Došlo mi oznámení o dědictví po babičce, po které zůstaly v malém množství dluhy a malý pozemek. Už jsem se byl osobně podívat do spisu, co tam je a co není. Je to už 7 měsíců (od 9/2017), co probíhá zjišťování dědiců atd. Já jsem dostal oznámení o tomto dědictví teprve 10.5.2018 a do jednoho měsíce od přijetí oznámení se mám buď vzdát písemně dědictví nebo ho přijmout.
Manžel zdědil po matce v roce 2016 spořící účet s několika termínovanými vklady. Částky jsou cca v hodnotě 2.500.000 Kč. Tento termínovaný vklad měl další osobu s dispozičním právem vkladu a výběru. Jednalo se o tragické úmrtí, kdy obě osoby (matka - majitelka účtu a disponent) zemřeli společně. Výše uvedená částka byla na účet matky vkládána disponentem.
Manžel zdědil po matce v roce 2016 spořící účet s několika termínovanými vklady. Částky jsou cca v hodnotě 2.500.000 Kč. Tento termínovaný vklad měl další osobu s dispozičním právem vkladu a výběru. Jednalo se o tragické úmrtí, kdy obě osoby (matka - majitelka účtu a disponent) zemřeli společně. Výše uvedená částka byla na účet matky vkládána disponentem.
Táta umřel v roce 2011 a já o tom vůbec nevěděl. Nikdo mě neinformoval. Byl jsem vlastní syn. Mám ještě možnost uplatňovat nárok na dědictví? Táta se znovu oženil a jeho nová partnerka mě po skončení alimentů už nechtěla vidět. Děkuji, Adam.
Obracím se na Vás s dotazem, jak postupovat při uplatnění dodatečného dědického řízení. Sestra, která byla ode mne starší o 18 let zemřela v domově seniorů v r. 1999. Neměla děti a tudíž ani dědice. Až teď jsem zjistil, že otec jí někdy dávno daroval pole (ornou půdu). Tento pozemek je stále veden na listu vlastnictví na katastru nemovitostí ČR psaný na zemřelou sestru.
Po strýci (bratrovi mé matky), který zemřel 1985, nabyla celé dědictví jako univerzální dědic jeho manželka. Hodnota dědictví byla tehdy cca 4.000 Kčs (hotovost, osobní věci). Krátce před smrtí však strýc dopsal román a předal jej nakladateli. Rok po jeho smrti kniha vyšla tiskem. V rozhodnutí o dědictví není uvedeno nic o autorských právech k dílu.
Usnesení po zemřelé manželce ze 4.5.2015, vznikla Dohoda o vypořádání spol. jmění manželů SJM, podle par. 98 až 228 zák. , 293/2012 z. ř. s. a par. 1475 až 1720 zák. 89/2012 OZ. Otci zůstala 1/4 domu, který zdědil v minulosti po svých rodičích, zbylé 3/4 zdědil tímto jeho syn. V domě jsou dvě bytové jednotky pro otce a syna, každá zvlášť.
Chtěla bych požádat o radu týkající se nově objeveného majetku/dědictví, který nebyl zahrnutý v dědickém řízení v roce 2000. Osoba, která dědila, žila ve společné domácnosti se zemřelým, ale už rovněž po smrti. V tuto chvíli by byli jedinými „přímými“ dědici dva bratranci, ale jestli dobře chápu, tak oni nespadají do právní úpravy platné v době úmrtí zůstavitele, což byl rok 2000.
Je dědická smlouva při úmrtí dědice dříve než zůstavitele součástí pozůstalosti zemřelého smluvního dědice, není-li určen v dědické smlouvě náhradník? Musí v dědické smlouvě stanovený náhradník souhlasit s podmínkami uvedenými v dědické smlouvě a musí je jako náhradník také dodržet? Musí být náhradník uzavření dědické smlouvy přítomen a musí před notářem stvrdit svůj souhlas se svým náhradnictvím? Děkuji, Irena
Jsem ženatý (poprvé) v r. 2009 a mám s manželkou jediné dítě - 3,5 letého syna. Mám v osobním vlastnictví byt a rekreační chatu - oboje jsem měl v osobním vlastnictví již za svobodna. Jsou zde jisté opodstatněné důvody, ze kterých nehodlám nic ponechat náhodě a potřebuji po právní stránce "neprůstřelně" zajistit stav ten, aby v případě mého úmrtí dědicem výše uvedených nemovitostí nebyla moje manželka, ale jen a pouze můj syn.