Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Jsme vlastníky nebytové jednotky v bytovém domě. Naše nebytová jednotka má samostatný vchod, ostatní jednotky pak mají společný vchod jiný. Jediný důvod použít společný vchod je přístup k jističům. 2015 jsme měnili vstupní dveře do naší nebytové jednotky. Předem jsem se ptal předsedy, zda SVJ uhradí z fondu oprav výměnu těchto dveří.

Otec daroval mé sestře všechen nemovitý majetek. Proti tomu nic nenamítám. Na části jednoho pozemku jsme si však s manželem s vědomím rodičů r. 1996 založili zahradu, bylo nám slíbeno, že ji v budoucnu dostaneme do vlastnictví. V dobré víře, že zahrada se stane naším majetkem, jsme ji začali budovat.

Vlastníme s rodinným příslušníkem rodinný dům. Každý jedno patro + společné prostory. Spoluvlastník si k sobě nastěhoval člověka, který má dluhy a exekuce. Máme právo nesouhlasit, aby tato osoba v domě bydlela, když dům není rozdělen na bytové jednotky a tím ohrožuje i nás? Děkuji.

V 03/2007 mi darovací smlouvou rodiče darovali dům. Na opravě domu jsem se podílela polovinou. Od r. 2009 víkendy netrávím v tomto domě, ale na chalupě, což rodičům vadí a požadují vrácení daru. Přes týden zde bydlím a chodím do zaměstnání. O zahradu u domu se nestarám, protože zahradu vůbec nevyužívám, ale rodiče jsou fit a údržbu zvládají.

Bývalý partner má stále své věci v mém domě. Jedná se například o velké kusy nábytku a další rozměrné věci. Na moji žádost, aby si je odstěhoval, říká, že o ně nemá zájem. Požádám-li ho ale, aby mi dal písemný souhlas k jejich likvidaci, odmítá to s tím, že je nemá momentálně kam dát. Situace trvá několik měsíců.

Matka (v roce 2007 majitelka) převedla darovací smlouvou jednu ideální čtvrtinu svého spoluvlastnického podílu nemovitosti na jednoho ze dvou potomků. Obdarovaný sdílel nemovitost s matkou a nejenže neprojevil vděk, ale začal na ní být hrubý a vytýkal jí, že nepřispívá na opravy a domácnost. Neustálé hádky vyústily v odstěhování matky do domova důchodců v 03/2018.

Zakoupil jsem podíl 4/20 pozemku, kterého jsem taktéž spolumajitelem. Dověděl jsem se, že platí nový zákon, kdy měl prodávající nabídnout i třetímu spolumajiteli pozemek k odkoupení. Protože tak neučinil ptám se, co jemu popř. mě hrozí. Může po mě svůj nárok na podíl požadovat a pokud ano, jakým způsobem.

Zdědil jsem po známém družstevní byt. Zemřel 06/2017. Účinnost usnesení o pozůstalosti je 04/2018. Družstvo požaduje předepsané platby za období od úmrtí do účinnosti usnesení za můj dluh. Mají na to nárok? Z jakého důvodu? Děkuji, Stanislav.

S přítelem jsme si postavili novostavbu, žijeme ve společné domácnosti jako druh a družka. Pozemek hradil pouze přítel ze svých financí. Já jsem se na koupi pozemku nijak finančně nepodílela. Ale jinak na všech ostatních věcech, jsem se již také finančně podílela (projekt nemovitosti, daň z pozemku, stavba domu, vybavení domácnosti atd.).

06/1956 došlo na MNV našeho města k ústnímu jednání o výměně vlastníků pozemků: rodiče přenechají obci cestu a obec jim přenechá roh zahrady o přibližně stejné ploše, který už je předchozí generací od roku 1940 oplocen. 12/2017 rodiče nemovitosti prodali (v kupní smlouvě jsou 4 parcely v souladu s platnou katastrální mapou).