Rodinné právo

Obracím se na Vás s dotazem ohledně příspěvku na bydlení. Partner je cizinec z Malajsie, který je zapsán v českém rodném listě naší dcery. Právě přicestoval za mnou a naší dcerou do České republiky na bezvízový 90 denní vstup, zatím nemá žádný dlouhodobý/přechodný pobyt, není nikde hlášen.

Od roku 2020 mám přiznán invalidní důchod 1. stupně. Jelikož jsem ale pracovala i v zahraničí (Anglii) mám zažádáno přes ČSSZ i tam o část důchodu. Bohužel výměr mám jen z Čech, ale z Anglie se za celou dobu nikdo neozval. Na ČSSZ jsem to už několikrát i urgovala, ale stále se nic neděje a já už nevím, kam se obrátit.

Dcera se mnou po rozvodu příliš nekomunikuje, odmítá se se mnou stýkat, kontakt s ní navazuji vždy já. Ačkoliv jsem ji pozvala na oslavu svých 50. narozenin, nepřišla. Nepozvala mě ani na slavnostní ceremoniál spojený s dosažením Bc. titulu. Bez oznámení se odstěhovala k otci.

16-ti letá dcera je v péči otce, ale nebydlí u něj. Žije u rodičů svého přítele. Má dcera nárok na to, aby jí otec platil výživné, tak jako já, když u něj nebydlí, přesto je v jeho péči? Děkuji Marta.

Prosím o radu z jakých příjmů ÚP vychází při výpočtu nároku na příspěvek na bydlení u OSVČ. ÚP v Semilech započítal příjem OSVČ dle Daňového přiznání v plné výši = bez odečtení % sazby výdajů (v tomto případě 60%). To znamená uplatnili plný příjem FO a nezohlednili žádný výdaj na podnikání. Z toho důvodu nebyl přiznán FO příspěvek na bydlení. Je to tak správně? Mohu se případně nějak bránit? Děkuji Marie.

ČSSZ mi dluží od ledna 2023 k dnešnímu dni 5.000 Kč za přiznané navýšení důchodu a zároveň mám do 31.5.2023 zaplatit zálohu daně z nemovitostí finančnímu úřadu 4.820 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná u obou případů o stát, chci pohledávku vůči závazku započíst. Nevím ale, jak mám definovat subjekt dlužníka a věřitele, aby zápočet byl udělán správně.

Vlastním pozemek (získán darem, včetně darovací smlouvy a zápisu do KN, 2022), přičemž stavím dům, který je zatížen hypotékou na moji osobu (v KN zapsáno zástavní právo smluvní, ve smlouvě zákaz zcizení). Lze v případě sňatku SJM rozšířit o výše zmíněný majetek nabitý před manželstvím, aby se majetek stal společným? Může mít věřitel výhrady a nesouhlasit, nebo mám na toto právo? V případě uzavření sňatku a následného refinancování hypotéky se stanou automaticky vlastníkem oba? Děkuji.

Jsme s manželem téměř 20 let, žijeme v pronajatém bytě. Máme spolu 2 děti na druhém stupni ZŠ. Manžel je velmi nestabilní (odchody od rodiny atd). Manžel je OSVČ na DAP má cca 42.000 Kč měsíčně, já jsem zaměstnanec, kde mám cca 31.000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení jsou cca 16.000 Kč (hradí manžel).

Dle ust. § 37 NOZ lze soudem přiznat svéprávnost kvůli podnikání našemu 16 letému synovi na jeho žádost a se souhlasem zákonného zástupce. Lze považovat za zákonného zástupce jen jednoho rodiče, nebo je vyžadován souhlas obou rodičů? Předem děkuji za odpověď.

Mám problém s bývalou přítelkyní. Rozešli jsme se, manželé jsme nebyli. Máme spolu 4 leté dítě, které teprve bude od září 2023 chodit do mateřské školky. Já si našel jinou přítelkyni, která má starší dítě 6 let. Máme po soudu, kde jsme se dohodli, že matka 4letého dítěte bude mít v péči. Samozřejmě že oba chceme pro malého to nejlepší.