Nájmy, SVJ (společenství vlastníků jednotek), bytové družstvo, nájemné

Jsme obětí klasické špatné restituce státu. Vrátil pozemky, na kterých již stály domy. Všechny soudy jsme prohráli. S některými vlastníky jsme se dohodli a odkoupili, ale zbyly pozemky, které nejsou zastavěné a nemáme ani potřebu po nich chodit do domů, garáží. Restituent po nás chce nájemné a vyhrožuje soudem - nájemné za užívání. My ale pozemky nevyužíváme, chodí přes ně cizí lidí, kálí psi a ještě mu je vlastně udržujeme (sekáme trávu apod.). Můžeme mu prostě vzkázat prostřednictvím právníka, ať si pozemky nechá, klidně oplotí, že je nechceme? Děkuji, Ivana

29.4.2019 jsme předali byt. V předávacím protokolu je napsáno, že byt byl předán v pořádku. Na začátku nájemního vztahu jsme složili kauci 14.500 ve smlouvě je dodatek – “Kauci se pronajímatel zavazuje vrátit nájemci po ukončení nájemního vztahu a po předání předmětu nájmu. V případě, že ale vznikne dluh na nájemném poplatcích za energie a služby, příp. škoda na majetku, náhrada škody bude kompenzována složenou kaucí (jistinou).

Měla jsem uzavřenou smlouvu na pronájem bytu na 1 rok (1.10.2016 - 30.9.2017) a následně dodatkem ke smlouvě prodloužený nájem bytu o další rok tj. do 30.9.2018. Pronajímatelka mě ke dni skončení nájemní smlouvy nekontaktovala a dále mě nechala bydlet v dotčeném bytě. Nyní mě řekla, že mám byt vyklidit a to do 28.4.2019 což jsem tedy udělala. Ona mi nyní odmítá vyplatit vratnou kauci včetně všech přeplatků za služby a tvrdí, že jsem bydlela 7 měsíců na černo.

Skončení nájmu a úhrada poškozené věci: vypořádání se s pronajímatelem po skončení nájmu ke dni 30.4.2019. Předmětem sporu je platba, náhrada za plastovou vanu. V okolí výpusti se objevila trhlina, která vyústila v díru o průměru cca 1 cm. O dané věci jsme neprodleně (15.3.2018), informovali pronajímatelku. Manžel situaci vyřešil zatmelením díry opravnou sadou se slovy, že už má něco za sebou. Kromě let se střídali i nájemníci. Dle mého může být i výrobní vada, degradace materiálu.

Jsme nájemci státního bytu (č. 4), který měl 50 m2, nájemní smlouva byla na dobu neurčitou. Vedlejší byt (č. 3) byl prázdný a proto jsme si požádali o sloučení části tohoto bytu (1 pokoje) k našemu bytu. To vše bylo povoleno bytovým odborem. Došlo ke kolaudaci, kde na kolaudačním rozhodnutí stojí, že předmětem kolaudace je : "rozšíření bytu …". Z bytu č. 4 o velikosti 2+1 vznikl sloučením byt o velikosti 3+1.

Prodala jsem byt - ke dni 30.3.2019 jsem byla majitelkou ještě já, obdržela jsem vyúčtování za rok 2018. Vznikl přeplatek. V kupní smlouvě máme zakotveno, že na přeplatek mám nárok já, jako původní majitelka. Byt byl předán k 1.4.2019. Jde mi ale za přeplatek za rok 2018. Půl roku tam nikdo nebydlel, ale platit jsem musela vše dál, byla jsem majitelkou zhruba do března 2019. Šlo vše z mého účtu. Mezi vyúčtováním v březnu a dnešním datem již došlo k přepsání vlastnictví na novou majitelku.

Chci se zeptat na možnost náhrady škody na stroji a vybavení provozovny umístěném v pronajaté budově. K poškození/znehodnocení došlo tím, že vítr odfoukl krytinu střechy budovy a o pár dní později při dešti voda prokapávala na stroj a vybavení v hale. Zajímá mě, zda máme (firma) možnost nárokovat náhradu škody po majiteli budovy nebo případně majitel po pojišťovně?

Bydlím v podnájmu. Byt je družstevní, můj pronajímatel (vlastník družstevního podílu) měl souhlas družstva, že byt může pronajímat mně. Elektřina je psána také na pronajímatele. V prosinci 2018 mělo být vyúčtování elektřiny. Žádné vyúčtování jsem ale nedostala. Pronajímateli jsem se nedovolala, poté bylo jeho telefonní číslo zrušeno. Poté se jeho jméno objevilo na registru dlužníků družstva.

Máme neustálý problém s nájemnicí. Poslali jsme jí 2018 vyúčtování elektřiny, kde si poskytovatel energií odečetl vrácení bonusu, protože jsme přešli jinam. Byly to bonusy za 2016 a 2017. Vyučtování jsme nájemnici prováděli i s bonusamy, takže vlastně dostala na přeplatku více o část bonusu než měla dostat. To jí nevadilo.

Chceme zabránit podpisu nevýhodné smlouvy na základě zmatečního výběrového řízeí, tedy VŘ. Jedná se o hlasování per rollam obálkovou metodou, které proběhlo v našem bytovém družstvu. Připouští tato forma hlasování zastupování plnou mocí? Musí být prokazatelně doloženo doručení obálky všem členům družstva - např. i těm, kteří aktuálně bydlí v zahraničí? Může se v jednom hlasování vyjadřovat pouze k jednomu, nebo i k vícero ustanovením?