schválena výjimka ze stavební uzávěry.

Jak řešit případy, kdy prohlášení vlastníka SVJ (vložené do katastru nemovitostí v roce 1999) neodpovídá dnes (01.03.2018) platným zákonům a proto ani upraveným stanovám dle NOZ. Např. :

Účastni nemocenského pojištění nejsou studenti a žáci. Nejde totiž o osoby, které v době nemoci přicházejí o výdělek.

Podmínkou účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců je výkon činnosti na území ČR. Vykonává-li však zaměstnanec přechodně práci mimo území ČR, nemá to vliv na jeho pojištění. Pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU. Uvedené pravidlo se použije v případech, kdy mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení nebo nařízení ES 883/2004, popř. EHS 1408/71 (dále jen „mezinárodní smlouva“), nestanoví jinak.

Druhou podmínkou je minimální výše sjednaného příjmu,   jedná se o tzv. rozhodný příjem.    

Od 1.1.2014 byla  zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tj. zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.  

• U zaměstnání malého rozsahu, kterým je míněno zaměstnání, kde sjednaná částka započitatelného příjmu je  nižší než rozhodný příjem, kterým je  od 1.1.2023 a i v roce 2024 částka ve výši 4 000 Kč, anebo příjem nebyl sjednán vůbec, je zaměstnanec  pojištěn jen v těch  měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu  

Ke změně od 1.1.2024 dochází u DPP, kde jsou pro vznik účasti na pojištění nastaveny dva limity.  

• prvním limitem je rozhodný příjem ve výši nižší než 10 500 Kč pro jednu Dohodu o provedení práce,  
  
• druhým limitem se stanovuje v roce 2024 rozhodný příjem ve výši 17 500 Kč, nepřesáhne-li při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tzv. kumulace dohod, rozhodný příjem v součtu ze všech dohod tuto částku, účasti na nemocenském pojištění nevzniká.  

V případě, že bude v kalendářním měsíci překročen rozhodný příjem u zaměstnání malého rozsahu nebo jeden nebo druhý limit u DPP, vznikne zaměstnanci účast na pojištění a dojde ke „zpojistnění“ příjmu. Pojistné platí zaměstnavatel i zaměstnanec, každý svoji část.

Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce (za tento den se považuje i den přede dnem nástupu do práce,   za který náležela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí) a zaniká dnem skončení  pracovního poměru.

Příklad:   Vznik účasti na nemocenském pojištění
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednán den nástupu do práce na pátek 27. 10. 2017. Za tento den mu
náleží náhrada mzdy, protože jde o státem uznaný svátek. V pondělí 30. 10. 2017 nepracuje, jelikož čerpá
pracovní volno s náhradou mzdy. Do zaměstnání nastoupí v úterý 31. 10. 2017. Účast na nemocenském pojiš-
tění mu vznikne 27. 10. 2017.

Povinně účastni nemocenského pojištění jsou též smluvní zaměstnanci (při splnění stanovených podmínek). Smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v "nesmluvní cizině", tedy ve státě mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v ČR u zamněstnavatele se sídlem na území ČR (tzv. smluvní zaměstnavatel).