Bývalý manžel odmítá vymazat manželku z hypotéky - jak postupovat? (nemovitost si chce nechat)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Dluhy, závazky, pohledávky, směnky, insolvence

Zveřejněno: 2. únor 2025

Zobrazení: 995

• společná hypotéka
• hypotéka manželů
• nevyvázání z hypotéky

• Odpovídající právník: Mgr. Hana Wernerová (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Problematika bude trochu složitější. Pokud uvádíte, že jste mu nechala dům, znamená to, že je dům  v katastru nemovitostí veden již pouze na manžela? Pokud jste měli na dům zástavní právo, bohužel banka není vázána jakoukoliv domluvou manželů a nezajímá ji ani fakt, že jste rozvedení.

  Pokud manžel nedoloží dostačující příjem, aby byl v zástavě nadále jako dlužník veden sám nebo si nezajistí jiného spoludlužníka, neexistuje možnost, jak byste mohla být z hypotéky vyvázána. 

  Je to věc, která měla být řešena již v době rozvodu, chápu, že jste asi byla pod tlakem, ale jelikož jste mu dům nechala do jeho vlastnictví, není už teď pro něj žádná motivace, aby Vás z dluhu vyvázal a zajistil si pro vyvázání podmínky. 

• id platby: 26894283880

S manželem jsme se rozvedli v roce 2021. Po jednostranné domluvě (výhružky) jsem přenechala dům jemu. Bez jakýkoliv náhrad. S tím, že mě vymaže z katastru nemovitostí, abych nadále nebyla dlužníkem. A doposud se nic nestalo. Jak to mám teď vyřešit. Jen samé výmluvy, že se musí zeptat svého právníka, jelikož je momentálně jako OSVČ a že by se mu zvedlo zdravotní a musel by doplácet nemalou částku. Tohle mě přeci vůbec nezajímá. Nemohu si s nynějším manželem vzít ani hypotéku. Prosím, jak mám tohle vyřešit. Mám vůbec nějakou šanci.

Číst dál …

Kouření na pracovišti - práva nekuřáka na čerstvý vzduch

Základní údaje

Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)

Kategorie: Bezpečnost, ochrana zdraví při práci, pracovní úra

Zveřejněno: 31. leden 2025

Zobrazení: 831

• BOZP
• pasivní kouření
• kouření v práci
• požární ochrana

• Odpovídající právník: JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Zaměstnavatelé mají povinnost zajistit zdravé a bezpečné pracovní prostředí pro své zaměstnance. To zahrnuje ochranu nekuřáků před pasivním kouřením. Zaměstnanci musí dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů nebo požadavků zaměstnavatele ohledně BOZP. Jedním z těchto předpisů je zákaz kouření na pracovišti a v jiných prostorách, kde jsou nekuřáci vystaveni účinkům kouření (§ 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce).

  Pro doplnění je třeba uvést, že kouření na pracovišti souvisí také s problematikou požární ochrany. Zákon stanovuje, že fyzické osoby jsou povinny jednat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, což se týká zejména používání různých spotřebičů a manipulace s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami. Přestože obecné předpisy požární ochrany nezakazují kouření na pracovišti, je důležité si uvědomit, že kouření může představovat zvýšené riziko požáru.

  Situaci by proto měl zaměstnavatel řešit. V opačném případě je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce - www.suip.cz .

   

• id platby: 9001011375

Jak se mohu bránit proti kouření na pracovišti. Je nás asi 30 zaměstnanců. Vedoucí silný kuřák, takže se kouří všude, haly, toalety, šatny - vše načichlé atd. Kuřáci - nekuřáci cca napolovic. Předem děkuji, Mirek. 

Číst dál …

Může dospělý student zakázat škole informovat rodiče o studijním prospěchu a výsledcích?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Právo ve školství

Zveřejněno: 30. leden 2025

Zobrazení: 1094

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

  1/ Má škola právo odepřít rodičům přístup k těmto informacím, když vůči ní plní vyživovací povinnost?

  Nikoli, nemá – škola je povinna rodičům dotyčné zletilé žákyně informace o průběhu a výsledcích jejího vzdělávání poskytovat (a to i přes případný nesouhlas zletilé žákyně).

  V této souvislosti je nutné vyjít z § 21/1 písm. b) školského zákona, dle něhož mají žáci právo:

  „na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání“

  Právo na tyto informace mají rovněž zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků (jak to vyplývá z § 21/2 školského zákona).

  Je-li žák již zletilý, aplikuje se § 21/3 školského zákona, dle něhož platí, že:

  „Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.“

  Jedinou podmínkou tedy je, aby rodiče plnili vůči zletilému žákovi vyživovací povinnost. Pokud tak řádně činí, mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání zletilého žáka (tzn. že škola má zákonnou povinnost rodičům zletilého žáka tyto informace poskytnout).

  Pakliže žák výslovně zakáže, aby byly informace dle § 21/1 písm. b) školského zákona jeho rodičům poskytovány, nemá to žádnou právní relevanci – rodiče mají i přesto právo na tyto informace a škola má povinnost rodičům tyto informace poskytovat.

  2/ Opravdu stačí, že škola její žádost přijme a potvrdí?

  Škola může v tomto případě žádost sice přijmout, bylo by však vhodné dotyčné zletilé žákyni rovnou sdělit, že její žádost (zákaz) nemá pro školu žádnou právní závaznost a že její rodiče budou dostávat informace o průběhu a výsledcích jejího studia i nadále (jelikož jim toto právo vyplývá přímo ze zákona).

  3/ Máme informovat o jejím rozhodnutí ještě předtím rodiče?

  Vzhledem k tomu, že škola není povinna rozhodnutí dotyčné zletilé žákyně respektovat (naopak – je i nadále povinna rodičům předmětné informace poskytovat), není dle mého názoru nutné rodiče dotyčné zletilé žákyně o jejím (právně irelevantním) rozhodnutí informovat (jelikož pro rodiče se de facto nic nezmění – informace o studiu své zletilé dcery budou dostávat i nadále).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
• id platby: 26892638407

Obracím se na poradnu s dotazem pro střední školu. Dospělá žákyně by chtěla požádat školu o neposkytování informací o jejím studiu jejím rodičům. Má škola právo odepřít rodičům přístup k těmto informacím, když vůči ní plní vyživovací povinnost? Opravdu stačí, že škola její žádost přijme a potvrdí? Máme informovat o jejím rozhodnutí ještě předtím rodiče? Informovala jsem se na OSPODu a prý je to tak běžná praxe. Podle školského zákona máme stále povinnost i přes zletilost poskytovat. Nevím, jak se k tomu staví jiné zákony. Děkuji za informace. 

Číst dál …

Minimální vzdálenost výsadby ovocných stromů od hranice pozemků

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Darování, vlastnictví, povinnosti k vl.

Zveřejněno: 29. leden 2025

Zobrazení: 1017

• stínění stromy
• sázení stromů na hranici pozemků
• stínící strom souseda
• stromy na hranici pozemků

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Na Vámi popsanou situaci je platnou právní úpravou výslovně pamatováno, a to v § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."

  Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad …“

  „Rozumným důvodem“, který je zmiňován v prvním z citovaných odstavců, je myšlen objektivně rozumný důvod – tedy takový, jaký by za rozumný považovala většina lidí. Obava z nadměrného stínění (a znehodnocení vlastního pozemku) zajisté takovým rozumným důvodem je (pakliže – s ohledem na umístění pozemků – zastínění reálně hrozí).

  Druhý odstavec sice zmiňuje sad jako výjimku z pravidla dle prvního odstavce, dle mého názoru se však jedná o případ, kdy by na sousedově pozemku sad již existoval (tehdy byste se nemohl domáhat jeho odstranění pouze z důvodu nedodržení minimální odstupové vzdálenosti od hranice pozemků). Pakliže soused stromy teprve sází, nebrání nic tomu, aby při výsadbě sadu dodržel výše citovaná ustanovení občanského zákoníku.

  V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na souseda s písemným upozorněním na výše citovanou právní úpravu, přičemž v tomto dopise se domáhejte toho, aby soused dodržel minimální třímetrovou odstupovou vzdálenost od hranice s Vaším pozemkem (předpokládám, že sousedem sázené stromy budou obvykle dorůstat výšky více než tři metry). Souseda v písemné výzvě zároveň upozorněte, že nebude-li Vaší výzvy dbát, jste připraven domáhat se svých práv soudní cestou.

  Jeden Vámi podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte sousedovi prokazatelným způsobem (tzn. doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou, osobně oproti podpisu a za přítomnosti svědka, do datové schránky apod.).

  Pakliže by soused Vaší výzvy nedbal, bylo by nutné, abyste se v této věci obrátil s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

  www.advokatikomora.cz 

  (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

  Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že pokud by sousedem zasazené stromy v budoucnu nadměrně stínily Váš pozemek, mohl byste se bránit s odkazem na § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka … v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• id platby: 9000639466

Soused začal sázet stromy v sadu. První zasazený strom meruňku zasadil cca 2 m od společné hranice se svým sousedem z druhé strany. Což podle mě na tak velký strom není dostatečná vzdálenost. Ze vzniklé situace se obávám, že bude ve své činnosti pokračovat i u společné hranice mezi jeho a mým pozemkem. Vzhledem k tomu že plánuji výsadbu vinohradu a rybízů, byl by to pro tyto malé dřeviny vážný problém. Navíc jeho parcely mají celkovou šířku cca 15 metrů, takže není nijak omezený prostorem. Moje parcela má šířku 6,8 metru. Obecné a dalo by se říci nepsané pravidla, které...

Číst dál …

Sousedova kamera namířená na můj dům a pozemek - jak se bránit?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Nezařazené, GDPR

Zveřejněno: 28. leden 2025

Zobrazení: 1271

• kamera
• spáchání trestného činu útisku
• ochrana soukromí

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: ["\/media\/com_convertforms\/uploads\/fc4cdcd63d629e31_pohled_z_meho_okna_2.jpg","\/media\/com_convertforms\/uploads\/d310d540f68fc8bc_12.1_ze_zahrady.jpg","\/media\/com_convertforms\/uploads\/b6c1dae9cda5e974_pohled_z__meho_pozemku_pred_chatou.jpg"]
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Vámi popsaná situace může být v zásadě řešena dvěma způsoby:

  1/ Veřejnoprávní varianta:

  Rychlejší a levnější variantou je zahájení přestupkového řízení. Je totiž možné, že ten, kdo kameru nainstaloval, resp. provozuje, se dopouští přestupku proti občanskému soužití. Tento přestupek spáchá dle § 7/1 písm. c) bodu 3. zákona o některých přestupcích ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí schválnosti. Za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč. V této věci proto můžete kontaktovat místně příslušný obecní/městský úřad (resp. jeho přestupkovou komisi) a iniciovat zahájení přestupkového řízení.

  Jelikož snímáním Vaší chatky a pozemku může docházet ke zpracování Vašich osobních údajů, můžete se v této věci obrátit rovněž na dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů:

  https://uoou.gov.cz 

  2/ Soukromoprávní varianta:

  Pokud byste výše popsaným způsobem (veřejnoprávní variantou) ničeho nedocílila, mohla byste se ještě bránit soukromoprávní cestou – tedy podáním žaloby k soudu. Tato žaloba by se opírala zejména o tato ustanovení:

  - § 84 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“

  - § 86 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

  „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit …“

  Z výše citovaných zákazů existují samozřejmě výjimky, ty by se však na Váš případ neměly vztahovat.

  Pokud by tedy sousedé nebyli ochotni kameru odstranit či natočit tak, aby nesnímala Váš pozemek a chatku, mohla byste se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

  www.advokatikomora.cz 

  (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
  •  
  •  
• id platby: 9000258887

Vlastním chatku v chatové osadě. Sousední chatka patří společnosti, která odkupuje nemovitosti, aby uchránila jejich majitele před exekucí. Trvale zde bydlí - teď už v nájmu - sousedé, kteří si nainstalovali kameru. Kamera zabírá i zvuk a je namířená na moje okno a na můj pozemek. Snažila jsem se věc řešit s majitelem nemovitosti, nemohu říct, že by nebyli ochotní, ale bohužel kamera je nainstalovaná stále a nic se nezměnilo. Požádala jsem přímo souseda, ale ten mě odbyl s tím, že kamera nemíří na můj pozemek a je nefunkční. Jaké konkrétní kroky mám udělat, aby byla kamera odstraněna? Podotýkám, že...

Číst dál …

Partnerka nepřispívá na domácnost a trestá partnera zvýšenou spotřebou teplé a studené vody - jak se bránit?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Bezdůvodné obohacení

Zveřejněno: 25. leden 2025

Zobrazení: 849

• bezdůvodné obohacení

• Odpovídající právník: Mgr. Hana Wernerová (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Pokud nejste manželé, pak jste z právního hlediska sice rodiči svého dítěte, ale jinak jako fakticky cizí osoby. Tj. Pokud bydlí partnerka ve Vašem bytě, naopak je to ona, kdo by měl připívat, neboť nejste manželé a Vaše příjmy a výdaje jsou tedy jen každého z vás. Důležité je, na koho jsou psané energie, ten pak odpovídá za případné dluhy, které na energiích vzniknou.

  Pokud by si partnerka udělala nějaký dluh, např. ze spotřebitelského úvěru, pak exekutor může navštívit i Váš byt a zjišťovat, zda jsou tam věci partnerky a je reálné, že by mohl postihnout movité věci. Za tím účelem byste měl mít nachystané doklady, že věci jsou vše, event. čestné prohlášení kamarádů, rodinných příslušníků, apod...

  Střídavá péče je z pohledu dnešní judikatury více méně pravidlem a pokud budete schopen zajistit si hlídání dítěte v době, kdy jste v práci - např. prostřednictvím svých rodičů či placené chůvy, není ani časově náročné zaměstnání překážkou. 

• id platby: 8996969084

Jmenuji se Petr a pracuji jako všeobecná sestra. Rád bych se prosím s Vámi poradil ohledně mé rodinné situace. Vlastním v Liberci byt 3+1, ve kterém bydlím se svým čtyřletým synem a jeho matkou. Veškeré poplatky za bydlení si platím zcela sám. Zároveň přispívám partnerce 4.500 Kč měsíčně na výdaje za syna, dále mu sám zajišťuji školkovné za MŠ a též přispívám na oblečení a obuv. Dříve jsem partnerce posílal 7.000 Kč, nicméně jsem tuto částku vzhledem k velkým výdajům na bydlení snížil na nižší částku. Po snížení této platby se mi však začala lepit smůla na paty. Nejprve se...

Číst dál …

Nepřímá činnost učitele odborného výcviku - spadá do pracovní doby? (hlídání na chodbách, pracovní porady, třídní schůzky ad.)

Základní údaje

Uložil(a): JUDr. Eva Janečková (prac. právo)

Kategorie: Právo ve školství

Zveřejněno: 25. leden 2025

Zobrazení: 802

• pracovní doba
• přestávka na jídlo
• učitel odborného výcviku
• nepřímá činnost pedagoga
• třídní schůzky
• pracovní porada

• Odpovídající právník: JUDr. Eva Janečková (prac. právo)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb. má učitel odborného výcviku týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti 25 - 35 hodin týdně. I k Vaší pozici se tedy vztahují hodiny činnosti nepřímé. Ust. § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících říká, že pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.

  Zaměstnavatel by však měl nechat pedagogovi dostatek času na přípravu. Pokud Vámi uvedenými aktivitami překračujete svůj úvazek, pak se jedná o hodiny přesčasové, za které náleží zaměstnanci příplatek nebo v případě dohody náhradní volno. 

  Přestávka na oběd musí být poskytnuta v rozsahu 30 minut, může být ale rozdělena do více částí, přičemž alespoň  jedna část musí být v trvání 15 minut. Přestávky v práci rozvrhuje zaměstnavatel.

  Dotaz týkající se úsekového měření nespadá do pracovního práva. Je nutné jej uložit přes formulář poradny www.PoslatDotaz.cz jako samostatný nový dotaz. Dotazy nesouvisející nelze slučovat. 

  ________________________________________________________

  ODPOVĚĎ NA PODDOTAZ: 

  Zaměstnavatel má právo stanovit, v kolik je zaměstnanec povinen být na pracovišti, a to i když se nepřevléká. Dobu strávenou na pracovišti, kdy jste připraveni k práci by ale měl zaměstnavatel započítat do pracovní doby. 

  V případě prázdnin, pokud zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou, je povinen zaměstnanci přidělovat práci dle pracovní smlouvy. Pokud takovou práci nemá, vznikají překážky na jeho straně, za které náleží zaměstnanci náhrada platu. Odčítat dobu před a po školení proto zaměstnavatel nemůže.

  Žáci se při odborném výcviku řídí zákoníkem práce, přestávky na jídlo a oddech se jim proto také nezapočítávají do pracovní doby.

• id platby: 8998062146

Jsme státní zaměstnanci, učitelé odborného výcviku na střední škole. Cca. 5 roků bylo dohodnuto sice pouze ústně s našim hlavním mistrem, že veškeré hodiny nad rámec řádné pracovní doby jako jsou porady, komise, rodičovské schůzky atd. si máme značit a tyto hodiny si máme vybírat v rámci náhradního volna, jedná se o asi tři, čtyři dny za celý rok. Najednou nám bylo vedením sděleno, že to neexistuje, že to všechno vyplývá z naší práce a je teda naší povinností se těchto nad rámec naší pracovní doby zúčastňovat pokud se nejedná o výjimečné situace nebo soboty a neděle. Teda máme v...

Číst dál …